Olga Stehlíková
| Olga Stehlíková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. března 1977 Příbram  Československo |
| Pseudonym | Jaroslava Oválská |
| Povolání | Básnířka, redaktorka, editorka, literární kritička |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | publicistika, žurnalistika, literární tvorba a poezie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olga Stehlíková (* 31. března 1977 Příbram) je česká básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička.
Život
Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. Byla jednou z editorek revue Pandora, je editorkou webového magazínu Ravt. Píše recenze pro literární periodika, pro Český rozhlas Vltava připravuje a moderuje literární pořady a pro ČT ART pořad Jedna báseň.[1]
Jako nakladatelská redaktorka se podílela na desítkách knih, např. na antologii Nejlepší české básně za rok 2014, sbírce Ladislava Zedníka Město jeden kámen, oceněné Magnesií literou, nebo sbírce Ondřeje Macla Miluji svou babičku více než mladé dívky, za niž získal Cenu Jiřího Ortena.[2]
Přes dlouhodobou práci v literárním provozu debutovala až v roce 2014 sbírkou Týdny, která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs, sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a s hudebním doprovodem Tomáše Brauna.[3] V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár a pod pseudonymem Jaroslava Oválská spolu s Milanem Ohniskem sbírku Za lyrický subjekt.[4]
Dílo
Poezie
- Týdny (2014)
- vejce/eggs (2017)
- Jaroslava Oválská: Za lyrický subjekt (spoluautor Milan Ohnisko; 2018)
- Vykřičník jak stožár (2018)
- O čem mluví Matka, když mlčí (2019)
- Zkouška Sirén (2022)
Pro děti
- Kařut a Řabach (2019)
- Kluci netančej (2019)
- Já, člověk (2021)[5]
- Mojenka (2022)
Odkazy
Reference
- ↑ https://art.ceskatelevize.cz/autor/olga-stehlikova
- ↑ ZBOŘIL, Jonáš. Jedna z nejdůležitějších žen české poezie. V básních Stehlíkové mluví i planety. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ http://www.iliteratura.cz/Clanek/39879/stehlikova-olga-vejceeggs
- ↑ https://www.kosmas.cz/autor/47181/olga-stehlikova/
- ↑ Já, člověk (Olga Stehlíková) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Stehlíková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Stehlíková
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslava Oválská
- Pořad Jedna báseň
- Rozhovor pro Novinky
- Medailon na Aktuálně.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Oskar Vidle, Licence: CC BY-SA 4.0
Olga Stehlíková na výletě, Prokopské údolí, 2019
Autor: Ondřej Lipár from Prague, Czech Republic, Licence: CC BY-SA 2.0
Olga Stehlíková