Oleg Kononěnko

Oleg Dmitrijevič Kononěnko
Kosmonaut CSKB Progress/RKK Eněrgija/CPK
Státní příslušnostRusko
Datum narození21. června 1964 (60 let)
Místo narozeníČardžou, Turkmenská SSR
Předchozí
zaměstnání		Inženýr
Čas ve vesmíru736 dní, 18 hodin a 44 minut
+ 5. let dosud 355 dní
Kosmonaut od29. března 1996
MiseExpedice 17
(Sojuz TMA-12/ISS)
Expedice 30/31
(Sojuz TMA-03M/ISS)
Expedice 44/45
(Sojuz TMA-17M/ISS)
Expedice 58/59
(Sojuz MS-11/ISS)
Expedice 70/71
(Sojuz MS-24/ISS/Sojuz MS-25)
Znaky misíZnak Expedice 17 Znak Expedice 30 Znak Expedice 31 Znak Expedice 44 Znak Expedice 45 Znak Expedice 57 Znak Expedice 58 Znak Expedice 59 Znak Expedice 70
Kosmonaut doaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleg Dmitrijevič Kononěnko (rusky Олег Дмитриевич Кононенко, * 21. června 1964, Čardžou, Turkmenská SSR) je od března 1996 ruský kosmonaut, 473. člověk ve vesmíru. Roku 2008 absolvoval půlroční kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen expedice 17, v letech 2011–2012 pracoval na ISS podruhé v Expedici 30 a 31. Potřetí na ISS pracoval jako člen Expedice 44/45 v červenci – prosinci 2015 a poté ještě jednou od prosince 2018 do června 2019 jako člen Expedice 57/58/59. K pátému letu a dosud pokračujícímu letu na ISS se vydal v září 2023 jako člen Expedice 70 a přešel i do Expedice 71. Díky tomu se stal držitelem rekordu v celkové délce pobytu ve vesmíru a prvním člověkem, který ve vesmíru strávil více než 1000 dní. Během svých letů dosud sedmkrát vystoupil do otevřeného vesmíru.

Mládí

Oleg Kononěnko se narodil v rodině řidiče Dmitrije Kononěnka žijící ve městě Čardžou v Turkmenistánu. Po ukončení střední školy jeden rok pracoval v místních leteckých dílnách.

Vystudoval Charkovský letecký institut N. J. Žukovského se specializací na letecké motory. Poté se v CSKB Progress v Samaře zabýval zpracováním dokumentace elektroinstalací kosmických družic.[1]

Kosmonaut

V polovině devadesátých let projevil zájem o profesi kosmonauta, prošel nezbytnými lékařskými prohlídkami a 9. února 1996 byl státní meziresortní komisí doporučen na post kosmonauta CSKB. Dne 29. března 1996 zástupci Roskosmosu, RKK Eněrgija a Střediska přípravy kosmonautů (CPK) rozhodli o vybrání Kononěnka mezi kandidáty na kosmonauty za CSKB a 1. června téhož roku bylo změněno jeho zařazení v CSKB-Progress z „vedoucí inženýr-konstruktér“ na „zkušební kosmonaut“. V CPK absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 20. března mu byla přiznána kvalifikace „zkušební kosmonaut“. Od října 1998 se připravoval na let na Mir. K 5. lednu 1999 byl příkazem ředitele Roskosmosu převeden z CSKB Progress do RKK Eněrgija. Samarský podnik tak ztratil svého prvního a posledního kosmonauta.[1]

1. kosmický let

V prosinci 2001 byl jmenován palubním inženýrem záložní posádky 3. návštěvní expedice na ISS, jeho velitelem byl Gennadij Padalka. Let Sojuzu TM-34 proběhl v dubnu 2002.

