Olešnice (okres Blansko)
Olešnice | |
---|---|
Olešnice, letecký pohled | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Boskovice |
Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°33′27″ s. š., 16°25′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 645 (2024)[1] |
Rozloha | 12,52 km²[2] |
Katastrální území | Olešnice na Moravě |
Nadmořská výška | 540 m n. m. |
PSČ | 679 74 |
Počet domů | 578 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Míru 20 679 74 Olešnice olesnice@olesnice.cz |
Starosta | Ing. David Tomášek |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Olešnice | |
Další údaje | |
Ocenění | Vesnice roku |
Kód obce | 582158 |
Kód části obce | 110418 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu. Leží u krajského trojmezí, na severu sousedí s Pardubickým krajem a na západě s Vysočinou. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.
Relativně zachovalá příroda v okolí, z velké části chráněná v rámci přírodních parků, je vhodná pro přírodní turistiku. Přímo v obci se nachází také lyžařský areál. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku[4] a ještě téhož roku dosáhla povýšení na město.
Geografie
Olešnice se nachází v Hornosvratecké vrchovině, v údolí říčky Hodonínky na jejím soutoku s Veselským potokem. Zástavba se převážně nachází v nadmořské výšce 530 až 570 metrů. Řada vrchů na území města přesahuje 600 metrů, nejvyšší jsou Kopaniny (688 m), na které vede křížová cesta. Většinu katastru zaujímá orná půda, na západě jsou ve větší míře lesy. Na Veselském potoce je kaskáda rybníčků Jericho, Kačeňák a Obecní. K Obecnímu rybníku vede naučná stezka Lesoparkem Skalky.
Doprava
Olešnice leží na okresní silnici II/362, spojující Kunštát a Poličku. Je zapojena do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 277). Zajíždí sem autobusová linka č. 301 z Brna, na niž je v lokálním uzlu Olešnice, náměstí navázáno několik dalších linek do okolí. Mezikrajskými linkami je město spojeno také s Vysočinou (Bystřice nad Pernštejnem) a Pardubickým krajem (Polička).
Chráněná území přírody v okolí
- Přírodní park Svratecká hornatina (území západně od silnice II/362)
- JV od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko
- SZ Přírodní park Údolí Křetínky
- ZJZ přírodní památka Lhotské jalovce a stěny
- JZ Přírodní památka Kocoury
Sousední obce
Na severozápadě: Trpín (Pardubický kraj); na Z až JZ: Velké Tresné, Rovečné, Věstín, Prosetín (kraj Vysočina); na jihu: Lhota u Olešnice, Křtěnov, Crhov, na východě: Rozsíčka, Ústup, na SV: Kněževes (vše Jihomoravský kraj).
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo o městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.[5] Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.
Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.[6] V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.
Město se nachází u historické česko-moravské zemské hranice, na moravské straně. Správní hranice v těchto místech zůstala zachována i po různých krajských reformách, od roku 2000 odpovídá hranici mezi Jihomoravským a Pardubickým krajem (v něm, historicky v Čechách, leží sousední Trpín).
Městská správa
Od 1. července 1989 do 30. června 1990 k městu patřila Lhota u Olešnice.[7]
Pamětihodnosti
- kostel sv. Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
- kostel sv. Mikuláše – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
- evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem
- dřevěnice na Vejpustku
- zámek Lamberk – z konce 17. století, asi 1,5 kilometru severozápadně od obce
- Madona z Olešnice – slonovinová soška Madony s Ježíškem[8]
- Křížová cesta bolestí regionu Olešnicka – otevřena roku 2016, vede od hřbitova přes Srstkův kopec na Kopaniny, čtrnáct zastavení upomíná na místní bolestné historické události
Osobnosti
- Augustin Alois Neumann (1891–1948), římkat. kněz, příslušník Řádu augustiniánů, vysvěcen 1916, ThDr., profesor círk. dějin na teologické fakultě v Olomouci
- Leopold Benáček (1901–1977), katolický farář a politický vězeň, působil zde a je zde pohřben
- Karel Doskočil (1908–1962), historik a básník
- Jaroslav Pohanka (1924–1964), muzikolog[9]
Fotogalerie
- Muzeum modrotisku
- Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí
- Kostel Českobratrské církve evangelické
- Evangelický hřbitov
- Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince
- Kostel svatého Mikuláše
- Radnice
- Kulturní dům
- Kašna vedle kostela svatého Vavřince
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vesnice roku
- ↑ Olešnice – udělené symboly
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 283.
- ↑ MATĚJOVIČOVÁ, Petra; RADOSTOVÁ, Šárka. Slonovinová soška madony z Olešnice. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 1, s. 111–118. ISSN 1212-1487.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
Literatura
- VIŠINKA, Josef a SPERÁT, Ivo. Majitelé domů v Olešnici na Moravě. První vydání. Brno: Ivo Sperát, 2016. 175 stran.
Související články
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olešnici na Moravě
- Leopold Benáček
- Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Olešnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Katastrální mapa katastr Olešnice na webu ČÚZK
- http://www.olesnice.cz/ Oficiální stránky
- Informace o obci na portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Olešnice v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Wolkenkratzer, Licence: CC BY-SA 4.0
CZ - Olešnice na Moravě, Luftaufnahme (2018)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha svatého Václava za kostelem, Olešenice, okres Blansko
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kašna vedle kostela, Olešnice, okres Blansko
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak Olešnice
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Radnice, Olešnice, okres Blansko
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka Olešnice
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Modrotisk Danziger, Olešnice, okres Blansko
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kulturní dům, Olešnice, okres Blansko