Olga Stránská-Absolonová
| Olga Stránská-Absolonová | |
|---|---|
| Narození | 13. listopadu 1873 nebo 13. listopadu 1872 Boskovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. října 1927 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | redaktorka, novinářka, spisovatelka, publicistka, prozaička a sociální pracovnice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Olga Stránská-Absolonová, rozená Absolonová (13. listopadu 1873 Boskovice[1] – 27. října 1927 Praha)[2] byla česká spolková činovnice, novinářka, politička, spisovatelka, sufražetka a feministka, významná postava českého ženského emancipačního hnutí počátku 20. století a následně vzniklé Československé republiky. Jakožto sociální pracovnice se zaměřovala na otázky ochrany matky a dítěte, rovněž působila ve vedení Ženské národní rady.
Život
Mládí
Narodila se v Boskovicích do rodiny lékaře Villibalda Absolona a jeho ženy, spisovatelky Karly Absolonové-Bufkové[1], dcery moravského vědce a archeologa Jindřicha Wankela. Jejím bratrem byl pozdější proslulý paleontolog a archeolog Karel Absolon. Roku 1895 se vdala za sochaře Františka Stránského, se kterým počala dceru Drahomíru a syna Antonína. František se narodil roku 1869 a zemřel v roce 1901.
Ženské hnutí
Posléze se přesunula do Prahy, Olga působila jako novinářka v Čase a Národních listech. Jako politička se následně angažovala v Masarykově České straně pokrokové, kde se v roce 1908 stala členkou výkonného výboru strany. Ovzduší v politické straně, kde se žena mezi samými muži nedostala ke slovu a nebyla respektována, ji zklamalo. Ze strany v roce 1911 vystoupila a v roce 1914 se přidala k ženám organizovaným při Národní straně svobodomyslné. V roce 1915 založila spolek Československá ochrana matek a dětí a uvedla do života Svátek matek. Rovněž přispívala do dámských časopisů Ženské listy a Lady.
Od založení Ženské národní rady v roce 1923 se v ní angažovala jako místopředsedkyně a svolavatelka odboru Matka a dítě.
Úmrtí
Olga Stránská-Absolonová zemřela 27. října 1927 v Praze ve věku 53 let na srdeční selhání[3] a byla pohřbena ke svému manželovi do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově. [4]
Rodinný život
Se svým manželem Františkem Stránským počali dceru Drahomíru a syna Antonína. Drahomíra vystudovala dívčí gymnázium Minerva a po vzoru babičky Karly se věnovala národopisu, v němž po univerzitních studiích a několika vědeckých pracích dosáhla docentury. Syn Antonín se stal historikem umění a učitelem v Minervě, zahynul během Pražského povstání 8. května 1945.
Dílo
- Za novou ženou (1920)
- Praktická hospodyňka: souhrn nauk, pokynů a předpisů ke správnému a úspornému vedení domácnosti (1927)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Olgy Absolónové farnost Boskovice
- ↑ STRÁNSKÁ Olga 13.11.1872-27.10.1927 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Vinohradský hřbitov- Významné osobnosti. Vydala Správa Pražských hřbitovů 2018, s. 4, č. 112
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“