Oldřichov v Hájích

Oldřichov v Hájích
Bývalý zájezdní hostinec
Bývalý zájezdní hostinec
Znak obce Oldřichov v HájíchVlajka obce Oldřichov v Hájích
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChrastava
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel840 (2023)[1]
Rozloha16,25 km²[2]
Katastrální územíOldřichov v Hájích
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ463 31
Počet domů317 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOldřichov v Hájích č. p. 151
463 31 Oldřichov v Hájích
oldrichov@volny.cz
StarostkaJana Šťastná
Oficiální web: www.oldrichov.cz
Oldřichov v Hájích
Další údaje
Kód obce564281
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřichov v Hájích (německy Buschullersdorf) je vesnice a spolu s osadou Filipka též obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 10 km severně od Liberce na silnici z Liberce do Raspenavy. Žije zde 840[1] obyvatel. Ves v Jizerských horách leží mezi Hejnickým a Oldřichovským hřbetem a protéká jí říčka Jeřice, do které se zde vlévá Oldřichovský potok. Oba hřebeny se stýkají v Oldřichovském sedle, oblast pod sedlem směrem ke vsi se nazývá Hemmrich. Příroda v okolí obce je jednou z nejzachovalejších v celých horách, nachází se zde NPR Jizerskohorské bučiny.

Obcí prochází silnice z Liberce přes Mníšek do Raspenavy, zastavují zde autobusy ČSAD Liberec. Má také železniční spojení, leží na trati č. 037 (Liberec – Černousy), která zde vede tunelem pod Oldřichovským sedlem.

Historie

Vesnice je poprvé zmiňována roku 1381 jako Oldřichova Ves (Ulrichsdorf), její první obyvatelé pocházeli z okolí Chrastavy a Krásné Studánky a šlo o lesní dělníky čistící údolí Jeřice. Dochovala se i jejich jména: Ondřej Harrermets z Krásné Studánky, Jan Fischer, Jakub Seibt a Petr Seifried z Chrastavy a Martin Czoethel. Obec byla patrně pojmenována podle tehdejšího majitele panství, Oldřicha z Biberštejna. Daňový katastr z roku 1654 pak uvádí název Wes Ulesdorf. Zakládací listina mníšecké farnosti posléze uvádí úřední název Buschullersdorf. Osada Filipka (Philippsgrund) pak byla pojmenována po Filipu Josefu Gallasovi, majiteli frýdlantského panství, který zemřel v roce 1757. Od roku 1850 do roku 1920 patřil Oldřichov k politickému okresu Frýdlant, až poté byl přičleněn k okresu Liberec. Roku 1925 byla k němu přičleněna ještě osada Betlém (Görsbach), která do té doby patřila k sousední obci Fojtka.

V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu

Hospodářství

V obci se nacházela továrna Antonín Horna věnující se výrobě mykané bavlny a vigoňové příze.[4] Sídlí zde také restaurátorka Vanesa Trostová.[5]

Přehrada

Univerzitní profesor dr. Ing. Otto Intze navrhoval v rámci „Generálního projektu výstavby přehrad v povodí Lužické Nisy“ zpracovávaný pro liberecké Vodní družstvo, vybudování tří vodních děl v povodí Jeřice. Vedle vybudovaných přehrad Fojtka a Mlýnice měla stát poslední z trojice u Oldřichova v Hájích, a sice mezi železniční tratí na západě a místními osadami Na Pilách a Beltem na východě. Stavba měla mít zděnou tížnou hráz umístěnou na Oldřichovském potoce s obloukem o půdorysném zakřivení 225 metrů, délkou 230 metrů a výškou 16,5 metru (měřeno od základu). Nádrž o navrhovaném objemu 500 000 kubických metrů měla zadržovat povodňové průtoky, a to jak z vlastního Oldřichovského potoka, tak také z Jeřice, jejíž vody sem měly být dovedeny podzemní štolou dosahující délky asi 1 kilometr. S výstavbou se mělo začít po roce 1906 (po kompletním dostavění přehrady MšenoJablonce nad Nisou). Ekonomické problémy libereckého Vodního družstva spolu s dalšími okolnostmi po roce 1910 zapříčinily neúspěšná jednání o získání nutné finanční podpory a k výstavbě přehrady proto nedošlo.[6]

Části obce

  • Oldřichov v Hájích (Buschullersdorf)
  • Filipka

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Bývalá rychta, dům č. p. 5 je kulturní a historická památka, ukázka lidové architektury s roubeným přízemím a hrázděným patrem. Uvnitř budovy je cenná pozdně barokní malovaná komora.
  • Hřbitov – mezi desítkami hrobů dominuje nově zděná kaplová hrobka zdejšího podnikatele a mecenáše Franze Neuhäusera, opravená roku 2021[7]
  • Naučná stezka Oldřichovské háje a skály
  • NPR Jizerskohorské bučiny
  • Špičák – žulový vrch o výšce 724 m

Osobnosti

  • Gustav Herbig (1888–1965) – německý diplomat a politik

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
Rok sčítání1770182018341880189019001910192119301945200020052013
Počet obyvatel2306818401394131215361474131015081500440533709
Počet domů5698103201207261265254310316274

Zajímavost

Architekt Vladimír Balda navrhl ve zdejší obci (pro manželský pár se třemi dětmi) pasivní dřevostavbu, kterou ocenila správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zařadila ji mezi ukázkové kvalitní objekty na území chráněné oblasti.[8]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Antonín Horn, továrna na mykanou bavlnu a vigoňovou přízi, Oldřichov v  Hájích [online]. Badatelna.eu [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-21. 
  5. MIKULIČKA, Jan. Přežil i nájezd loupežníků. Teď renesanční skvost ve Frýdlantu ožívá. iDNES.cz [online]. 2016-08-12 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. 
  6. ŽÁK, Ladislav, a kol. Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – protržená přehrada. 1. vyd. Liberec, Desná: Knihy 555, 2006. 155 s. ISBN 80-86660-16-8. Kapitola Oldřichov v Hájích, s. 76. 
  7. oprava hrobky
  8. WEBEROVÁ, Lenka. Rodina odešla do Jizerských hor. Spokojeně žijí v pasivní dřevostavbě. iDNES.cz [online]. 2014-02-18 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice: Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Oldrichov v Hajich CoA.jpg
Znak obce Oldřichov v Hájích, okres Liberec. V zeleném štítě pod zlatou hlavou s doleva položeným červeným parohem stříbrný uťatý smrk mezi dvěma odvrácenými stříbrnými sekerami na zlatých topůrkách.
Oldrichov v Hajich flag.gif
Vlajka obce Oldřichov v Hájích, okres Liberec. List tvoří žlutý žerďový pruh, široký jednu čtvrtinu délky listu, a zelené pole. Ve žlutém pruhu červený paroh, v zeleném poli bílý uťatý smrk mezi dvěma odvrácenými bílými sekerami na žlutých topůrkách.