Oldřich III. Meklenburský

Ulrich III. Meklenburský
Narození	5. března 1527 Schwerin
Úmrtí	14. března 1603 (ve věku 76 let) Güstrow
Místo pohřbení	Güstrowská katedrála
Povolání	kněz
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Alžběta Dánská (1556–1586)[1] Anna Pomořanská (1588–1603)
Děti	Žofie Meklenburská
Rodiče	Albrecht VII. Meklenburský a Anna Braniborská
Rod	Meklenburkové
Příbuzní	Kryštof Meklenburský, Jan Albrecht I. Meklenburský, Karel I. Meklenburský, Anna Meklenburská a Georg von Mecklenburg (sourozenci) Alžběta Dánská, Anna Dánská, Kristián IV. Dánský, Ulrik of Denmark, Augusta Dánská, Hedvika Dánská a John, Prince of Schleswig-Holstein (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich III. Meklenburský (5. března 1527 Meklenburk – 14. března 1603 Güstrow) byl vévoda z Meklenburku.

Oldřich III. byl třetí syn vévody Albrechta VII. Krásného (1486–1547) a Anny Braniborské (1507–1567), dcery Alžběty Dánské Oldenburské (1485–1555) a Jáchyma I. Braniborského (1484–1535). 12 let byl Oldřich vychováván u bavorského dvora. V roce 1539 studoval s Filipem Rudolfem v Herben-Schlübenu teologii a práva na univerzitě v Ingolstadtu. Jeho spolužákem byl vévoda Albert Bavorský. Zúčastnil se Šmalkaldské války, která vypukla v roce 1546 mezi protestantskými knížaty a císařem Karlem V. Po svém zemřelém bratranci vévodovi Magnovi III. z Meklenburku a Zvěřína byl jako Oldřich I. zvolen luterským správcem diecéze Zvěřín. Volba se konala 26. března 1550 v bývalém dominikánském klášteře ve Wismaru. Volba byla jednomyslná, i když byl ještě druhý kandidát vévoda Jindřich Jiří. Druhý den přijal nižší svěcení od zvěřínského biskupa Magna Haraldssona.

15. února 1556 se oženil s vdovou po Magnovi III. Meklenburském vévodkyní Alžbětou Dánskou (1524–1586), dcerou dánského krále Frederika I. (1471–1533). Oldřichova babička z matčiny strany Alžběta Dánská Oldenburská (1485–1555), dcera dánského krále Jana I. (1455–1513) byla sestřenice jeho 1. manželky Alžběty Dánské (1524–1586). S Alžbětou měli dceru Žofii Meklenburskou, která se provdala za svého bratrance dánského krále Frederika II. Frederikův otec Kristián III. a Žofiina matka Alžběta byli nevlastní sourozenci. Oldřichovou druhou manželkou se stala v roce 1588 Anna Pomořanská z Bolhoště (1554–1626). Manželství bylo bezdětné.

Po smrti svého otce v roce 1547 zdědil panství v Bützově. Po smrti svého strýce Jindřicha V. Meklenburského (1503–1552) se stal panovníkem celého Meklenburska. Oldřich se 17. února 1555 ujal vlády se starším bratrem Janem Albertem I. (1525–1576) a usídlil se na hradě v Güstrowě. V roce 1556 si vládu rozdělili. Oldřich vládl ve východní části Meklenburska se sídlem v Güstrowě, zatímco Jan Albert vládl v západní části Meklenburska se sídlem ve Zvěřínu. Po smrti svého bratra († 1576) se stal poručníkem jeho dětí a vychovával je. Mezi nimi i synovce a svého nástupce Jana VII. (Jan Albert II., 1576–1592).

Oldřich byl velice vzdělaný a moderní princ. Vládl přísně, ale spravedlivě své zemi, biskupství a soudnictví. Při nástupu k vládě slíbil nápravu, na které houževnatě pracoval. Většina jeho slibů se mu podařila splnit. Zrevidoval velmi pečlivě luteránský církevní řád, který platil až do zániku monarchie. Byl silně věřícím luteránem a viděl pevnou shodu Písma Svatého s vírou. Byl však proti tomu, aby náboženští fanatici všech vyznání vyvolávali spory. On hledal omezení sporů v diskuzi a pro diskuzi vyhradil místo v kostele. Stal se jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších meklenburských knížat. Odlužil své panství a po smrti zanechal 200.000 zlatých.

Oldřich se podílel na vědecké výměně názorů s astronomem Tychem Brahe (1546–1601) a luteránským teologem Davidem Chytraeusem (1530–1600). V roce 1594, jako velitel císařské armády Dolního Saska, zorganizoval finanční a vojenskou pomoc proti tureckému vpádu. Ve sporu mezi dánským králem Frederikem II., který byl jeho zeť, a Frederikovými švagry Janem, vévodou v Šlesvicko-Holštýnsko-Hadarslevenu a jeho bratrem Adolfem, vévodou z Holštýnu-Gottorpu, sloužil Oldřich jako prostředník. Se všemi měl velice dobré vztahy a spory dovedl urovnat. Jeho vnuk, který dostal při křtu jméno na počest dědečka Oldřich Dánský (1578–1624), poslední šlesvický biskup, se stal jeho nástupcem v diecézi Zvěřín.

Oldřich III. Meklenburský byl pohřben za měsíc po své smrti 14. dubna 1603 v katedrále v Güstrowě. Podle kronikářů to byl nejvýpravnější a nejslavnější pohřeb, který se v Güstrowě uskutečnil. Monumentální náhrobek pro Oldřicha a jeho 1. manželku Alžbětu Dánskou vytvořil sochař Filip Brandin.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ulrich III. Meklenburský na Wikimedia Commons