Olešenka (potok)
Olešenka | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 20,4 km |
Plocha povodí | 46,9 km² |
Průměrný průtok | 0,48 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-01-03-042 |
Pramen | |
západní svah hory Vrchmezí 50°21′4,31″ s. š., 16°21′20,39″ v. d. okolo 960 m n. m. | |
Ústí | |
do Metuje u Pekla 50°22′38,4″ s. š., 16°11′7,9″ v. d. okolo 320 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj – Olešnice v Orlických horách, Rzy, Peklo), Polsko (Dolnoslezské vojvodství) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Metuje | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olešenka je levostranný přítok řeky Metuje v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod v Královéhradeckém kraji. Délka toku činí 20,4 km.[1] Plocha povodí měří 46,9 km².[2]
Průběh toku
Pramení v nadmořské výšce 985 m na západním svahu hory Vrchmezí (1084 m n. m.) v Orlických horách[3]. Protéká Olešnicí v Orlických horách, na zhruba kilometrovém úseku tvoří státní hranici s Polskem. V dolní polovině svého toku před vyústěním zleva do Metuje u Pekla (325 m n. m.)[3] vytváří hluboce zaříznuté údolí.
Větší přítoky
- Bělidlo, zprava, ř. km 16,1[4]
- Fibich, zleva, ř. km 15,4[5]
- Vlčinec, zleva, ř. km 14,1[6]
- Prodejský potok, zprava, ř. km 11,7[6]
- Jestřábí potok, zprava, ř. km 5,7[7]
- Mezný potok, zprava, ř. km 3,7[7]
- Brodek, zprava, ř. km 1,7[7]
Vodní režim
Průměrný průtok Olešenky u ústí činí 0,48 m³/s.[3]
Příroda a kultura
Oba svahy na posledních kilometrech údolí Olešenky a oba svahy údolí Metuje na několika kilometrech pod soutokem tvoří přírodní rezervaci Peklo o ploše 320 ha, vyhlášenou v roce 1977, zařazenou na seznam významných lokalit Natura 2000. Jisté míře ochrany se toto území těšilo již před koncem 19. století.[8]
V té době již bylo pekelské údolí oblíbeným výletním místem a ve zdejším mlýně se návštěvníkům prodávalo občerstvení. Když v roce 1908 koupili zámek v Novém Městě n. Metují a rozsáhlé lesní pozemky v okolí náchodští továrníci otec a syn Bartoňové, koupili i tento mlýn a svěřili architektu Dušanu Jurkovičovi, který jim zámek modernizoval, aby mlýn přestavěl na turistickou chatu s restaurací ve stylu secese s folklórními prvky (1910).[9][8]
Mlýny
- Zelinkův mlýn – Dlouhé (Nový Hrádek), okres Náchod
- Čížkův mlýn – Rzy (Nový Hrádek), okres Náchod
Odkazy
Reference
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b c VLČEK, Vladimír (ed.). Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 202.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 30) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 26) [online]. [cit. 2015-12-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Domů. www.infocentrum-nmnm.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech , 3. díl P-Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 33.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešenka na Wikimedia Commons
- Peklo – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mistasa, Licence: CC BY-SA 4.0
Olešenka před ústím do Metuje v osadě Peklo u chalup Lipí čp. 52 a 53
Autor: Mistasa, Licence: CC BY-SA 4.0
Původní mlýn v Pekle, přestavěný D. Jurkovičem na Bartoňovu turistickou chatu