Olga Alexandrovna Ruská
| Olga Alexandrovna Romanovová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1.jul. / 13. června 1882greg. Petěrgof |
| Úmrtí | 24. listopadu 1960 (ve věku 78 let) Toronto |
| Místo pohřbení | York Cemetery, Toronto |
| Bydliště | Gatčinský palác Toronto Halton County, Ontario Hvidøre Petrohrad Amalienborg Cooksville |
| Povolání | malířka, filantropka a aristokratka |
| Ocenění | Řád sv. Kateřiny medaile sv. Jiří |
| Choť | Petr Alexandrovič Oldenburský (1901–1916)[1] Nikolaj Alexandrovič Kulikovskij (1916–1958)[1] |
| Děti | Guri Nikolaevich Kulikovsky[2] Tikhon Nikolaevich Kulikovsky[2] |
| Rodiče | Alexandr III. Ruský[3][4] a Marie Sofie Dánská |
| Rod | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Příbuzní | Mikuláš II. Ruský, Alexandr Alexandrovič Romanov, Georgij Alexandrovič Romanov, Xenija Alexandrovna Romanovová a Michail Alexandrovič Romanov (sourozenci) Xenia Kulikovsky[2], Leonid Kulikovsky[2] a Alexander Kulikovsky[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velkokněžna Olga Alexandrovna Ruská (13. června 1882, Petrohrad, Rusko – 24. listopadu 1960, Toronto, Kanada) byla ruská velkokněžna, nejmladší dcera cara Alexandra III. Alexandroviče a jeho manželky Marie Fjodorovny.
Život
Olga byla nejmladším dítětem Alexandra III. a Marie Fjodorovny. Narodila se za otcova panování v Peterhofu, západně od Petrohradu. Narození bylo podle tradice oznámeno salvou sto jednoho děla z rampy Petropavlovské pevnosti a obdobnými salvami po celé Rusi.[5] Na doporučení své sestry Alexandry svěřila ji matka do péče anglické vychovatelky Elizabeth Franklinové.[5]
Carská rodina byla častým terčem atentátníků, kvůli osobní bezpečnosti byla vychovávána ve venkovském paláci v Gatčině, přibližně 80 km západně od centra Petrohradu. Olga a její sourozenci však neměli přivyknout bohatosti dřívějšího životního stylu. Podmínky v dětském pokoji byly skromné, téměř spartánské.[6] Spali na tvrdých táborových lůžkách, vstávali za úsvitu, umývali se ve studené vodě a k snídani mívali ovesnou kaši.[6]
Gatčinu poprvé opustila v časném podzimu roku 1888, kdy carská rodina navštívila Kavkaz. Zpáteční vlak 29. října, když se blížil k městečku Borki, v rychlosti vykolejil. Olga s rodiči a čtyřmi sourozenci právě obědvali v jídelním voze, když se vlak zakymácel a pak vyjel mimo trať.
Vztahy s matkou byly od dětství napjaté, vřelé vztahy naopak udržovala s otcem. Ten zemřel v jejích dvanácti letech a na trůn nastoupil bratr Mikuláš.
V roce 1901 se provdala za knížete Petra Alexandroviče Oldenburského, kterého rodina i přátelé považovali za homosexuála. Manželství zůstalo nekonzumováno, manželé žili odděleně, Petr Alexandrovič odmítl první návrh k rozvodu, nakonec bylo manželství carem anulováno v říjnu 1916. Příští měsíc si Olga vzala dragounského důstojníka Nikolaje Alexandroviče Kulikovského do kterého se o několik let dříve zamilovala. Během první světové války sloužila na frontě jako zdravotní sestra a byla vyznamenána medailí za statečnost. Po únorové revoluci a svržení Romanovců uprchla spolu s manželem a dětmi na Krym, kde žili ve stálých obavách, neboť její bratr a rodina byli zavražděni bolševiky.
Se druhým manželem a dvěma syny uprchla Olga v únoru 1920 z Ruska. Připojila se k matce žijící v Dánsku, kterou doprovázela jako společnice a sekretářka. Často ji vyhledávali podvodníci, kteří se vydávali za její mrtvé příbuzné, s patrně nejznámější podvodnicí Annou Andersonovou se setkala v roce 1925 v Berlíně. Po smrti carevny vdovy v roce 1928 zakoupili manželé mléčnou farmu v Ballerupu nedaleko Kodaně. Tady vedla jednoduchý život, pracovala na farmě, starala se o oba syny a malovala. Za svůj život vytvořila více než dva tisíce děl, což přinášelo mimořádné příjmy její rodině a umožňovalo věnovat se charitě.
Když se v roce 1948 cítila ohrožena stalinským režimem, přesídlila celá rodina na farmu v Ontariu v Kanadě. S pokročilým věkem se usídlila v bungalovu v Cooksville v Ontariu, plukovník Kulikovskij zde zemřel v roce 1958. Když se o dva roky později zhoršilo její zdraví, přestěhovala se s oddanými přáteli do malého bytu na východě Toronta. Tady, sedm měsíců po smrti starší sestry Xenie, zemřela ve věku 78 let. Již na konci života byla označována za poslední ruskou velkokněžnu.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Olga Alexandrovna of Russia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Alexandrovna Romanovová na Wikimedia Commons - HIH Grand Duchess Olga Alexandrovna Memorial Fund
- Grand Duchess Olga Alexandrovna-Royal Russia
Média použitá na této stránce
Portrait photograph of Grand Duchess Olga Alexandrovna of Russia
Photograph of Alexander III, Emperor of Russia (1845-94) and his consort Maria Feodorovna, Empress of Russia (1847-1928) with their children Tsesarevich Nicholas (1868-1918), later Nicholas II, Grand Duke George Alexandrovich (1871-99), Grand Duchess Xenia Alexandrovna (1875-1960), Grand Duke Michael Alexandrovich (1878-1918) and Grand Duchess Olga Alexandrovna (1882-1960).
Alexander III is sitting at the centre of the group with Grand Duchess Olga standing in front of him. Maria Feodorovna is standing behind him to the left, her left hand on his shoulder and her right arm around Grand Duke Michael. Tsesarevich Nicholas and Grand Duchess Xenia are standing to the right of their mother. Grand Duke George is sitting to the far right, his legs crossed and his left arm resting on the back of the chair.