Oldřich Hlavsa (typograf)

Oldřich Hlavsa
Narození4. listopadu 1909
Náchod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. prosince 1995 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánítypograf, grafik a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Hlavsa (4. listopadu 190927. prosince 1995) byl český grafik, typograf, redaktor a odborný publicista.

Život

Oldřich Hlavsa se narodil v Náchodě, kde se vyučil sazečem (1924–1928) u Václava Rydla. Navštěvoval také večerní kurzy aktu a kompozice, jelikož ho přitahovala nejen sazba, ale také volné umění, malba a kresba. Z grafických technik užívané ve výtvarném umění si oblíbil linoryt a touto technikou také vytvářel exlibris pro své přátele. Ve dvacátých letech se věnoval tvorbě typografických plakátů, ale toto období bylo velické krátké, protože dal přednost akcidenční praxi a drobným tiskovinám užité grafiky.

Typografická tvorba

Věnoval se především typografii a knižní grafice. Byl členem výtvarných rad nakladatelství Academia, Československý spisovatel aj. Vytvořil grafickou podobu edic Klub přátel poezie, Bohemia, Slunovrat a dalších. Navrhl úpravu spisů Jana Amose Komenského či Vladimíra Holana, typograficky upravoval časopis Plamen. Četné publikace, které připravil ve spolupráci s předními českými výtvarníky a ilustrátory, získaly prestižní ocenění u nás i v zahraničí. Ve svých grafic­kých úpravách objevoval vztahy písma a ilustrace, pomocí komponování a vrstvení obrazových a typografických prvků hledal nové struktury knihy. Byl členem meziná­rodních oborových organizací Association Typographique Internationale, International Center for Typographic Art, Society of Typographic Designers of Canada aj. Mezi jeho významné teoretické práce patří např. kniha Typografická písma latinková (1957), jež byla vydána i v anglické mutaci. Zásadním přínosem jsou tři rozsáhlé publikace Typografia I–III (1976, 1981, 1986), které přinášejí příklady písem, ilustrací a knih klasické éry knihtisku, zároveň však prostřednictvím ukázek soudobé praxe analyzují situaci písma ve vztahu k novým postupům a polygrafickým technikám.

Ocenění

Literatura

  • FABEL, Karel. Současná typografie. 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 71 s.
  • PAVLIŇÁK, Petr (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010.
  • HLAVSA, Oldřich. Typographia (Písmo, ilustrace, kniha), Státní nakladatelství technické literatury, n.p. (SNTL), Praha, 1976
  • HLAVSA, Oldřich. Typographia 2 (Fotosazba), Státní nakladatelství technické literatury, n.p. (SNTL), Praha, 1981
  • HLAVSA, Oldřich. Typographia 3 (Písmo, ilustrace, kniha), Státní nakladatelství technické literatury, n.p. (SNTL), Praha, 1986
  • HLAVSA, Oldřich. Typografická písma latinková. Praha 1957, 1960

Externí odkazy

Reference

  1. Přehled výtvarných umělců: nositelé čestného titulu nár. a zasloužilý umělec, řádů, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, s. 9.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“