Olga Masaryková

Olga Masaryková - Revilliodová
Olga Masaryková (1919)
Narození	25. května 1891 Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. září 1978 (ve věku 87 let) Londýn, Spojené království
Povolání	sekretářka
Choť	Henri Revilliod
Děti	Herbert Revilliod, Leonard Revilliod
Rodiče	Tomáš Garrigue Masaryk a Charlotta Garrigue Masaryková
Příbuzní	Alice, Herbert, Jan (sourozenci) Anna, Herberta (neteře)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Masaryková, či Olga Garrigue Masaryková-Revilliodová (25. května 1891 Praha^[1] – 12. září 1978 Londýn) byla nejmladší dcera Tomáše Garrigue Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové.

Život

Dne 25. ledna 1913 se vdala za advokátního koncipienta Vendelína Halíka. Manželství trvalo krátce a v první polovině roku 1914 došlo k rozvodu.^[2] Poté opět přijala své rodné příjmení.

Většinu svého života strávila v emigraci. Poprvé odešla do exilu spolu se svým otcem v roce 1914. Zde působila jako jeho tajemnice a spolupracovnice. S otcem se také v prosinci 1918 vrátila zpět do vlasti.^[3] V roce 1919 odešla opět do zahraničí, tentokrát z vlastní vůle. Dne 10. prosince 1920 se v Praze podruhé provdala za švýcarského lékaře Henriho Revillioda.^[4] Z manželství se narodili synové Herbert (1921–1945) a Leonard (1922–1944).^[5]

Podle skutečné podoby těchto Masarykových vnuků vytvořil sochař Karel Dvořák pomník dvou hrajících si aktů dětí se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, který je umístěn uprostřed fontány nazývané „U žabiček“ v Seminářské zahradě na Petříně na pražské Malé Straně. Totožnost dětí byla odhalena teprve po sametové revoluci.^[6]

Úmrtí synů

Na počátku druhé světové války uprchla Olga i se svou rodinou do Velké Británie. Oba její synové, Leonard i Herbert, v průběhu druhé světové války ve Velké Británii tragicky zahynuli. Mladší Leonard (26. 8. 1922 Montreux, Švýcarsko – 16. 8. 1944 Skotsko) byl nadporučík RAF a zemřel při cvičném letu nad ostrovem Tiree. Starší Herbert (* 1921) zemřel za dosud nevyjasněných okolností 13. 2. 1945 v důsledku vnitřního krvácení po střelné ráně do krajiny břišní.^[7]

Poslední léta života

Olga Masaryková-Revilliodová navštívila Československo po válce ještě několikrát, ale po tragické smrti svého bratra Jana Masaryka již do své vlasti nikdy nezavítala. Se svými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, které žily v Československu, byla stejně jako sestra Alice pouze v písemném kontaktu.^[8] Žila ve Francii, Švýcarsku a Velké Británii, kde také v roce 1978 zemřela.

• 

  první československý prezident vystupuje z vlaku v Táboře při svém návratu z exilu (poslední etapa z Rakouska do Prahy 20.–21. prosince). Vlevo je dcera Olga, která jej v exilu doprovázela a tam pro něj pracovala

• 

  (c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Fontána s pomníkem Hrající si chlapci, zvaným též Masarykovi vnuci

Odkazy

Reference

Literatura

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 349–350. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Masaryková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Masaryková
• Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Tomáše Masaryka 1850
• Rozhlas.cz: Alice a Olga v době, kdy T. G. M. byl jen jejich tatíčkem, 25. října 2009
• iDNES.cz: Sága rodu Masaryků: velké talenty, kruté konce. A teď i potomci v Česku, 27. února 2010
• Libuše Paukertová-Leharová: V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou, Akropolis, 2005
• Rozhlas.cz: Ecce Homo – Olga Masaryková Revilliodová Archivováno 25. 1. 2013 na Wayback Machine., 25. května 2011