V březnu 2002 byl zařazen do hlavní posádky Expedice 9 s Padalkou a Michaelem Finckem, start byl plánován na podzim 2003. Po havárii Columbie prošly plány letů na ISS zásadní revizí, v jejímž průběhu Kononěnko z posádky vypadl.[1]

Oleg Kononěnko na palubě ISS v modulu Destiny, 15. října 2008

V únoru 2007 byl vybrán do Expedice 17 ve funkci palubního inženýra. Do vesmíru odstartoval 8. dubna 2008 v Sojuzu TMA-12 se Sergejem Volkovem a Korejkou I So-jon. I So-jon se záhy vrátila v Sojuzu TMA-11 se členy předcházející Expedice 16 a Volkov s Kononěnkem zůstali společně s Garrettem Reismanem na stanici. V červnu 2008 Reismanna nahradil Gregory Chamitoff. Během letu Kononěnko dvakrát vystoupil do vesmíru, celkem strávil v otevřeném kosmu 12 hodin a 12 minut.[2] Po šesti měsících byli Volkov a Kononěnko vystřídáni dvojicí Michael Fincke, Jurij Lončakov a 24. října 2008 přistáli v Kazachstánu.[3]

2. kosmický let

Oleg Kononěnko byl nominován jako velitel záložní posádky letu Sojuz TMA-02M, který k Mezinárodní vesmírné stanici odstartoval 7. června 2011. Zároveň se stal velitelem letu Sojuz TMA-03M s plánovaným startem 25. listopadu 2011. Členy posádky Sojuzu TMA-03M se stali ještě astronaut NASA Donald Pettit a nizozemský astronaut André Kuipers.

V souvislosti se sjednocením ruských oddílů kosmonautů odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 22. ledna 2011 je kosmonautem Střediska přípravy kosmonautů.[1]

K druhému kosmickému letu odstartoval po několika odkladech 21. prosince 2011, s Pettitem a Kuipersem se o dva dny později připojil k posádce ISS, Expedici 30. Dne 16. února 2012 s Antonem Škaplerovem vystoupil na povrch stanice, výstup trval 6 hodin a 25 minut.[4] Po odletu trojice déle sloužících kolegů koncem dubna byla expedice přečíslována na třicátou první, přičemž Kononěnko se stal velitelem stanice. V polovině května se k nim připojili Gennadij Padalka, Sergej Revin a Joseph Acabá, kteří přiletěli v Sojuzu TMA-04M.[5] Z oběžné dráhy se na Zem trojice Kononěnko, Pettit, Kuipers vrátila 1. července, přistáli ve 4:47:43 UTC v kazašské stepi 148 km jihovýchodně od Džezkazganu. Let trval 192 dní, 18 hodin a 58 minut.[6]

3. kosmický let

V prosinci 2012 byl jmenován do Expedice 44/45 na ISS, plánovanou na květen – listopad 2015. Do vesmíru vzlétl v Sojuzu TMA-17M společně s Kimijou Juim a Kjellem Lindgrenem.[1] Start Sojuzu 22. července 2015 ve 21:03 UTC se vydařil, trojice kosmonautů zamířila k ISS.[7] Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra pět měsíců, 11. prosince se ve stejné sestavě posádka Sojuzu TMA-17M vrátila na Zem.[1]

Již v říjnu 2013 byl jmenován zástupce velitele oddílu kosmonautů pro vědu a výzkum, v listopadu 2016 se stal velitelem oddílu kosmonautů, při zachování pozice aktivního kosmonauta.[1]

4. kosmický let

Od konce roku 2017 se připravoval na další vesmírnou misi, v roli záložního velitele lodi Sojuz MS-09 a velitele Sojuzu MS-11. V Sojuzu MS-11 odstartoval z Bajkonuru 3. prosince 2018, společně s Davidem Saint-Jacquesem a Anne McClainovou. Téhož dne se připojili ke stanici a zůstali zde jako členové Expedice 57/58/59 do 25. června 2019, kdy přistáli v kazašské stepi. Kononěnko během mise dvakrát vystoupil do otevřeného vesmíru.[1]

