Olga Krijtová
Olga Krijtová | |
---|---|
Narození | 30. března 1931 nebo 10. března 1931 Hradec Králové, Československo |
Úmrtí | 7. listopadu 2013 (ve věku 82 let) Praha, Česko |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | vysokoškolská pedagožka a překladatelka |
Ocenění | Martinus Nijhoff Vertaalprijs (1969) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Olga Krijtová-Fuchsová (30. března 1931, Hradec Králové – 7. listopadu 2013, Praha[1]) byla přední česká nederlandistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z nizozemštiny.[2]
Život
Po maturitě na gymnáziu v Nymburku vystudovala v letech 1950–1955 nizozemštinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1956 se provdala za Nizozemce Hanse Krijta, který se roku 1948 uchýlil do Československa, protože se nechtěl jako voják podílet na potlačování boje za nezávislost v Nizozemské východní Indii (dnešní Indonésie).[1]
Od roku 1955 do roku 1999 působila jako vysokoškolská učitelka na katedře germanistiky, nederlandistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, roku 1967 získala titul PhDr, roku 1990 se stala docentkou nizozemské literatury.[2]
Do češtiny přeložila přes sedmdesát titulů pro dospělé čtenáře a pro děti a mládež od celé řady nizozemských a vlámských autorů. Kromě toho publikovala odborné stati z literární historie a vlastní drobné prózy. Je také autorkou vysokoškolských skript, prvních českých dějin nizozemské literatury a spoluautorkou učebnice nizozemštiny.[1]
Za svou překladatelskou činnost získala roku 1969 nejvýznamnější nizozemskou překladatelskou cenu Martinuse Nijhoffa (Martinus Nijhoff Vertaalprijs)[3], stala se členskou v Královské akademii nizozemského jazyka a literatury v Gentu a nositelkou Oranžsko-Nasavského řádu v hodnosti důstojníka (Officier in de Orde van Oranje-Nassau)[4], roku 2006 české ocenění Magnesia Litera za překlad románu Fámy (Geruchten) vlámského spisovatele Huga Clause[5] a roku 2007 Překladatelskou cenu nizozemského literárního fondu NLPVF (Vertalersprijs van het Nederlands Literair Productie- en Vertalingenfonds) za zásluhy o propagaci nizozemské literatury v České republice).[1]
Dílo
Nejvýznamnější překlady
- Hugo Claus:
- Antoon Coolen: Hospoda U nesváru, 1970
- Louis Couperus:
- Miep Diekmannová:
- Annejet se představuje, 1972
- Annejet štípá lístky, 1973
- Annejet vyhraje poslední kolo, 1973
- Annejet to tak nenechá, 1973
- Annejet zasahuje, 1972
- Cinky cinky cililinky, 1983
- Čluny v Brakkeputu, 1970
- Jak se žení princové, 2000
- Každý máme něco, 1978
- Kuli, kuli ťap, 1983
- O čem si to povídáte?, 1993
- Padu se nedá, 1972
- Tajemný mužíček z mušle, 1979
- Změny a proměny, 1978
- Johan Fabricius:
- Rinus Ferdinandusse: Té noci měla fialový korzet, 1969
- Jan de Hartog:
- Toon Kortooms: Ať už doktor kouká mazat, 1985
- An Rutgers van der Loeff-Basenauová: Laviny nad vsí, 1961
- Harry Mulisch:
- Paul van Ostaijen: Tanec gnómů, 1990
- Theun de Vries:
Odborné práce
- Učebnice holandštiny (1962), společně s Bohumilem Trnkou, později jako Učebnie nizozemštiny
- Česko-nizozemská konverzace (1978)
- Nizozemská poezie zlatého věku (1982)
- Česko-nizozemské rozhovory: základní konverzace (1982)
- Nizozemská literatura od doby paruk po hnutí Osmdesátníků (1985)
- Nizozemská literatura druhé poloviny 19. století (1987)
- Průvodce dějinami nizozemské literatury (1990), společně s Hansem Krijtem
- Nizozemština: jazyk dvaceti miliónů Nizozemců a Vlámů (1993), společně s O. Vandeputtem
- Pozvání k překladatelské praxi: kapitoly o překládání beletrie (1996)
- Miep Diekmannová v českém překladu Olgy Krijtové (2005)
Vlastní umělecká tvorba
Reference
- ↑ a b c d Olga Kristová na webu iLiteratura.cz
- ↑ a b Olga Kristová na webu Obce překladatelů. www.obecprekladatelu.cz [online]. [cit. 2014-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ Overzicht winnaars van de Martinus Nijhoff Vertaalprijs vanaf 1955. www.cultuurfonds.nl [online]. [cit. 2014-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-12.
- ↑ Smutná zpráva z Prahy: zemřela Olga Krijtová
- ↑ Magnesia Litera
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Krijtová
- Olga Krijtová v Databázi knih
- Olga Krijtová na webu Databáze českého uměleckého překladu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“