Oleg Artěmjev

Oleg Germanovič Artěmjev
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK
Státní příslušnostRuskoRusko Rusko
Datum narození28. prosince 1970 (52 let)
Místo narozeníRiga, Lotyšská SSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání		Inženýr
Čas ve vesmíru560 dní, 18 hodin a 8 minut
Kosmonaut od29. května 2003
MiseExpedice 39/40 (Sojuz TMA-12M/ISS)
Expedice 55/56 (Sojuz MS-08/ISS)
Expedice 66/67 (Sojuz MS-21/ISS)
Znaky misíZnak mise Znak mise Expedice 56 Expedice 66
Kosmonaut doaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Germanovič Artěmjev (rusky Олег Германович Артемьев, * 28. prosince 1970 Riga, Lotyšská SSR, SSSR) je ruský kosmonaut, 534. člověk ve vesmíru. Původně byl inženýrem společnosti RKK Eněrgija, od května 2003 se stal členem jejího oddílu kosmonautů. V lednu 2011 přešel do oddílu kosmonautů Roskosmosu v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů. V létě 2011 byl jmenován do Expedice 39/40 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která proběhla v březnu – září 2014. Podruhé na ISS pracoval v březnu – říjnu 2018 jako člen Expedice 55/56. Také při svém třetím letu strávil polovinu roku 2022 na ISS jako člen Expedice 67.

Vzdělání a inženýrská kariéra

Oleg Artěmjev pochází z lotyšské metropole Rigy, kde se roku 1970 narodil. Na střední školu chodil ve městě Leninsk u kosmodromu Bajkonur.[1] Roku 1990 dokončil čtyřleté studium na Tallinnském polytechnickém institutu, následnou (v letech 1990–1991) povinnou službu v řadách Sovětské armády strávil v posádce ve Vilniusu. Od roku 1992 studoval v Moskvě na Baumanově státní technické univerzitě obor technika a fyzika nízkých teplot. Studium dokončil roku 1998, současně v letech 1995–1999 na univerzitě pracoval jako řidič.[1] Poté nastoupil do společnosti RKK Eněrgija.[2] Zde se věnoval přípravě výstupů do otevřeného vesmíru.

Kosmonaut

Náhradní posádka Expedice 27 v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů

Příprava

Přihlásil se k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami (na jaře 2000). Státní meziresortní komise ho doporučila do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija 29. května 2003. Dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) zahájil o měsíc později 16. června a dokončil ji 28. června 2005 závěrečnými zkouškami. Poté 5. července 2005 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“ (космонавт-испытатель).[2]

V letech 2007 a 2009 se v Institutu lékařsko-biologických problémů účastnil mezinárodního experimentu Mars 500. Roku 2007 byl v šestici, která strávila v izolaci 14 dnů, o dva roky později se účastnil simulace letu dlouhé 105 dní.[2]

V souvislosti s rozhodnutím Roskosmosu o shromáždění ruských kosmonautů v jednom oddílu odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 22. ledna 2011 je kosmonautem Střediska přípravy kosmonautů.[2]

1. kosmický let

V létě 2011 byl jmenován do Expedice 39/40 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) naplánované na březen – září 2014 a zálohy pro Expedici 37/38, která odstartovala v září 2013.[2] Ke svému prvnímu vesmírnému letu odstartoval 25. března 2014 ve funkci palubního inženýra lodi Sojuz TMA-12M, společně s Alexandrem Skvorcovem a Američanem Stevenem Swansonem.[3] Kvůli problémům s orientačním systémem lodi se plánovaný šestihodinový let ke stanici protáhl na dva dny.[4] Na ISS pracoval jako palubní inženýr devětatřicáté a (od května 2014) čtyřicáté expedice. Během letu dvakrát vystoupil do vesmíru.[5] Dne 11. září 2014 Artěmjev, Skvorcov, a Swanson v pořádku přistáli v Sojuzu TMA-12M na Zemi.[3]

2. kosmický let

Roku 2015 byl jmenován do záložní posádky Sojuzu MS-06 a hlavní posádky Sojuzu MS-08, nicméně v souvislosti se snížením počtu ruských kosmonautů na ISS ze zálohy pro Sojuz MS-06 na podzim 2016 vypadl. V dubnu 2017 byl potvrzen jako velitel Sojuzu MS-08, v posádce byli ještě Andrew Feustel a Richard Arnold. Do vesmíru odstartovali z Bajkonuru 31. března 2018, po dvoudenním letu se spojili se stanicí ISS a pracovali na ní v rámci Expedice 55/56. Na Zemi přistáli 4. října 2018. Artěmjev během mise jednou vystoupil do vesmíru.[2]