5. kosmický let

Složení posádky Olega Kononěnka pro jeho pátý let bylo poprvé zveřejněno v květnu 2021 na webu Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.[8] Posádka poté prošla různými změnami na pozicích palubních inženýrů a došlo i k posunu data startu kvůli nutnosti ponechat Posádku Sojuzu MS-22 kvůli poruše její lodi na ISS místo 6 měsíců na celý rok. Z původně naplánované mise Kononěnkovy posádky (Nikolaj Čub a Loral O'Harová) v Sojuzu MS-23 se startem na jaře 2023 se tak stala mise na podzim 2023 v Sojuzu MS-24. Později navíc padlo rozhodnutí, že Kononěnko s Čubem na ISS nezůstanou pouze půl roku Expedice 70, ale celý rok během expedic 70 a 71. Jejich let tak potrvá 375 dní[9] a oba se zařadí k dosavadním pouze 7 lidem, kteří při jednom letu strávili ve vesmíru celý rok. Kononěnko se navíc stane prvním člověkem v historii, který stráví při svých letech na oběžné dráze více než 1000 dní – po svém čtvrtém, dosud posledním letu, měl na kontě 736 dní 18, hodin a 45 minut a byl na šestém místě tabulky kosmonautů a astronautů podle celkového času stráveného ve vesmíru.[10] Za zmínku stojí, že i třetí kosmonaut v historické tabulce nejdelších kumulovaných pobytů ve vesmíru je Rus.[11] Jurij Malančenko strávil ve vesmíru celkem 827 dní, 9 hodin a 23 minut a Kononěnko ho předstihl 15. prosince 2023.[12] A předtím s několikatýdenními odstupy zdolával postupně i nižší příčky, protože při startu 5. letu byl v pořadí celkových časů letů na šestém místě.[13]

Start Sojuzu MS-24 z kazašského Bajkonuru se uskutečnil 15. září 2023 v 15:44:35 UTC.[14] Loď po pouhých dvou obletech Země,[15] tedy zhruba po třech hodinách, dorazila k ISS a v 18:53:32 UTC[16] zakotvila.

Kononěnko 4. února 2024 v 08:30:08 UTC dosáhl celkového času trvání svých kosmických letů 878 dní, 11 hodin a 30 minut a vyrovnal tak dosavadní rekord v této disciplíně, který od skončení svého posledního kosmického letu v roce 2015 držel další ruský kosmonaut Gennadij Padalka.[17] A 4. června 2024 ve 21:00 UTC jako první člověk v historii překonal hranici 1000 dní kumulované délky všech svých kosmických letů.[18]

Kononěnko společně s Nikolajem Čubem absolvovali 25. října 2023 výstuo do volného prostoru, při němž mimo jiné provedli inspekci tepelného radiátoru na modulu Nauka, nainstalovali radarový komunikační systém a vypustili jeden nanosatelit.[19] Výstup ukončili po 7 hodinách 41 minutách, celkový čas Kononěnkových "vycházek" dosáhl 39 hodin a 54 minut.

Velitel Expedice 70 Andreas Mogensen předal 10. března 2024 – několik hodin před svým odletem ze stanice – symbolický velitelský klíč Kononěnkovi, který se tak stal potřetí v kariéře velitelem ISS, tentokrát pro období Expedice 71.[20]

Ke druhému společnému výstupu se Kononěnko s Čubem vydali už během Expedice 71. Modul Poisk opustili 25. dubna 2024 na 4 hodiny a 36 minut, aby dokončili dříve zahájené práce na komunikačním systému určeného k pozorování Země pro účely environmentálního managementu, kontroly životního prostředí a monitorování nouzových situací, a.umístili na povrch modulů nebo z nich sejmuli další experimenty a testy. Kononěnko se mimo stanici podíval celkem po sedmé, přičemž jeho výstupy trvaly celkem 44 hodin a 30 minut.[21][22][23]

Osobní život

Oleg Kononěnko je ženatý, má dvě děti.[1]

