Oldřich John

Oldřich John
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Starosta Prostějova
Ve funkci:
1937 – 1939
PředchůdceFrantišek Heiter (vládní komisař)
NástupceJan Sedláček
Předseda MNV Prostějov
Ve funkci:
1945 – 1945
PředchůdceHans Grabinger
NástupceAntonín Mazouch
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSDSD (1930-38)
NSP (1938-39)
ČSSD (1945-48)
KSČ (1948-)

Narození20. února 1907
Chořelice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. srpna 1961
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Masarykova univerzita
Profesepolitik, advokát a právník
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich John (20. února 1907 Chořelice2. srpna 1961 Praha[1]) byl český a československý politik, meziválečný starosta Prostějova, poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR za Československou sociální demokracii, po roce 1948 vysoký funkcionář Komunistické strany Československa.

Biografie

Vystudoval reálné gymnázium v Kyjově a v Litovli. Od roku 1920 navštěvoval reálné gymnázium v Košicích, kde složil maturitu. Pak absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově a na Masarykově univerzitě. V roce 1929 promoval. Bydlel v Prostějově, kde měl advokátní kancelář. Angažoval se v sociální demokracii, jejímž členem byl od roku 1930. Byl jejím okresním důvěrníkem, pak členem krajského a ústředního výboru. V roce 1937 se stal starostou Prostějova, tehdy jako nejmladší starosta v republice (ve věku 30 let). Za druhé republiky přestoupil do nově ustavené Národní strany práce. Na nátlak pravice (Strana národní jednoty) v lednu 1939 rezignoval na starostenskou funkci. 1. září 1939 byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Pak byl propuštěn, ale v roce 1944 znovu zatčen a krátce vězněn v Kounicových kolejích v Brně.[2][3]

Po osvobození se okamžitě zapojil do veřejného života a přebíral moc do československých rukou v Prostějově. V roce 1945 byl krátce předsedou MNV v Prostějově,[4] později se stal jeho místopředsedou. Byl rovněž krajským předsedou sociální demokracie v Olomouckém kraji a členem představenstva strany. V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD.[5] V parlamentních volbách v roce 1946 se za sociální demokraty stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění[6], v němž působil jako místopředseda. Byl předsedou ústavního výboru a aktivně se podílel na vypracování návrhu nové ústavy Československé republiky z roku 1948. V srpnu 1947 byl reprezentantem ústavněprávního výboru parlamentu na jednání se slovenskou politickou reprezentaci v Luhačovicích, kde se dojednávala podoba státoprávního uspořádání česko-slovenských vztahů v rámci ČSR. Byl předsedou komise pro přípravu nové ústavy. Již tehdy je popisován jako stoupenec levého křídla v ČSSD.[2][7]

Během únorového převratu v roce 1948 patřil k frakci loajální vůči KSČ, která v sociálně demokratické straně převzala moc. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za sociální demokraty ve volebním kraji Olomouc. V červnu 1948 po splynutí ČSSD a KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. V září 1948 se stal předsedou Komise pro očistu veřejného života, která se podílela na omezování politické opozice. V Národním shromáždění setrval do voleb v roce 1954. V letech 19481953 byl předsedou Národního shromáždění (v září 1953 v důsledku kampaně proti sociáldemokratismu na předsednickou funkci vynuceně rezignoval).[8][2][9]

Po sloučení ČSSD s komunisty zastával vysoké stranické funkce v KSČ. Okamžitě po sloučení byl 27. června 1948 kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil i IX. sjezd KSČ. Na členství v ÚV rezignoval v září 1953. V období červen 1948 – září 1953 byl zároveň členem předsednictva ÚV KSČ. Zemřel roku 1961. V roce 1968 mu byl in memoriam udělen Řád Klementa Gottwalda.[10]

Odkazy

Reference

  1. Oldřich John [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  2. a b c Slavné osobnosti města [online]. mestopv.cz [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  3. Nezapomínejme na své přátele: OLDŘICH JOHN [online]. www.5es.cz [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Starostové města Prostějova [online]. www2.rg.prostejov.cz [cit. 2015-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 308. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. 
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 480, 497–498. 
  10. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2013-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“