Oldřich Zemek

Oldřich Zemek
Rodné jménoJosef Oldřich Zemek
Narození30. července 1893
Tupesy Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1967 (ve věku 74 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníúředník, spisovatel
Národnostmoravská[zdroj?]
DětiLibuše Sobotková
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Zemek (30. července 1893 Tupesy[1]24. října 1967 Praha) byl moravský úředník a legionářský spisovatel.

Život

Narodil se v rodině učitele Josefa Zemka a Filomeny rozené Buťové. Měl sestru Ludmilu Valentovou (1892). Byl dvakrát ženatý: s Kasalovskou-Brandstetterovou[2] a Marií Gardavskou[3]. Měl tři dcery: Vlastu Borisovou, herečku Libuši Sobotkovou (1924–1960)[4] a Boženu Dolákovou.

5. 3. 1915 byl zajatý u Baligródu (vesnice v okrese Lesko v Podkarpatském vojvodství v jihovýchodním Polsku) jako desátník 25. zeměbraneckého pěšího pluku , 7. 8. 1917 vstoupil do čsl. legií, v nichž působil v 5. střeleckém pluku do 17. dubna 1919 jako vojín čsl. armády.[5] Do výslužby odešel jako kapitán.

Ve své literární tvorbě čerpal ze života a bojů ruských legií, z pobytu v Japonsku, z cesty do slovinských Alp a z tragických osudů politických vězňů špilberských.[3] V letech 1926–1928 byl členem Moravského kola spisovatelů. Bydlel v Brně-Králově Poli na adrese Wilsonova 11 (nyní Husitská).[3]

Dílo

Verše

  • Z hloubi duše: kniha lyriky: 1912–1913 – Přerov: vlastním nákladem, 1913
  • Hlas krve: 1914–1918 – Praha: Památník odboje, 1920
  • Bolesti bezejmenných: 1924–1927 – Brno: v. n., 1928
  • Pamětní list prvé schůzky moravských bibliofilů a exlibristů: v Olomouci dne 17. května 1928 – autoři textů: Bedřich Beneš Buchlovan, Otto F. Babler; dřevoryty přispěli Ruda Kubíček, Arnošt Hrabal, Karel Němec; autoři básní: Vojtěch Martínek, Oldřich Zemek, Alfons Sedláček. Olomouc: v. n., 1928
  • Jan Brázda 1929: bibliofilie – Brno: v. n., 1929
  • Pod Triglavem: 1930–1931 – s linoleorytem Františka Bílkovského. Brno: v. n., 1931
  • Zpěvy odboje – Brno: Literární středisko, 1931
  • Špilberské balady: 1932 – Brno: v. n., 1933
  • Svatá chudoba: 1933–1934 Praha: Gustav Francl, 1935
  • Harfa na troskách: 1936–1937 – kresba a úprava Jaroslav Riedl. Praha: Václav Petr, 1937
  • Horské sny: 1939–1942 – původní dvoubarevný dřevoryt Josef Baruch. Praha: Josef Lukasík, 1944
  • Krása odvahy: 1939–1954 – Praha: Československý spisovatel, 1954
  • Mělnické melodie: 1955 – dřevoryty vyzdobil Robert Schön. Mělník: Dům osvěty kpt Jaroše, 1956
  • Písně života: výbor poezie z let 1912–1962 – uspořádal, k vydání připravil a doslov napsal Jindřich Hauft. Kladno: Josef Cipra, 1963
  • Mozart na Bertramce: cyklus básní z let 1956–1963 – litografie Cyril Bouda. Praha: Mozartova obec v ČSSR, 1964
  • Ondrášova milá: báseň z roku 1942 – výtvarně vyzdobil František Bílkovský. Kladno: Josef Cipra, 1970
  • Tvůrce a bolest: cyklus básní – Kladno: J. Cipra, 1968

Próza

  • O Juki San – vyzdobil Petr Pištělka. Opava: Slezská Grafia, 1923
  • Srdce Nipponu: povídky – celková úprava od Petra Pištělky. Kroměříž: v. n., 1924
  • Otrocká služba – s 8 ilustracemi Adolfa Doležala. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1924
  • Otrocká pouta: bibliofilie – Luhačovice: v. n., 1925
  • V zemi samurajů – s 8 ilustracemi Františka Vrobla. Mladá Boleslav: K. Vačlena, 1925
  • Z Asie do Evropy: vypravování o návratu legionářů – Brno: Moravský legionář, 1926
  • Naděje TokiaOlomouc: Romuald Promberger, 1927
  • Vítězství nebo smrt: vypravování o životě a bojích ruských legionářů – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1928
  • Sestra Jaeko: japonerie – šesti barevnými linoleoryty vyzdobil Otto Matoušek. Brno: v. n., 1928
  • V zemi vycházejícího slunce: vypravování ze života našich legionářů v Japonsku – Brno: Dědictví Havlíčkovou, 1928
  • Světovým požárem: paměti: psáno 1919–1929 – Praha: Ústřední legionakladatelství, 1929
  • Krásným jihem: causerie – Brno: v. n., 1931
  • Vojáček: povídka – vyzdobil osmi rytinami Otto Matoušek. Brno: v. n., 1933
  • Taras Ševčenko – Brno: Ukrajinská hromada, 1933
  • Stručné dějiny pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny – Brno: Pěší pluk 10 Jana Sladkého Koziny, 1934

Jiné

  • Soubor knižních značek: 12 původních dřevorytů. I. – Jaroslav Dobrovolný; úvod Oldřich Zemek. Břeclav: Vavřík a Chlanda, 1928
  • Loutkáři v míru i odboji: z osudů rodu Kopeckých – upravil. Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1929
  • Sestra Jaeko: drama o pěti dějstvích – Brno: Arnošt Píša, 1933
  • Srdce na břeclavském zámku: vydáno k Novému roku 1938 – Břeclav: Alois Kučík, 1937
  • Akademie na oslavu 30. výročí bitvy u Zborova – pásmo sestavil. Praha: Naše vojsko, 1948

Odkazy

Reference

  1. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 
  2. Oldřich Zemek. MyHeritage [online]. 2023-01-05 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (CS) 
  3. a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 515–516
  4. S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Libuše Zemková. FDb.cz [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online. 
  5. Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • Básník Oldřich Zemek – Jindřich Hauft. Kladno: Josef Cipra, 1963

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Oldřich Zemek.jpg
portrét Oldřicha Zemka