3. kosmický let

Stal se členem záložní posádky letu Sojuz MS-19, během něhož dva ruští filmaři v říjnu 2021 na palubě ISS natáčeli záběry pro hraný film Výzva. Během přípravy, v květnu 2021, pak bylo zveřejněno[6] jeho jmenování do funkce velitele hlavní posádky letu Sojuz MS-21, jinak také ruské části dlouhodobé Expedice 67 k ISS. Start se uskutečnil podle plánu 18. března 2022 a loď se po třech hodinách připojila ke stanici, kde by měla zůstat 195 dní, tedy do konce září 2022. Let vyvolal zvýšenou pozornost, protože začal v době významného mezinárodního napětí vyvolaného ruským útokem na Ukrajinu a následnými ekonomickými a politickými sankcemi proti Rusku.

Oleg Artěmjev s Denisem Matvějevem uskutečnili 18. dubna 2022 první ze série výstupů do volného prostoru naplánovaných v programu Expedice 67. Po otevření poklopu modulu Poisk v 15:00 UTC nainstalovali a připojili externí ovládací panel Evropské robotické ruky ERA na vnější povrch laboratorního modulu Nauka, demontovali ochranné kryty ze šesti úchytů, namontovali tři madla na ERA a provedli některé další činnosti potřebné pro namontované ERA. Ta je dosud zvenku upevněna modulu Rassvet, s nímž byla vynesena a připojena ke stanici raketoplánem Atlantis v květnu 2010. Celkem čtvrtý Artěmjevův výstup trval 6 hodin a 37 minut a skončil uzavřením poklopu modulu Poisk v 21:37 UTC.[7]

Další výstup ve stejné sestavě následoval 28. dubna 2022 od 14:58 UTC do 22:40 UTC. Kosmonauti připojili ovládací panel, kterým budou budoucí posádky ovládat ERA. Z různých částí manipulátoru o celkové délce 11,3 metru a z připojovacích bodů odstranili ochranné kryty, připevnili na něj tři madla a uvolnili zámky, které ho přidržovaly v transportní konfiguraci během startu modulu Nauka v roce 2022. Sergej Korsakov pak zevnitř stanice provedl první řízené pohyby ERA a nakonec ji přesunul do základní pozice (úchyty na obou koncích ERA se mohou připojit na několik připojovacích bodů na modulu Nauka, takže se manipulátor může po povrchu modulu krok po kroku přesouvat).[8] Výstup trval 7 hodin a 42 minut, celková doba Artěmjevových pěti výstupů dosáhla 34 hodin a 39 minut.

Artěmjev 4. května 2022 v 18:35 převzal od Thomase Marshburna velení ISS.[9]

Ke 3. etapě příprav robotické ruky ERA se Artěmjev vydal 21. července 2022 od 14:50 do 21:55 UTC společně s astronautkou evropské agentury ESA Samanthou Cristoforettiovou. Nejprve postupně do prostoru za stanici manuálně odhodil deset 10 ruských CubeSatů vyvinutých na Jihozápadní státní univerzitě v ruském Kursku, které mu Cristoforettiová podávala. Dvojice poté nainstalovala plošiny a adaptér pro evropskou robotickou ruku ERA umístěnou na modulu Nauka a uvedla externí ovládací panel ERA do režimu hibernace, dokud ho nebude znovu potřeba na budoucí vycházce do vesmíru. Cristoforettiová také vyměnila ochranné sklo na osvětlovací jednotce kamery na ERA.[10] Výstup trval 7 hodin a 5 minut a zvýšil celkovou dobu pobytu Artěmjeva mimo stanici na 41 hodin a 44 minut.

Již sedmý Artěmjevův výstup do volného prostoru se uskutečnil 17. srpna 2022 od 13:53 UTC. Artěmjev s Denisem Matvějevem před sebou měli asi 50 jednotlivých úkonů.[11] Po dokončení instalace dvou kamer na Evropskou robotickou ruku (ERA) a odstranění (jednoho ze dvou plánovaných) ochranného krytu koncových záchytných mechanismů (efektorů) ERA – po 2 hodinách a 17 minutách trvání výstupu – dostal Artěmjev od pozemního vedení mise pokyn vrátit se do modulu Poisk a připojit svůj skafandr na elektrickou síť stanice, protože jeho skafandr Orlan začal vykazovat nestandardní stavy nabití baterie. Po dokončení některých nezbytných činností se do přechodové komory vrátil také Denis Matvějev a výstup pak skončil 4 hodinách a 1 minutě trvání uzavřením poklopu modulu Poisk v 17:54 UTC.[12] Artěmjev tak celkem dosáhl 45 hodin a 45 minut pobytu ve volném vesmíru – mimo hermetizované prostory stanice nebo kosmických lodí.