Tituly a vyznamenání

  • Hrdina Ruské federace (5. února 2009),[1]
  • Letec-kosmonaut Ruské federace (5. února 2009),[1]
  • Řád „Hvězda prezidenta“ (9. února 2009; turkmenský),[1]
  • Medaile Za zásluhy v osvojení vesmíru (12. dubna 2011),[1]
  • Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy (25. března 2014),[1]
  • Řád Za zásluhy o vlast III. třídy (26. ledna 2017),[1]
  • důstojník Řádu Oranžsko-Nassavského (prosinec 2016; nizozemský),[1]
  • Hrdina Turkmenistánu (25. září 2019),[1]
  • Medaile „Zlatý půlměsíc“ („Altyn Aj“; 25. září 2019).[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-04-05 [cit. 2009-04-11]. Kapitola Олег Дмитриевич Кононенко. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ ALEŠ, Holub. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-11-30 [cit. 2009-04-11]. Kapitola Kononěnko, O.D.. Dostupné online. 
  3. ↑ ALEŠ, Holub. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-10-31 [cit. 2009-04-11]. Kapitola Expedice 17. 
  4. ↑ Holub. Rev. 2012-4-27 [cit. 2012-05-18]. Kapitola Expedice 30. 
  5. ↑ Holub. Rev. 2012-5-17 [cit. 2012-05-18]. Kapitola Expedice 31. 
  6. ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-7-2 [cit. 2012-07-01]. Kapitola Хроника подготовки и полёта корабля Soyuz 29 («Союз ТМА» №703). Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ ČTK. Z Bajkonuru odstartovala ruská loď s trojicí kosmonautů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-07-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Центр подготовки космонавтов им. Ю.А.Гагарина. Официальный Web-сайт. www.gctc.ru [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (rusky) 
  9. ↑ Госкорпорация «Роскосмос». Telegram [online]. [cit. 2023-09-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ MEK - Žebříček hodin nalétaných v kosmu k 29.06.2023. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ MEK - Žebříček hodin nalétaných v kosmu k 31.12.2023. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ MEK - Žebříček hodin nalétaných v kosmu k 31.12.2022. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Корабль «Союз МС-24» с участниками годовой экспедиции отправился к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-09-15 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ GARCIA, Mark. Crops and Manufacturing Studies as Station Orbits Higher. blogs.nasa.gov [online]. 2023-08-11 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Корабль «Союз МС-24» с участниками годовой экспедиции причалил к МКС. roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2023-09-15 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ GARCIA, Author Mark. Spacewalk Preps Continue as Cosmonaut Reaches Milestone. blogs.nasa.gov [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ GRAF, Author Abby. Cosmonauts Finish Spacewalk Following Hardware Installs and Inspections. blogs.nasa.gov [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Expedition 70NASA’s SpaceX Crew-7 Farewell Remarks, Station Change of Command March 10, 2024. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  21. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Begin Spacewalk for Hardware, Science Work. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ GARCIA, Mark. Cosmonauts Complete Spacewalk to Install Hardware, Science. blogs.nasa.gov [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Российские космонавты установили научную аппаратуру на модуле «Поиск». roscosmos.ru [online]. Roskosmos, 2024-04-25 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Kononěnko na Wikimedia Commons
  • Кононенко, Олег Дмитриевич [online]. Samara: СамараБизнесКонсалтинг [cit. 2009-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-28. (rusky) 

