Oldřich Otáhal

Oldřich Otáhal
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
SNJ
ČSL
Narození18. prosince 1884
Polkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. prosince 1953
Nový Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepedagog a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Otáhal (18. prosince 1884 Polkovice – 20. prosince 1953 Nový Jičín[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Biografie

Po absolvování Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži studoval na tamějším učitelském ústavu. Od roku 1905 působil jako učitel na mnoha místech na Moravě (Hulín, Kvasice, Bzenec, Uherský Ostroh). Roku 1910 přijal místo na dívčí škole v Příboře. Zde se začal zapojovat do politického života. Angažoval se v katolických spolcích a v Orlu. Za 1. světové války sloužil na ruské frontě. Po válce zastával řadu funkcí (jednatel Orla, předseda místní organizace ČSL). Mezi lety 1927-1938 byl starostou Příbora. Za jeho starostování byla vybudována nová radnice.[1][2]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu 21. března 1939,[3] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[4]

Podle údajů k roku 1935 byl profesí odborným učitelem a starostou Příboru.[5]

Po Mnichovské dohodě se stal Příbor součástí německého záboru. Jako starosta byl v říjnu 1938 po blíže neurčenou dobu zatčen, když na výčitku velitele německých vojsk, že nikde nejsou vyvěšeny prapory, nezvoní zvony a nehoukají sirény, odpověděl: "Ve městě nikdo nezemřel, ani tu nehořelo. Příbor je české město."[6] S rodinou se poté odstěhoval do Hukvald a později do Horní Bečvy. Od roku 1940 penzionován. Na podzim 1945 se odstěhoval do Nového Jičína, kde až do roku 1948 působil na MNV za ČSL. V roce 1948 byl z funkce odvolán akčním výborem, poté z veřejného života odešel.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 184
  2. ↑ V roce 2003 vzpomeneme na narození nebo úmrtí následujících příborských rodáků [online]. pribor.eu [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Oldřich Otáhal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Denní zprávy. Hlas lidu. 29. 10. 1938, roč. 53, čís. 85, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“