Olga Fikotová
Olga Fikotová | |
---|---|
Olga Fikotová (2012) | |
Narození | 13. listopadu 1932 Most Československo |
Úmrtí | 12. dubna 2024 (ve věku 91 let) Costa Mesa, Kalifornie Spojené státy americké |
Bydliště | Libiš (1951–1957) |
Povolání | basketbalistka, atletka, sportovkyně a osobní trenérka |
Choť | Harold Connolly (1957 – Desetiletí od 1970)[1][2][3] |
Příbuzní | Miroslav Bouček (bratranec)[4] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1956 | hod diskem |
Mistrovství Evropy v basketbalu žen | ||
stříbro | ME 1954 | Bělehrad |
Mistrovství Československa – basketbal | ||
stříbro | 1. liga 1955/1956 | 1× |
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MČSR 1955 | hod diskem |
zlato | MČSR 1956 | hod diskem |
Olga Fikotová, provdaná Olga Connolly (13. listopadu 1932 Most[5] – 12. dubna 2024 Costa Mesa, Kalifornie[6][7]) byla americká sportovkyně českého původu, atletka-diskařka, mistryně Československa, československá rekordmanka a olympijská vítězka z roku 1956.
Dětství a studium
Některé zdroje chybně uvádějí její narození v Praze, sama Olga Fikotová však udávala narození v Mostu.[8][9]
Její otec byl za první světové války legionářem na italské frontě a od roku 1936 působil u Hradní stráže prezidenta Masaryka a následně Beneše. To bylo trnem v oku komunistickému režimu a František Fikota byl roku 1951 zatčen a stal se politickým vězněm. Rodina přišla o byt v Praze a matka se odstěhovala do Libiše, Olga zůstala žít u tety, aby mohla dokončit gymnázium v Dejvicích. Toužila po studiu medicíny, ale jako dcera politického vězně měla malou šanci na přijetí. Dočasně pracovala v dílně Výzkumného ústavu těžkého strojírenství a s dobrým posudkem se pak po dvou letech přece dostala na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.
Reprezentace Československa
Se sportem začala ve 40. letech 20. století v obci Libiš, kde za družstvo Tatran Libiš hrála košíkovou, národní házenou a odbíjenou, projevovala se však jako všestranná sportovkyně. Díky vynikajícím výsledkům byla v letech 1953–1956 členkou basketbalového klubu Sparta Praha (v sezóně 1955/1956 na 2. místě v československé basketbalové lize) a odehrála 16 zápasů za basketbalové reprezentační družstvo žen Československa, s nímž na Mistrovství Evropy 1954 v Bělehradě získala stříbrnou medaili.
Nadané sportovkyně si všiml diskařský rekordman Zdeněk Čihák a v roce 1954 ji přivedl do Rudé hvězdy, kde Fikotová už při prvním tréninku udivila hodem disku na vzdálenost 33 m. V roce 1955 se v této disciplíně stala mistryní republiky, o rok později titul obhájila a na podzim 1956 se kvalifikovala na olympijské hry dvěma československými rekordy (51,71 a 51,80 m). Na Letních olympijských hrách v Melbourne v roce 1956 pak ustanovila nový olympijský rekord hodem na kótu 53,69 m. Zajímavostí je, že v té době byla posluchačkou Lékařské fakulty a sport pro ni byl jen zábavou.
Tato olympiáda se jí však stala osudnou poté, co se zde seznámila s o rok starším americkým kladivářem Haroldem Connollym, za kterého se rozhodla provdat. V atmosféře dosud trvající studené války tím vzbudila údiv až odpor tehdejších československých úřadů, které jí začaly klást značné překážky. Díky velké osobní pomoci manželů Zátopkových a neúnavné snaze snoubence Harolda získat vízum se za něj nakonec v roce 1957 na Staroměstské radnici provdala.
Krátce po svatbě manželé odletěli do Bostonu, kde Harold působil jako učitel a Olga chtěla pokračovat ve studiu medicíny, to ale nakonec nezvládla. Měla v úmyslu nadále reprezentovat Československo, ovšem československé úřady a tělovýchovné svazy její osobu začaly zcela ignorovat – neumožnily jí účast na kvalifikačních soutěžích a účast na Mistrovství Evropy ve Stockholmu 1958 jí nepovolily s poukazem na to, že neprošla kvalifikací. Oficiální prohlášení pak lživě uvádělo, že Connolly-Fikotová reprezentaci za Československo odmítla. Poslední kapkou pro Olžinu trpělivost pak byl dopis z Československého olympijského výboru, že nelze prokázat její trénink v domácích podmínkách, a proto na příští olympiádě nemůže Československo reprezentovat.[5]
Reprezentace Spojených států amerických
Tento psychický nátlak, obzvlášť po narození syna Marka, již Connolly-Fikotová nedokázala udržet, oficiálně se odstěhovala za manželem do USA a k 1. 7. 1960 složila přísahu občana USA. Tím se stala americkou státní občankou a na Letních olympijských hrách 1960 v Římě mohla startovat za USA, přičemž skončila na 7. místě s výkonem 50,95 m.[10]
Zúčastnila se i Letních olympijských her v Tokiu v roce 1964 (12. místo), v Mexiku v roce 1968 (6. místo) a svoji poslední letní olympiádu absolvovala v roce 1972 v Mnichově, kde byla vůbec první neamerickou vlajkonoškou americké olympijské výpravy.[10] Téhož roku také překonala svůj dosavadní rekord hodem 57,61 m.[11]
Další život
Po ukončení aktivní sportovní kariéry pracovala v laboratoři[8] a také působila jako trenérka a cvičební terapeutka ve fitness klubu v Las Vegas. Věnovala se také sociální práci a pomáhala imigrantům a chudým.
