Oldřich Sklenička
| Oldřich Sklenička | |
|---|---|
_Vezenske_Foto_C.jpg) | |
| Narození | 15. května 1926 Rakovník  Československo |
| Úmrtí | 7. února 1952 (ve věku 25 let) Věznice Pankrác Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich Sklenička (15. května 1926[1] Rakovník – 7. února 1952 Věznice Pankrác) byl český automechanik a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.
Životopis
Narodil se v roce 1926 v Rakovníku.[2] Po studiu pracoval jako automechanik.[3]
Po únoru 1948
Po únorovém převratu s novým nastupujícím komunistickým režimem nesouhlasil. Při cestách do práce do povrchového dolu se pak seznámil s Karlem Chaloupeckým. U něj poté Sklenička opakovaně poslouchal vysílání zahraničního rozhlasu. Československo se posléze rozhodl opustit, nicméně po diskusi s Chaloupeckým a Václavem Bejčkem se nakonec rozhodl proti komunismu aktivně bojovat na území Československa. Skupina měla nejprve v úmyslu šířit protirežimní letáky, později chtěla také fyzicky napadat funkcionáře KSČ a nakonec se rozhodla je začít vraždit.[4] Později svůj cíl změnili na snahu o vraždu příslušníků SNB. V říjnu 1951 spolu Sklenička a Bejček zavraždili příslušníka SNB strážmistra Šafránka. Vraždu ovšem neprovedli důkladně; byla provedena za bílého dne, bez jakéhokoliv maskování pachatelů a pozoroval je při ní svědek. Několik dní poté byl Sklenička, Bejček i velitel skupiny Chaloupecký zatčeni.[5]
Za trestné činy velezrady a vraždy byl ve veřejném politickém procesu konaném v listopadu 1951 v Rakovníku odsouzen k trestu smrti.[6] Během soudního jednání přitom odpovídal velmi tiše. Státní bezpečnost jeho jednání poté kritizovala s tím, že „nedošlo ke gradaci účinku na publikum.“ Neúspěšné bylo podané odvolání k Nejvyššímu soudu i žádost o prezidentskou milost. Den před popravou ještě Sklenička požádal o hovor s knězem Církve československé husitské. Jeho poslední slova byla: „Chci ještě mluvit se svým obhájcem a zástupcem prezidenta republiky.“[5]
Po sametové revoluci byl v roce 1991 zrušen rozsudek odsuzující Skleničku za trestný čin velezrady. Za trestný čin vraždy mu byl ovšem ponechán zbytkový trest ve výši dvanácti let odnětí svobody.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Oldřich Sklenička. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ SKS. Odbojáři z Rakovníka plánovali zabíjet komunisty: Po zpackané vraždě dostali všichni oprátku!. Blesk.cz [online]. 2020-09-23 [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nedaleko Křivoklátu…. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Oldřich Sklenička (* 15. května 1926 Rakovník – 7. února 1952 Věznice Pankrác, Praha) byl český automechanik a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu totalitním komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.