Olga Fikotová

Olga Fikotová
Narození	13. listopadu 1932 (90 let) Most
Povolání	basketbalistka, atletka a sportovkyně
Choť	Harold Connolly (od 1957)[1]
Příbuzní	Miroslav Bouček (bratranec)[2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
zlato	LOH 1956	hod diskem
Mistrovství Evropy v basketbalu žen
stříbro	ME 1954	Bělehrad
Mistrovství Československa - basketbal
stříbro	1. liga 1955/1956	1x
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato	MČSR 1955	hod diskem
zlato	MČSR 1956	hod diskem

Olga Fikotová, provdaná Olga Connolly (* 13. listopadu 1932 v Mostu^[3]) je americká sportovkyně českého původu, atletka-diskařka, mistryně Československa, československá rekordmanka a olympijská vítězka z roku 1956.

Dětství a studium

Její otec byl za první světové války legionářem na italské frontě a od roku 1936 působil u Hradní stráže prezidenta Masaryka a následně Beneše. To bylo trnem v oku komunistickému režimu a František Fikota pak byl roku 1951 zatčen a stal se politickým vězněm. Rodina přišla o byt v Praze a matka se odstěhovala do Libiše, Olga zůstala žít u tety, aby mohla dokončit gymnázium v Dejvicích. Toužila po studiu medicíny, ale jako dcera politického vězně měla malou šanci na přijetí. Dočasně pracovala v dílně Výzkumného ústavu těžkého strojírenství a s dobrým posudkem se pak po dvou letech přece dostala na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Reprezentace za Československo

Se sportem začala ve 40. letech 20. století v obci Libiš, kde za družstvo Tatran Libiš hrála košíkovou, házenou a odbíjenou, projevovala se však jako všestranná sportovkyně. Díky vynikajícím výsledkům byla v letech 1953 až 1956 členkou basketbalového klubu Sparta Praha (v sezóně 1955/1956 na 2. místě v československé basketbalové lize) a odehrála 16 zápasů za basketbalové reprezentační družstvo žen Československa, s nímž na Mistrovství Evropy 1954 v Bělehradě získala stříbrnou medaili.

Nadané sportovkyně si přitom všiml diskařský rekordman Zdeněk Čihák a v roce 1954 ji přivedl do Rudé hvězdy, kde Fikotová už při prvním tréninku udivila hodem disku na vzdálenost 33 m. V roce 1955 se v této disciplíně stala mistryní republiky, v olympijské sezóně titul obhájila a na podzim 1956 se kvalifikovala na olympijské hry dvěma československými rekordy (51,71 a 51,80 m). Na Letních olympijských hrách v Melbourne v roce 1956 pak ustanovila nový olympijský rekord hodem na kótu 53,69 m. Zajímavostí je, že v té době byla posluchačkou lékařské fakulty a sport pro ni byl jen zábavou.

Tato olympiáda se jí však stala osudnou poté, co se zde seznámila s o rok starším americkým kladivářem Haroldem Connollym, za kterého se rozhodla provdat. V atmosféře dosud trvající studené války tím vzbudila údiv až odpor tehdejších československých úřadů, které jí začaly klást značné překážky. Díky velké osobní pomoci manželů Zátopkových a neúnavné snaze snoubence Harolda získat vízum se za něj nakonec v roce 1957 na Staroměstské radnici provdala.

Krátce po svatbě manželé odletěli do Bostonu, kde Harold působil jako učitel a Olga chtěla pokračovat ve studiu medicíny, to ale nakonec nezvládla. Měla přitom v úmyslu nadále reprezentovat Československo, ovšem československé úřady a tělovýchovné svazy její osobu začaly zcela ignorovat – neumožnily jí účast na kvalifikačních soutěžích a účast na Mistrovství Evropy ve Stockholmu 1958 jí nepovolily právě s poukazem na to, že neprošla kvalifikací. Oficiální prohlášení pak lživě uvádělo, že Conolly-Fikotová reprezentaci za Československo odmítla. Posledním kapkou pro Olžinu trpělivost pak byl dopis z Československého olympijského výboru, že nelze prokázat její trénink v domácích podmínkách, a proto na příští olympiádě nemůže Československo reprezentovat.

Reprezentace za Spojené státy americké

Tento psychický nátlak, obzvlášť po narození syna Marka, již Conolly-Fikotová nedokázala udržet, oficiálně se odstěhovala za manželem do USA a k 1. 7. 1960 složila přísahu občana USA. Tím se stala tamní státní občankou a mohla tak na Letních olympijských hrách 1960 v Římě startovat za USA, přičemž skončila na 7. místě s výkonem 50,95 m.

Zúčastnila se i Letních olympijských her v Tokiu v roce 1964, v Mexiku v roce 1968 (6. místo) a svoji poslední letní olympiádu absolvovala v roce 1972 v Mnichově, kde byla vůbec první neamerickou vlajkonoškou americké olympijské výpravy.

Další život

Po ukončení aktivní sportovní kariéry působila jako trenérka a cvičební terapeutka ve fitness klubu v Las Vegas. Věnovala se také sociální práci a pomáhala imigrantům a chudým.

Se svým manželem Haroldem také nějakou dobu žila ve Finsku, jejich manželství však nakonec skončilo rozvodem. Mají spolu celkem 4 děti, které se všechny aktivně věnují sportu.

V 60. letech vydala v USA autobiografii Rings of Destiny, která se pak v roce 2007 v upravené podobě dostala i na český trh pod názvem Kruhy osudu.

Reference

Literatura

• FIKOTOVÁ-CONNOLLY, Olga. Kruhy osudu. Řitka: Daranus, 2007. 263 s. ISBN 978-80-86983-28-8. 

Související články

• Československo na letních olympijských hrách
• Mistrovství Evropy v basketbale žen 1954
• Československá basketbalová reprezentace žen

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Fikotová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Fikotová
• Olga Fikotová v databázi Olympedia (anglicky)
• Zlatá diskařka z Melbourne Olga Fikotová-Connollyová oslavila osmdesátku - www.olympic.cz
• Stránky obce Libiš, kde Olga žila a trénovala Archivováno 18. 2. 2008 na Wayback Machine.
• Stránky Radio Praha
• Článek v Lidových novinách o návštěvě Olgy Fikotové v Praze v roce 2006
• Olga Fikotová (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně - video on-line v archivu ČT
• LISÁ, Hana: Olga Fikotová-Connolly. Výběr kulturních výročí 2022 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022, LI(2), 1–4 [cit. 2022-08-24]. ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)