Se svým manželem Haroldem také nějakou dobu žila ve Finsku, jejich manželství však nakonec skončilo v 70. letech rozvodem. Měli spolu celkem 4 děti, které se všechny aktivně věnují sportu. Syn Mark se věnoval basketbalu a boxu, James byl oštěpař a vícebojař, Mejra byla profesionální volejbalistkou a později trenérkou volejbalu a Nina se věnovala gymnastice.[11]
V 60. letech vydala v USA autobiografii Rings of Destiny, která se pak v roce 2007 v upravené podobě dostala i na český trh pod názvem Kruhy osudu.
Fikotová žila v Kalifornii, poprvé do Česka se vrátila v roce 2006, v roce 2008 obdržela Cenu fair play Českého olympijského výboru.[12][13] Přátelila se s Danou Zátopkovou.[14]
Reference
- ↑ Deník. Vltava Labe Media. 13. května 2016. Dostupné online. [cit. 2020-11-02].
- ↑ Olga Fikotová, Czechoslovakia. Nikkei. 9. června 2012. Dostupné online. [cit. 2024-04-15].
- ↑ Olga Fikotová-Connolly. [cit. 2024-04-15].
- ↑ Paměť národa. Dostupné online. [cit. 2021-05-16].
- ↑ a b Olga Fikotová Connolly: Město Most. www.mesto-most.cz [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Kruhy osudu se uzavřely. Zemřela výjimečná atletka i osobnost Olga Fikotová Connolly - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
- ↑ LITSKY, Frank. Olga Fikotova Connolly, Olympian in a Cold War Romance, Dies at 91. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2024-05-01, rev. 2024-05-02 [cit. 2024-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b Olga Fikotová Connolly. Město Most [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Olga Fikotová – Connolly, olympijská vítězka z Melbourne 1956 v hodu diskem. mujRozhlas [online]. 2008-08-05 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Olga Fikotova-Connolly. Olympics [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Olga Fikotová-Connolly – Síň slávy české atletiky [online]. 2019-07-28 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ https://www.olympijskytym.cz/article/odesla-usmevava-legenda-olympijska-vitezka-olga-fikotova-zesnula-ve-veku-91-let
- ↑ https://www.idnes.cz/sport/atletika/olga-fikotova-connollyova-umrti.A240415_091023_atletika_rou
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-zatopkovi-takovi-lide-uz-se-nenajdou-40319409
Literatura
- FIKOTOVÁ-CONNOLLY, Olga. Kruhy osudu. Řitka: Daranus, 2007. 263 s. ISBN 978-80-86983-28-8.
- BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 20–23.
Související články
- Československo na letních olympijských hrách
- Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1954
- Československá basketbalová reprezentace žen
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Fikotová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Fikotová
- Olga Fikotová v databázi Olympedia (anglicky)
- Olga Fikotová-Connolly v Síni slávy české atletiky
- Zlatá diskařka z Melbourne Olga Fikotová-Connollyová oslavila osmdesátku - www.olympic.cz
- Stránky obce Libiš, kde Olga žila a trénovala Archivováno 18. 2. 2008 na Wayback Machine.
- Stránky Radio Praha
- Článek v Lidových novinách o návštěvě Olgy Fikotové v Praze v roce 2006
- Olga Fikotová (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně - video on-line v archivu ČT
- LISÁ, Hana: Olga Fikotová-Connolly. Výběr kulturních výročí 2022 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022, LI(2), 1–4 [cit. 2022-08-24]. ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Belarus 1995-2012
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
Autor: Jara Dufek, Licence: CC BY-SA 3.0
Olga Fikotová - Connoly
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of Second Polish Republic in period from August 25, 1919 to March 28, 1928. Red shade used here is HTML "crimson" #D91E3D. Proportion 5:8.
Olga Fikotova and Hal Connolly at the 1960 Olympics.
Olga Fikotová at the 1972 Olympics (Opening Ceremony)