Olga Sehnalová

MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Olga Sehnalová (13. února 2019)
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci: 14. července 2009 – 1. července 2019
Zastupitelka Zlínského kraje (od roku 2020 také náměstkyně hejtmana)
Úřadující
Ve funkci od: 3. října 2020
Ve funkci: 18. října 2008 – 13. října 2012
Zastupitelka města Kroměříž (v letech 1998–2009 také místostarostka města)
Úřadující
Ve funkci od: 14. listopadu 1998
Stranická příslušnost
Členství	Sociální demokracie (1990–2019)
Nestranička
v zastupitelstvu	nezávislá (od 2019)
v kraji	za ČSSD (od 2020)
do Senátu	za ČSSD (2022)
Narození	25. října 1968 (55 let) Kroměříž Československo Československo
Rodiče	Olga Sehnalová
Sídlo	Kroměříž
Alma mater	Masarykova univerzita B.I.B.S.
Profese	politička a lékařka
Webová stránka	www.sehnalova.cz
Commons	Olga Sehnalová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Sehnalová (* 25. října 1968 Kroměříž) je česká lékařka a sociálně-demokratická politička, v letech 2009 až 2019 poslankyně Evropského parlamentu. V Evropském parlamentu se věnovala především ochraně spotřebitelů, zasazovala se o řešení tzv. dvojí kvality značkových výrobků.^[1] Díky tomu ji také prestižní bruselský zpravodajský server Politico.eu zařadil za Českou republiku do přehledu osobností, které v roce 2018 nejvíce ovlivní veřejnou debatu v Evropě a zasáhnou do mezinárodního dění.^[2] V letech 2008 až 2012 a opět od roku 2020 zastupitelka Zlínského kraje, od roku 2020 navíc náměstkyně hejtmana.

Její matka Ing. Olga Sehnalová byla v letech 1996–2002 členkou PSP ČR za ČSSD.

Vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně, během studia strávila dva roky na stáži ve Spojených státech amerických na University of Utah v Salt Lake City, kde se zapojila do výzkumu v oblasti biomedicínského inženýrství. V roce 2005 získala také titul MBA studiem na Brno Business School - Nottingham Trent University.

Od dokončení studia pracovala lékařka na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v nemocnici v Kroměříži. V letech 1998, 2002, 2006 a 2010 byla zvolena členkou Zastupitelstva města Kroměříže a v letech 1998-2009 byla místostarostkou města. Post zastupitelky města obhájila i v komunálních volbách v roce 2014, když původně figurovala na 6. místě kandidátky ČSSD, ale vlivem preferenčních hlasů skončila první (strana přitom ve městě získala 4 mandáty).^[3] Také ve volbách v roce 2018 obhájila mandát zastupitelky města. Původně byla na 3. místě kandidátky, vlivem preferenčních hlasů však skončila první (strana ve městě získala dva mandáty).^[4] V komunálních volbách v roce 2022 znovu kandidovala do zastupitelstva Kroměříže, tentokrát z posledního 27. místa kandidátky subjektu „ČSSD a nezávislé osobnosti“. Vlivem preferenčních hlasů však skončila druhá a mandát zastupitelky tak obhájila.^[5]

V letech 2008 až 2012 byla krajskou zastupitelkou za ČSSD ve Zlínském kraji. Koncem listopadu 2012 se přihlásila na výzvu Jana Čulíka a nabídla spolupráci na řešení problému^[6] "Řádění exekutorů v ČR".^[7]

V červnu 2009 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu,^[8] kde začala pracovat ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch a ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.^[9] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala za ČSSD na 2. místě její kandidátky a byla s počtem 10 955 preferenčních hlasů znovuzvolena. V obou obdobích byla členkou frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.^[10]

Působí ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN), ve svém druhém volebním období pracovala také Vyšetřovacím výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (EMIS), který vznikl v návaznosti na kauzu Dieselgate. Je také místopředsedkyní Delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem.^[11] Dlouhodobě se věnuje též ochraně práv osob s postižením, v prosinci 2016 byla zvolena předsedkyní Meziskupiny Evropského parlamentu pro práva osob s postižením.^[12]