Média použitá na této stránce

ISS Expedition 58 Patch.png
The official insignia for the three-member Expedition 58 crew with Anne McClain of NASA, Oleg Kononenko of Roscosmos and David Saint-Jacques of the Canadian Space Agency.
ISS Expedition 31 Patch.png
Thin crescents along the horizons of Earth and its moon depict International Space Station (ISS) Expedition 31. The shape of the patch represents a view of our galaxy. The black background symbolizes the research into dark matter, one of the scientific objectives of Expedition 31. At the heart of the patch are Earth, its moon, Mars, and asteroids, the focus of current and future exploration. The ISS is shown in an orbit around Earth, with a collection of stars for the Expedition 30 and 31 crews. The small stars symbolize the visiting vehicles that will dock with the complex during this expedition.
ISS Expedition 17 Patch.svg
The Expedition 17 patch is meant to celebrate current human achievements in space as well as symbolize the future potential for continuing exploration. The Earth, represented at the bottom of the patch, is the base from which all space exploration activities initiate. The International Space Station (ISS), shown in low Earth orbit, illustrates the current level of space operations. The arrow and star point outwards, away from the Earth, towards the wider universe indicating the direction of future activities as human beings build on what has already been accomplished. The flags, representing the home countries of the crew members, Russia and the United States, are touching, highlighting the cooperative nature of the space program and symbolizing the merger of science and technical knowledge of these two experienced space-faring nations.
Oleg Kononeko Expedition17.jpg
Cosmonaut Oleg Kononenko, Expedition 17 flight engineer, floats through the Destiny laboratory of the International Space Station
ISS Expedition 30 Patch.png
The International Space Station (ISS) program is completing the transition from assembly to full utilization as humankind celebrates the golden anniversary of human space exploration. In recognition of these milestones and especially of the contribution of those whose dedication and ingenuity make spaceflight possible, a fully assembled ISS is depicted rising above a sunlit Earth limb. Eastward of the sunlit limb, the distinctive portrayal of Earth's surface illuminated by nighttime city lights is a reminder of mankind's presence on the planet, most readily apparent from space only by night, and commemorates how human beings have transcended their early bonds throughout the previous 50 years of space exploration. The ISS, a unique space-based outpost for research in biological, physical, space and Earth sciences, in the words of the crew members, is an impressive testament to the tremendous teamwork of the engineers, scientists and technicians from 15 countries and five national space agencies. The six crew members of Expedition 30, like those who have gone before them, express that they are honored to represent their countries and the ISS team in conducting research aboard the station and adding to the body of knowledge that will enable the world's space faring countries to more safely and more productively live, work and explore outer space, paving the way for future missions beyond low Earth orbit, and inspiring young people to join in this great adventure.
ISS Expedition 59 Patch.png
The Expedition 59 crew insignia
ISS Expedition 44 Patch.svg
This is the insignia for the Expedition 44 mission.
  • The International Space Station is positioned in the foreground poised to study Earth, the sun and cosmos that lie beyond. Two members of the Expedition 44 crew will spend a full year on the ISS - providing valuable experience for future long duration missions into deep space. The 12 Earths represent the planet's position around the sun over the course of that year. Four of the Earths are silhouetted in sunlight representing the four month duration of Expedition 44. The nine stars in the background represent the nine individuals that will visit and work on the ISS during the course of the expedition, including the six-member crew, whose names are inscribed around the patch's border, and the three-person Soyuz "taxi" crew. The use of ellipses and circles throughout the patch reflect a theme of "completion" or "return," as investments made in this orbiting laboratory return benefit to the Earth and its inhabitants.
ISS Expedition 45 Patch.png
The Expedition 45 crew will conduct its journey of exploration and discovery from a summit whose foundation was built by past generations of pioneers, scientists, engineers and explorers. This foundation is represented by the book of knowledge at the bottom of the patch. Curves radiate from the book representing the flow of knowledge - and the hard work, sacrifice and innovation that makes human spaceflight possible. The pages written during Expedition 45 will serve to benefit humanity on Earth and in space. The International Space Station is represented by a single bright star soaring over the Earth, illuminating a path to future, more distant destinations.
ISS Expedition 70 Patch.svg
Mission insignia for International Space Station (ISS) Expedition 70
  • The Expedition 70 patch is designed around the central yin-yang symbol representing balance; first and foremost, the balance of our beautiful planet Earth that is encircled by the yin-yang symbol and which forms part of the Expedition number. In our exploration of space, we are reminded of the uniqueness of Earth; the further we push the boundaries of human existence, the stronger our longing for our home planet grows. As our understanding of the cosmos expands, so does our understanding of Earth, and although we live in an ever-changing world, we recognize the need for a planet in balance to ensure our future.
  • Space exploration is also about creating the future of our dreams. The tentative first steps we take today will hopefully become a well-trodden path in the future. This is represented stylistically by the “retro-futuristic” design of the patch, which mimics the design of the posters depicting the future from the early days of the space age. It is also emphasized by the yellow, orange, and red colors suggesting a sunrise. Lastly, the dynamism in the depiction of the number 7 suggests not only the physical launch into space, but also humanity’s progress towards the future.
ISS Expedition 57 Patch.svg
The official insignia of the three-member Expedition 57 crew
  • Humans are explorers. We live on a cosmic island. Setting sails towards new worlds has always been our nature, and it is key to our survival. As soon as our ancestors learned how to build ships, they not only used them to sail up and down the coasts, but ultimately they set out to travel beyond the horizon, to discover new continents. The time of space exploration has just begun, a mere blink of an eye in the eon-long history of human exploration. And yet we already have successfully built great ships to sail the black heavenly seas, and we have dared adventurous journeys into the unknown.
  • The Expedition 57 patch is a tribute to human exploration. It depicts an explorer's ship leaving for the unknown as our early ancestors did, and is shaped like an arrow, heading out to new cosmic horizons. It highlights the purpose of the International Space Station as a world class science laboratory for the benefit of mankind and international cooperation, as well as humanity's flagship in space, preparing us for the amazing voyages ahead.
  • The Expedition 57 patch is dedicated to all those thousands of humans who make this journey possible through the contribution of their passion, hard work, and courage to one of the most fascinating projects in human history.