Olga Korbutová
Olga Korbutová | |
---|---|
Narození | 16. května 1955 (69 let) Grodno |
Alma mater | Grodženská universita |
Povolání | sportovní gymnastka a herečka |
Ocenění | Sportovec roku Associated Press (1972) Řád čestného odznaku Zasloužilý mistr sportu SSSR Řád přátelství mezi národy čestný občan města Grodna |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | 1972 Mnichov | družstva |
zlato | 1972 Mnichov | kladina |
zlato | 1972 Mnichov | prostná |
zlato | 1976 Montreal | družstva |
stříbro | 1972 Mnichov | bradla |
stříbro | 1976 Montreal | kladina |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | 1974 Varna | družstva |
zlato | 1974 Varna | přeskok |
stříbro | 1974 Varna | víceboj |
stříbro | 1974 Varna | bradla |
stříbro | 1974 Varna | kladina |
stříbro | 1974 Varna | prostná |
Olga Valentinovna Korbutová (bělorusky Во́льга Валянці́наўна Корбут) (* 16. květen 1955, Grodno, Sovětský svaz) je bývalá běloruská sportovní gymnastka, která reprezentovala Sovětský svaz. Byla často přezdívána Vrabec z Minsku.
S gymnastikou začala v 8 letech a v 9 letech ji začal trénovat běloruský trenér Renald Knyš (bělorusky Рэнальд Іванавіч Кныш)[1], který o ní sice tvrdil, že je líná a náladová, zároveň ale viděl velký potenciál v jejím talentu a nezvykle ohebné páteři. Pod jeho vedením se naučila např. velmi náročné salto nazad na kladině. Její obrovský talent se začal záhy projevovat. Dokázala zacvičit prvky, které ještě nikdo před ní.[2] Vybojovala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile na olympijských hrách, v Mnichově 1972 a Montrealu 1976.[3] Je též dvounásobnou mistryní světa, z roku 1974. Roku 1988 byla jako první gymnastka vůbec, byla uvedena do Síně slávy gymnastiky.[4] Po skončení gymnastické kariéry vystudovala roku 1977 pedagogický institut a stala se učitelkou. Roku 1991 Bělorusko opustila a přesídlila do Spojených států amerických. Roku 2000 se stala občankou Spojených států amerických.[5] V roce 1999 promluvila o sexuálním napadení a znásilnění ze strany svého trenéra Renalda Knyše, který to popřel. Korbutová prohlásila: "Pravdou bylo, že mnohé gymnastky nebyly jen sportovními stroji, ale sexuálními otrokyněmi svého trenéra. Nebyly jsme jen potenciální gymnastky, ale jeho budoucí konkubíny." Později v roce 2018 Korbutová vystoupila v televizním pořadu, v němž opět promluvila o několika incidentech, při nichž ji údajně trenér sexuálně napadl. V důsledku toho, že Korbutová veřejně promluvila, několik dalších gymnastek, které také trénovaly pod Knyšovým vedením, hovořilo o podobných incidentech, jaké Korbutová tvrdila.
Eponymní prvky
Korbut salto
Korbutová proslula hlavně provedením tzv. korbut salta (jde o prvek prováděný na asymetrických bradlech, kdy se gymnastka postaví na vyšší žerď, provede salto vzad a znovu se chytí této žerdi) na olympiádě v Mnichově v roce 1972[6]. Byla vůbec první gymnastkou, která tento prvek předvedla na mezinárodní soutěži. V roce 1977 sovětská gymnastka Elena Mukhina pozměnila toto salto přidáním plného obratu. V roce 1980 bylo salto dokonce provedeno na nižší žerdi. V konečném důsledku bylo později úplně zakázáno se na žerď postavit jako moc nebezpečné.
Olympijské hry 1972
Korbutová do Mnichova nepřijela jako jedna z favoritek. ve svých 17 letech měla hlavně sbírat zkušenosti. S kolegyněmi nejprve vyhrála soutěž družstev. Potom přišel den, kdy se bojovalo o titul ve víceboji jednotlivkyň. Po dvou ze čtyř disciplín měla Olga Korbutová předvést sestavu na bradlech, což byla její parádní disciplína. Při této sestavě ale udělala několik zásadních chyb a to ji stálo titul. Další den se konala finále v jednotlivých disciplínách. Na přeskoku skončila pátá a pak přišla znovu bradla. Tentokrát skoro bezchybná. Získala známku 9,7 a stříbrnou medaili. Následně získala 9,9 na kladině a zlatou medaili. Stejnou známku získala i na prostných a to znamenalo další zlato. Olga Korbutová se tak stala hvězdou celé Olympiády.
Odkazy
Reference
- ↑ Legendarnyj trener Renald Knyš. Večernij Grodno. 14. 9. 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-05. Archivováno 5. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Archivovaná kopie. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-03.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sports-reference.com [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-07.
- ↑ http://www.ighof.com/honorees/1988_Olga_Korbut.php
- ↑ http://articles.latimes.com/2002/aug/28/sports/sp-korbut28
- ↑ https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/10002431-divenka-ktera-okouzlila-svet-1972
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Korbutová na Wikimedia Commons
- Olga Korbutová v databázi Olympedia (anglicky)
- Portrét v britském deníku Guardian
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Stamp of Azerbaijan
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
CAMPIONI dello SPORT 1973/74-Figurina n.176- KORBUT - GINNASTICA -Rec
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.