Oldřich z Heunburgu

Erb hrabat z Heunburgu na pečeti z roku 1242

Oldřich z Heunburgu (německy Ulrich II. von Heunburg, † 1308) byl hrabě a zemský korutanský hejtman.

Život

V prosinci 1268 byl jediným korutanským svědkem[1] tzv. Poděbradské smlouvy mezi korutanským vévodou Oldřichem a jeho bratrancem, českým králem Přemyslem Otakarem II.,[2][3] v níž korutanský vévoda vydědil svého nezdárného bratra a vše odkázal českému králi.

Pravděpodobně roku 1270 či 1271 se oženil s Anežkou, vdovou po korutanském vévodovi, dle vídeňského kronikáře se tak stalo na přání Přemysla Otakara II. Novomanželé se údajně za odškodné zřekli Anežčiných práv na majetek v Rakousích, Štýrsku, Korutansku a Kraňsku. Po bitvě na Moravském poli a smrti českého krále tvrdili, že se jich vzdali z donucení.[4][5] V roce 1270 se Oldřich dočasně stal prvním korutanským zemským hejtmanem. Již roku 1271 jej Přemysl nahradil svým zetěm Oldřichem z Drnholce.[6] Poté se hrabě z přičinlivého straníka změnil ve vzbouřence a byl jedním z iniciátorů vzpoury štýrské a korutanské šlechty proti vládě Přemysla Otakara II. 19. září 1276 byl předním účastníkem setkání šlechty alpských zemí v klášteře Rein, kde byla složena přísaha věrnosti Rudolfovi Habsburskému.

Bitvy na Moravském poli se zúčastnil s početným doprovodem na straně Rudolfa Habsburského. Poté byl znovu jmenován korutanským hejtmanem a za ztracené majetky obdržel finanční kompenzaci. Po smrti Rudolfa Habsburského se účastnil spiknutí proti vládě jeho syna Albrechta, což jej stálo majetky a dočasně i svobodu. Roku 1306 je doložen na svatbě Anny Přemyslovny a Jindřichem Korutanským.[7] Zemřel roku 1308.

Odkazy

Reference

  1. ↑ OGRIS, Alfred. Vztah Přemysla Otakara II. ke korutanskému vévodství na pozadí politického vývoje ve 13. století. In: BLÁHOVÁ, Marie; HLAVÁČEK, Ivan. Česko-rakouské vztahy ve 13. století : Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. : sborník příspěvků ze symposia konaného 26.-27. září 1996 ve Znojmě. Praha: Rakouský kulturní institut ; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1998. ISBN 80-85899-41-8. S. 66.
  2. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II. : král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 139. 
  3. ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 124. [dále jen Velké dějiny II.]. 
  4. ↑ Žemlička, str. 143
  5. ↑ Žemlička, str. 176
  6. ↑ Česko-rakouské vztahy, str. 66
  7. ↑ Velké dějiny , str. 478

Literatura

  • Karlmann Tangl: Die Grafen von Heunburg. II. Abteilung. Von 1249–1322. In: Archiv für Kunde österreichischer Geschichts-Quellen. Hrsg. von der zur Pflege vaterländischer Geschichte aufgestellten Kommission der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Band 25. Verlag der k.-k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1860.

Média použitá na této stránce

Wappen der Grafen von Heunburg 1242.png
Wappen der Grafen von Heunburg 1242