Olga Danilovićová

Olga Danilovićová
Олга Даниловић
Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023
Olga Danilovićová ve Wimbledonu 2023
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození23. ledna 2001 (24 let)
Místo narozeníBělehrad, Srbsko
BydlištěBělehrad, Srbsko
Výška182 cm
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 160 154 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů201–119
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (27. ledna 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2025)
French Open4. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open2. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů47–27
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění54. místo (13. ledna 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2025)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250130a30. ledna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. Jednu singlovou i deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2025 na 41. místě a ve čtyřhře v lednu 2025 na 54. místě. Trénuje ji Španěl Alejandro García Cenzano. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.[2] V letech 2017–2018 ji vedl Juan Lizariturry.[3] a poté Slovinec Robert Cokan.[4]

V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.[5]

Tenisová kariéra

V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]

Bekhend v kvalifikaci US Open 2023

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]

Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][4]

Druhý singlový titul na túře WTA si odvezla z říjnového Guangzhou Open 2024 v Kantonu. Z pozice osmdesáté šesté hráčky žebříčku ve finále přehrála kvalifikantku Caroline Dolehideovou, která na ni uhrála jen čtyři gamy. Američanku z počátku druhé stovky porazila i potřetí v kariéře. Bodový zisk ji po skončení poprvé posunul do Top 60, když 28. října 2024 figurovala na 52. místě klasifikace.[11][12]

Soukromý život

Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky Svetlany, rozené Radivoševićové, působící v Radio-televiziji Srbije. Má mladší sestru Sonju a bratra Vuka.

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–1 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 3 (2–1)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.29. července 2018Moskva, RuskoInternationalantukaRusko Anastasija Potapovová7–5, 6–7(1–7), 6–4
Finalistka1.17. července 2022Lausanne, ŠvýcarskoWTA 250antukaChorvatsko Petra Martićová4–6, 2–6
Vítězka2.27. října 2024Kanton, ČínaWTA 250tvrdýUSA Caroline Dolehideová6–3, 6–1

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.23. května 2018Taškent, UzbekistánInternationaltvrdýSlovinsko Tamara ZidanšekováRumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
7–5, 6–3
Finalistka1.7. března 2021Lyon, FrancieWTA 250tvrdý (h)Kanada Eugenie BouchardováSlovensko Viktória Kužmová
Nizozemsko Arantxa Rusová
6–3, 7–5, [7–10]
Vítězka2.16. července 2022Lausanne, ŠvýcarskoWTA 250antukaFrancie Kristina MladenovicováNorsko Ulrikke Eikeriová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
bez boje
Finalistka1.5. února 2023Lyon, FrancieWTA 250tvrdý (h)  Alexandra PanovováŠpanělsko Cristina Bucșová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
6–7(3–7), 3–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.červenec 2023Båstad, ŠvédskoantukaUSA Emma Navarrová7–6(7–4), 3–6, 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červen 2022Makarska, ChorvatskoantukaSrbsko Aleksandra KrunićováSlovinsko Dalila Jakupovićová
Chorvatsko Tena Lukasová
7–5, 2–6, [5–10]
Vítězka1.září 2022Bari, ItálieantukaItálie Elisabetta CocciarettováVenezuela Andrea Gámizová
Nizozemsko Eva Vedderová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF

Legenda
Turnaje W100Turnaje W80
Turnaje W75/W60Turnaje W50
Turnaje W35/W25Turnaje W15/W10

Dvouhra (7 titulů)

č.datumturnajkategoriepovrchsoupeřka ve finálevýsledek
1.listopad 2016Antalya, TureckoW10antukaSlovensko Vivien Juhászová6–2, 6–3
2.březen 2017Antalya, TureckoW15antukaRakousko Julia Grabherová6–3, 6–2
3.březen 2018Pula, ItálieW25antukaItálie Federica di Sarraová6–4, 6–3
4.červenec 2018Versmold, NěmeckoW60antukaNěmecko Laura Siegemundová5–7, 6–1, 6–3
5.září 2019Montreux, ŠvýcarskoW60antukaRakousko Julia Grabherová6–2, 6–3
6.květen 2023Madrid, ŠpanělskoW100antukaŠpanělsko Sara Sorribesová Tormová6–2, 6–3
7.říjen 2024Cornellà de Llobregat, ŠpanělskoW100tvrdýNizozemsko Arantxa Rusová6–2, 6–0

Čtyřhra (1 titul)

č.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.listopad 2016Antalya, TureckoW10antukaTurecko Berfu CengizováNěmecko Tayisiya Mordergerová
Německo Yana Mordergerová
6–4, 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka2016French OpenantukaŠpanělsko Paula Arias ManjónováRusko Olesja Pervušinová
Rusko Anastasija Potapovová
3–6, 6–3, [10–8]
Vítězka2017WimbledontrávaSlovinsko Kaja JuvanováUSA Caty McNallyová
USA Whitney Osuigweová
6–4, 6–3
Vítězka2017US OpentvrdýUkrajina Marta KosťukováChorvatsko Lea Boškovićová
Čína Wang Si-jü
6–1, 7–5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.

  1. a b c Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250130a30. ledna 2025
  2. Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky) 
  4. a b Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20250130a30. ledna 2025
  5. Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  6. BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky) 
  8. Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky) 
  9. Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  10. Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. 
  11. Danilovic beats Dolehide in Guangzhou to end six-year title drought. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Danilovičová po šesti letech vyhrála turnaj WTA. V Guangzhou slaví poprvé na tvrdém povrchu. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce