Olejovický mlýn
Olejovický mlýn | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | vojenský újezd Libavá, Česko |
Souřadnice | 49°40′33,92″ s. š., 17°32′4,98″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olejovický mlýn (též Löbův mlýn, německy Ölstadtmühle či Löbmühle) je zaniklý vodní mlýn patřící k zaniklé vesnici Olejovice ve vojenském újezdu Libavá. Ruiny budov, především mlýna (tj. základy, zdi, náhon, lednice a hřídel mlýnského kola), se nachází jihovýchodně od Olejovic, u silnice do Olejovic u řeky Odry ve vojenském újezdu Libavá, v Oderských vrších v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Podle údajů zde působil jako mlynář v r. 1830 Franz Techet a v roce 1930 Jan Löb, který vlastnil také Velkostřelenský mlýn. V mlýně bylo mlynské kolo na vrchní vodu. Osada zanikla s vysídlením německého obyvatelstva z Československa v roce 1946 a následným vznikem vojenského výcvikového prostoru.[1][2][3][4]
Vzhledem k tomu, že místo se nachází ve vojenském prostoru, je přístupné jen s povolením. Obvykle jedenkrát ročně může být místo a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Další informace
Západně od Olejovického Mlýna se nachází Součinnostní střelnice Velká Střelná.
Dále, po proudu řeky Odry, se nachází zaniklá osada Bleiss.
Nedaleko, proti proudu řeky Odry se nachází zaniklý Velkostřelenský mlýn.
Galerie
Reference
- ↑ Löbův, Olejovický mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online.
- ↑ LELEK, Petr. Řeka Odra na území Vojenského újezdu Libavá. Vlastivědné Listy. 2017, čís. 119. Dostupné online.
- ↑ MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7.
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2021-06-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olejovický mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Olejovický Mlýn, vojenský újezd Libavá
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Olejovický Mlýn, vojenský újezd Libavá
Autor: Fry72 , Karel FRYDRÝŠEK, Licence: CC BY-SA 4.0
Olejovický Mlýn, vojenský újezd Libavá