Olga Sipplová

Olga Sipplová
Narození19. září 1920 (103 let)
Karlovy Vary
Povolánípolitička
OceněníKříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2001)
Stříbrná bavorská ústavní medaile
Willy Brandt Medaille
Politická stranaSociálnědemokratická strana Německa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Sipplová, rozená Stohwasserová (* 19. září 1920 ve Staré Roli – dnes součást Karlových Varů), je německá politička, sudetoněmecká sociální demokratka a jedna ze zakládajících členů Seligerova sdružení.

Život

Pochází ze sudetoněmecké sociálnědemokratické rodiny z Karlovarska. Již v dětství přišla do styku s různými organizacemi sudetoněmeckého sociálnědemokratického hnutí. V pěti letech ji rodiče přihlásili do sudetoněmecké sociálnědemokratické tělovýchovné jednoty pro děti ATUS (Arbeiter-Turn- und Sportverband in der Tschechoslowakischen Republik). Později vstoupila do Červeného sokola (Roter Falke) a Socialistické mládeže Československé republiky.

Po ukončení školy začala pracovat v karlovarské Urania Karlsbad. V roce 1936 se stala členkou Německé sociálnědemokratické strany pracujících v Československé republice (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik). Od roku 1938 pracovala pro německou Sociální pojišťovnu v Praze. Zatímco se její rodiče rozhodli po Mnichovské dohodě emigrovat do Anglie, ona sama se vrátila se svým tehdejším přítelem a později manželem Ernstem do rodné Staré Role. Koncem prosince roku 1943 se jí narodil syn Herbert († 1984). Její manžel padl v březnu 1945 v Kuronsku. Po druhé světové válce začala pracovat v kanceláři karlovarské Antify, která se starala o sestavení seznamů sudetoněmeckých antifašistů. 20. listopadu 1946 opustila posledním transportem organizace Antifa Karlovy Vary a dostala se se svým synem do sběrného tábora ve Furth im Wald na česko-bavorské hranici. Po dalším pobytu v Königsdorfu v Bavorsku, kde se v březnu 1948 podílela na založení místní sociálnědemokratické strany SPD a po kratším pobytu u svých rodičů v anglickém Birminghamu našla od 1. července 1949 práci v bavorské SPD v Mnichově.

V roce 1951 podepsala spolu s Richardem Reitznerem, Aloisem Ullmannem a Emilem Wernerem zakládací listinu Seligerova sdružení. V následujících letech pracovala v nakladatelství die Brücke (Mosty), které vydávalo zpravodaj Seligerova sdružení a další publikace.

Už před rokem 1989, ale zvláště po Sametové revoluci, navštívila vícekrát Československo resp. Českou republiku zvláště pak své rodné Západní Čechy a usilovala o lepší porozumění mezi Čechy a Němci. V různých příspěvcích popsala snahy sudetoněmeckých sociálních demokratů. Za svou snahu o porozumění a smíření mezi Čechy a Němci a za svou práci v Seligerově sdružení byla v roce 2002 vyznamenána německým Řádem za zásluhy.

Pocty

Dílo

  • Rückschau auf 50 Jahre Seliger-Gemeinde Seliger-Gemeinde, Mnichov 2001. (Ohlédnutí se za padesáti lety trvání Seligerovy obce)
  • Treuegemeinschaft sudetendeutscher Sozialdemokraten in Schweden |im Spiegel des Sudeten-Jahrbuches der Seliger-Gemeinde Seliger-Gemeinde, Mnichov 2008. (Společenství věrných - sudetoněmečtí sociální demokraté ve Švédsku)
  • Letzter Versuch zum deutsch-tschechischen Ausgleich vor 50 Jahren Mnichov 1987. (Poslední pokus o česko-německé vyrovnání před 50. lety)
  • Ein Sohn des Volkes. Ernst Paul zum 100. Geburtstag; ein Lebensbild nach archivarischen Unterlagen die Brücke, Mnichov 1997. (Syn lidu. Ernstu Paulovi ke 100. narozeninám. Život na podkladě archivních dokumentů)

Literatura

  • Alena Wagnerová: Helden der Hoffnung. Die anderen Deutschen aus den Sudeten 1935-1989 aufbau, Berlín 2008, ISBN 978-3-351-02657-8. (Hrdinové naděje. Ti jiní Němci ze Sudet 1935-1989)