Matvějev doprovázel Artěmjeva také při náhradním výstupu věnovaném úkolům nesplněným 17. srpna, které zároveň znamenaly dokončení prací na instalaci a zprovoznění ERA. Výstup se odehrál 2. září 2022 od 13:25 UTC[13] do 21:12 UTC a kosmonauti při něm přenesli a připojili externí ovládací panel a otestovali ho při ovládání robotické paže, namontovali další madla a plošinu s adaptéry, upravili pohony obou efektorů a provedli řadu dalších dílčích úkonů.[14][15] Artěmjevův osmý a současně nejdelší výstup – 7 hodin a 47 minut – zvýšil jeho celkový čas pobytu ve volném prostoru na 53 hodin a 32 minut.

Artěmjev s Matvějev a Korsakovem se ve své lodi odpojili od ISS 29. září 2022[16] a téhož dne přistáli v Kazachstánu[17] po 194 dnech, 19 hodinách a 2 minutách letu.  

Osobní život

V září 2019 kandidoval jako nezávislý do moskevské městské dumy (městského zastupitelstva) a byl zvolen.[2]

Oleg Artěmjev je ženatý, má syna.[2]

Tituly a vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Проект «Марс-500 : Состав экипажа 105-суточной изоляции [online]. Королев: Центр управления полетами (ЦУП) ЦНИИмаш [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-29. (rusky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2014-3-26 [cit. 2014-03-28]. Kapitola Олег Германович Артемьев. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ a b HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Kapitola Sojuz TMA-12M. [Dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČTK. Sojuz se s dvoudenním zpožděním spojil s ISS. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-3-28 [cit. 2014-3-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Holub. Artěmjev, O.G. [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Novinky. Roscosmos jmenoval posádky ISS do roku 2023. News. Roscosmos appointed ISS crews until 2023. en.roscosmos.ru [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-03. (anglicky) 
  7. ↑ Олег Артемьев и Денис Матвеев завершили выход в открытый космос [online]. Roskosmos, 2022-04-19 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ CLARK, Stephen. Cosmonauts activate European Robotic Arm on 250th space station spacewalk – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ LAVELLE, Author Heidi. The Station Changes Command as Crew-3 Prepares to Depart. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PUBLISHED, Robert Z. Pearlman. Spacewalkers configure new space station robotic arm on rare Russian-European EVA. Space.com [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1559812292707028996. Twitter [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Concludes After Abnormal Battery Readings. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LAVELLE, Author Heidi. Spacewalkers Exit Station to Continue Outfitting European Robotic Arm. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Космонавты подготовили к работе европейский манипулятор снаружи МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2022-09-03 [cit. 2022-09-03]. – Космонавты подготовили к работе европейский манипулятор снаружи МКС Dostupné online. 
  15. ↑ PUBLISHED, Elizabeth Howell. Russian spacewalkers test European robotic arm on the space station Friday. Space.com [online]. 2022-09-02 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Трое бауманцев на корабле «С.П. Королев» возвратились из космоса на Землю. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2022-09-29 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ISS Expedition 66 Patch.svg
The official mission insignia for International Space Station (ISS) Expedition 66, designed to resemble US highway route 66
  • The Expedition 66 patch celebrates the continued utilization of the International Space Station as a path for human and scientific space exploration.
  • Its shape reflects the Route 66 highway sign, which once guided an earlier expansion into distant, remote lands. The arc of the Earth’s atmosphere is reminiscent of the well-known stop-motion photos taken by astronauts and cosmonauts of the Earth in eclipse.
  • Two future destinations are depicted, the Moon resting inside one of the numerals, and Mars to the right. A multicolored bridge containing the colors of each of this mission’s international partner’s flags (Russia, Germany, France, Japan, and the United States) draws the viewer from the perimeter of the patch into the numeral 66 just as the space station bridges the gap from low-Earth orbit to these distant exploration destinations.
Expedition 39 crew portrait2.jpg
Oleg Artemyev, cosmonaut
ISS Expedition 39 Patch.svg
ISS Expedition 39 Patch
