Oldřich Vaverka

Oldřich Vaverka
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
7. předs. MěNV Brno
(od r. 1969 1. primátor)
Ve funkci:
3. září 1963 – 9. února 1971
PředchůdceJosef Kalášek
NástupceVladimír Štroner
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození5. června 1921
Lukovany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJaroslava Vaverková, roz. Jeřábková
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Vaverka (5. června 1921 Lukovany[1] – ?) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a vrcholný představitel Brna (předseda městského národního výboru, pak primátor) v 60. a počátkem 70. let 20. století.

Biografie

V letech 1941–1963 pracoval v Závodech Jana Švermy v Brně. V letech 1963–1969 působil na postu předsedy Městského národního výboru Brna a pak od února 1969 do února 1971 jako první primátor Brna. Ve funkci nejvyššího představitele tohoto města dokázal zajistit dokončení výstavby sídliště Staré Brno-jih a sídliště Lesná. V Brně tehdy také vyrostla provozní budova družstva VKUS ve Veselé ulici, výškové kancelářské budovy v ulici Šumavská, pavilony P a R na brněnském výstavišti či stomatologická klinika v Janouškově ulici. Byla provedena přestavba cyklistického stadiónu v Pisárkách a rekonstrukce koryta Ponávky a pobřežních regulačních zdí u řeky Svratky.[2]

K roku 1954 se profesně uvádí jako hlavní mechanik Závodů Jana Švermy v Brně.[3] Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Brno-město II. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6][7]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oldřich Vaverka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  2. ↑ Oldřich Vaverka [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“