Oldřich Tyl

Ing. arch. Oldřich Tyl
Oldřich Tyl (okolo r. 1927)
Narození	10. dubna 1884 Ejpovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. dubna 1939 (ve věku 54 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Alma mater	Polytechnika v Praze
Povolání	architekt, stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Tyl, křtěný Oldřich Josef Karel (10. dubna 1884 Ejpovice^[1] – 3. dubna 1939 Praha^[2]), byl český racionalistický architekt. Mezi jeho nejznámější realizace patří spoluautorství návrhu projektu Veletržního paláce v pražských Holešovicích, ve spolupráci s arch. Josefem Fuchsem.

Život

Narodil se v Ejpovicích nedaleko Plzně v rodině majitele strojního mlýna Josefa Tyla a jeho ženy Karolíny Barbory rodem Vošalíkové z Dýšiny.^[1] V letech 1902 až 1909 studoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze,^[3] kde byl mj. žákem Josefa Schulze. V dalších letech mj. absolvoval šestiletou praxi u stavební firmy Matěje Blechy. První světovou válku strávil jako technický inženýr na italské frontě.^[4]

V roce 1922 otevřel vlastní ateliér Tekta a spolu s architekty Ludvíkem Kyselou, Oldřichem Starým a Aloisem Špalkem byl jedním ze zakladatelů časopisu Stavba, jednoho z hlavních orgánů šíření racionalistické architektury v meziválečné Evropě. Byl jedním z autorů manifestu zmíněného časopisu s názvem Náš názor na novou architekturu, publikovaném v č. 3 (1924–1925).

Po nehodě roku 1929, kdy došlo zřícení betonové konstrukce jím navrženého hostelu YWCA, opustil architekturu.

Zemřel 3. dubna 1939 v Praze. Pohřben byl na Šáreckém hřbitově (hrob Š. II I 52).

Dílo

Zpočátku byl ovlivněn kubismem a rondokubismem (byty v Nezamyslově ulici v Praze) a neoklasicismem (chirurgické oddělení budovy nemocnice v Rakovníku, 1921–1925), posléze se, ovlivněn Ludwigem Miesem van der Rohe a Martem Stamem, se vyvinul směrem k racionalismu. To se projevilo mj. na jeho projektu sociálního penzionu Záchrana v Praze (1923–1926)^[5] a projektu Veletržního paláce v Praze (1926–1928, s arch. Josefem Fuchsem).^[6] Ten byl ve své době se svou asymetrickou kompozicí, betonovou konstrukcí a pásovými okny jednou z největších budov v racionalistickém stylu postavených v Evropě.

Tyl ve svých dílech spojoval racionalistický purismus a strohost s jistým klasickým pojetím objemů: ubytovna YWCA v Praze (1926–1928) či obchodní pasáž Černá Růže v Praze (1929–1931). V roce 1927 vyhrál soutěž na realizaci Průmyslové školy Hradec Králové, ale projekt nebyl realizován. Jeho myšlenku plánu ve tvaru Y se třemi křídly však převzali Le Corbusier a Marcel Breuer v jiných projektech. Realizoval také dům pro Charlottu Masarykovou na pražském Žižkově.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oldřich Tyl na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Tyl na Wikimedia Commons

Literatura

• MIDANT, Jean-Paul. Diccionario Akal de la Arquitectura del siglo XX. Madrid: Akal. 2004. s. 913. ISBN 84-460-1747-4. (španělsky)
• SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1163.