Increment 39 of the International Space Station Program marks the 15th year of operation since the start of the space laboratory assembly. Today, the U.S., Russia, Japan, Canada and the European Space Agency are partnering in the operation of the largest ever orbital outpost managed by humankind. The names of the six crew members are depicted in their native languages. For Expedition 39, the Soyuz spacecraft serves as transport vehicle for the crew members to and from the station. During this expedition, the ISS will serve as a platform for scientific research, Earth and astronomical observation, education, as well as a stage for the development of new technologies used for the exploration beyond low Earth orbit. The star above the complex signifies human space exploration towards new frontiers. The crew members added these words: "The crew of Expedition 39 is proud to serve the international community in furthering our scientific knowledge and in expanding human presence in space."
ISS Expedition 40 Patch.png
The Expedition 40 patch depicts the past, present, and future of human space exploration. The crew wrote the description that follows: The reliable and proven Soyuz, our ride to the International Space Station (ISS), is a part of the past, present, and future. The ISS is the culmination of an enormous effort by many countries partnering to produce a first-class orbiting laboratory, and its image represents the current state of space exploration. The ISS is immensely significant to us as our home away from home and our oasis in the sky. The commercial cargo vehicle is also part of the current human space exploration and is a link to the future. A blend of legacy and future technologies is being used to create the next spacecrafts which will carry humans from our planet to destinations beyond. The sun on Earth's horizon represents the new achievements and technologies that will come about due to our continued effort in space exploration.
ISS Expedition 56 Patch.svg
The Expedition 56 crew insignia
  • The Expedition 56 astronaut crew will continue the international collaborative work that has been evolving on the International Space Station during the past 17 years. The expedition comes at a time when private corporations and the governments around the world are rapidly developing crew capabilities for human space exploration. Together, with the experience and continued research on the orbiting laboratory, humans will soon establish a new presence in space beyond low-Earth orbit that will enable us to travel farther into space than ever before.
  • The Expedition 56 patch portrays a dove carrying an olive branch on its beak. The patch includes images of the Soyuz launch vehicle for the crew and the space station. The Expedition 56 astronauts’ names are displayed on the dove’s wings and along the limb of Earth at the base of the patch.
  • The dove's tail is firmly planted on Earth to represent the strong link between our home planet and the humans who are sent into the cosmos. The patch illustrates our hope for peace and love in the world, and the innate human desire to spread our wings and explore into the future, building on the wisdom of the past, for the betterment of humanity. The patch was designed by astronaut Drew Feustel's son.
Expedition 37 backup crew members in front of the Soyuz TMA spacecraft mock-up in Star City, Russia.jpg
At the Gagarin Cosmonaut Training Center in Star City, Russia, Expedition 37/38 backup crew members Flight Engineer Steve Swanson (left) of NASA, Soyuz Commander Alexander Skvortsov (center) of Russia's Federal Space Agency and Flight Engineer Oleg Artemyev of Russia clasp hands Sept. 3 during a round of qualification exams. The trio is serving as backups to the prime crew – Soyuz Commander Oleg Kotov, Flight Engineer Sergey Ryazanskiy and Flight Engineer Michael Hopkins of NASA – who will launch to the International Space Station Sept. 26 in their Soyuz TMA-10M spacecraft from the Baikonur Cosmodrome in Kazakhstan.
ISS Expedition 55 Patch.svg
The official mission insignia of the Expedition 55 crew.
  • The six crew members of Expedition 55 are patriots from three different countries – Japan, Russia, and the United States. The crew from these three countries will work together to ensure the success of Expedition 55.
  • The three rings symbolize the three countries of the six crew members. The rings join in a common intersection, symbolizing collaboration and a common focus for the crew aboard the space station. The colors of the rings represent the energy and power required to carry humans and equipment into space and to operate the ISS. The colors blue and green represent the magnificent beauty of Earth. The color black represents the darkness of space, and the immense challenge of exploring space. The six stars represent the crew, Norishige Kanai, Scott Tingle, Anton Shkaplerov, A.J. (Drew) Feustel, Oleg Artemyev, and Ricky Arnold. The three flags are the flags representing each crew member’s country. The swoosh extending upward towards space represents the dedication of cosmonauts, astronauts and a multinational support team working together to explore space and discover new science that will benefit all humans.