V Kroměříži od roku 2010 pořádá tzv. Evropské dny - týdenní festival věnovaný kultuře země, která právě předsedá Radě EU. Za jejich pořádání v březnu 2017 získala ocenění MEP Award 2017 v kategorii "Kultura, vzdělání a sport".^[13]

Věnuje se snižování počtu úmrtí a vážných zranění na evropských silnicích. Jako hlavní zpravodajka za Evropský parlament vyjednávala zavedení systému veřejného tísňového volání eCall do aut. Tento bezpečnostní systém v případě vážné nehody automaticky vytáčí jednotné evropské číslo tísňového volání 112 a záchranným složkám okamžitě oznamuje přesnou polohu havarovaného vozu. Okamžité upozornění na nehodu a znalost přesné polohy místa nehody zkracuje dobu nezbytnou k poskytnutí účinné pomoci o 50% mimo město a o 40 % ve městech. Díky této časové úspoře se očekává, že systém eCall zachrání v Evropské unii každý rok až 2 500 lidských životů a sníží závažné následky u desítek tisíců zraněných.^[14] Od 31. března 2018 jím jsou postupně vybavovány všechny nové modely osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel.

V roce 2018 za sociální demokraty v Evropském parlamentu vyjednává obsah nařízení, které má rozšířit bezpečnostní výbavu vozidel.

Jako jedna ze dvou zástupců Evropského parlamentu byla díky své práci v roce 2017 přizvána i do nejužšího vedení celosvětové skupiny poslanců bojujících za zvýšení bezpečnosti silničního provozu Global Network for Road Safety Legislators, kterou založila WHO. Připojila se i k Manifestu #4RoadSafety, který je celosvětovou výzvou poslancům a poslankyním všech parlamentů k přijetí opatření k zásadnímu snížení počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod.

V Evropském parlamentu vedla za sociální demokraty jednání o legislativních požadavcích na přístupnost výrobků a služeb pro lidi se zdravotním postižením. Takzvaný Evropský akt přístupnosti by jim měl umožnit využívat širokou škálu produktů a služeb, jako jsou počítačová nebo telefonní zařízení, samoobslužné terminály a řada on-line a offline služeb včetně dopravy, bankovních služeb nebo elektronického obchodu.

Dle vydané zprávy výše uvedeného think-tanku, která se vztahuje na období před následujícími volbami do Evropského parlamentu (2014) vyplývá následující:^[10]

1. Docházka - obsadila 5. místo z celkových 22 českých europoslanců,
2. Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců - obsadila 6. místo z celkových 22 českých europoslanců,
3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci - obsadila 4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
4. Stanoviska předložená českými europoslanci - obsadila 3.-5. místo z celkových 22 českých europoslanců,
5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců - obsadila 4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
6. Parlamentní otázky českých europoslanců - obsadila 4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
7. Písemná prohlášení českých europoslanců - obsadila 6.-22. místo z celkových 22 českých europoslanců,
8. Návrhy usnesení českých europoslanců - obsadila 9. místo z celkových 22 českých europoslanců,
9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců - obsadila 5. místo z celkových 22 českých europoslanců.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 mandát europoslankyně obhajovala a kandidovala na 2. místě kandidátky ČSSD.^[15] Získala sice 10 872 preferenčních hlasů, ale strana jako celek obdržela pouze 3,95 % hlasů. Jako europoslankyně tak skončila.^[16] Po volbách z ČSSD odešla.^[17]

V krajských volbách v roce 2020 byla z pozice nestraníka za ČSSD lídryní společné kandidátky ČSSD a Zelených ve Zlínském kraji.^[18] Mandát krajské zastupitelky se jí podařilo získat.^[19] Dne 10. listopadu 2020 se navíc stala náměstkyní hejtmana Zlínského kraje pro zdravotnictví.^[20]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidovala jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 76 – Kroměříž.^[21] Se ziskem 17,02 % hlasů se umístila na předposledním 5. místě a do druhého kola volby tak nepostoupila.^[22]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Sehnalová na Wikimedia Commons
• Osobní webové stránky