Olgoj chorchoj
Olgoj chorchoj (mongolsky олгой хорхой; olgoj = červovitý přívěsek, chorchoj = červ) je legendami opředený písečný červ, který se prý vyskytuje v jižní části asijské poušti Gobi, ale jeho existence nebyla prokázána. Mongolové v něj však často věří a někteří jsou přesvědčeni, že se nejedná o zvíře, ale o nadpřirozenou bytost, a tak se bojí vyslovit jeho jméno.[1] Pátrat se po olgojovi vydala v roce 1990 také česká výprava,[1] v červnu 1991 v časopise Fate publikoval její člen Ivan Mackerle článek, kde tvrdí, že olgoj zabíjí elektrickým proudem. V českém prostředí o olgojovi psal také například popularizátor kryptozoologie Jaroslav Mareš.[2]
Popis
Olgoj chorchoj bývá popisován jako hladký živočich připomínající přerostlou žížalu nebo také tlusté střevo naplněné krví. Dosahuje údajně délky 0,5 až 1,5 metru.[1] Někteří pro popis jeho zevnějšku používají také výraz „šiška salámu“. Zbarvení má být světle hnědé nebo narůžovělé s černými skvrnami v hřbetní části. vyskytovat se má pouze v písčitých oblastech na jihu pouště Gobi a pozorován bývá prý jen v červnu a červenci, nejteplejším období roku, kdy vylézá z písku a podzemních doupat. Při pohybu se neplazí dopředu, ale koulí se do strany, jakoby zametal, a zanechává tak charakteristickou stopu. Podle očitých svědků je olgoj chorchoj agresívní a, kvůli své schopnosti zabíjet na dálku, mimořádně nebezpečný živočich. Při podráždění prý vztyčí a nadouvá přední část těla, a rovněž celkově velmi ztmavne. Dle výpovědí dokáže člověka usmrtit na vzdálenost až šesti metrů, údajně silným jedem, elektrickým výbojem nebo dokonce radioaktivním zářením.[1] jako nejpravděpodobnější vysvětlení pro tohoto mytického tvora se jeví hroznýšek východní (Eryx tataricus), malý hroznýšovitý had, který se vyskytuje v pouštích a stepích Střední Asie od jižního Ruska a Kazachstánu po jižní Mongolsko a západní Čínu. Ten svým vzhledem i způsobem pohybu odpovídá popisu olgoje chorchoje. Údajné smrtící vlastnosti olgoje chorchoje bývají vykládány častým výskytem hroznýšků v doupatech hlodavců, jimiž se živí. V těchto doupatech se však současně vyskytují i blechy, které běžně přenášejí mor.
Kulturní odraz
- Červ olgoj chorchoj vystupuje ve stejnojmenné povídce Ivana Jefremova (napsána 1942–1943) a je krátce zmíněn v Planetě nachových mračen (vyd. 1959) a v dalších dvou dílech bratrů Arkadije a Borise Strugackých. Byl také námětem jednoho z příběhů v britském komiksovém týdeníku 2000 AD a objevuje se v románu Spook Country (vyd. 2007) spisovatele Williama Gibsona.
- Spekuluje se, zda byl olgoj chorchoj inspirací Franku Herbertovi pro pouštní červy v jeho slavném románu Duna.[zdroj?]
- Olgoj chorchoj se vyskytuje také v bestiáři Dračího doupěte.
- Olgoj Chorchoj se nazývá i píseň skupiny Medvěd 009
- Olgoj chorchoj se vyskytuje také v knize Ludvíka Součka Krotitelé ďáblů.
- Olgoj Chorchoj (studio) – známé české designérské studio
- Ogloj Chorchoj je bájnou vojenskou jednotkou bránící jednu z bran v české textové strategické online hře Melior Annis
Odkazy
Reference
Literatura
- Jan Svatoš: Žijí nestvůry?; časopis ABC 4/2008
- Dračí doupě II: Bestiář; Altar 2012, ISBN 978-80-85979-69-5, 160 s
- Lada Hubatová-Vacková, Rostislav Koryčánek: Olgoj Chorchoj: Logika Emoce; 2016, ISBN 978-80-7027-301-2, 256 s (profesní dráha studia Olgoj Chorchoj)
Film
- Ivan Mackerle, Jiří Skupien: Záhada písečného netvora, československý dokument, 1992, 34 minut
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olgoj chorchoj na Wikimedia Commons
- Olgoj chorchoj – střevo plné krve Archivováno 2. 7. 2009 na Wayback Machine.
- Náplava, Miroslav: Tajemný démon pouště Gobi Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine. – Koktejl, prosinec 2001, dostupné online (pro registrované)
- Mackerle.cz [1]
- Youtube.com - Záhada písečného netvora [2]
- (anglicky) Interview: Ivan Mackerle
- (anglicky) The Mongolian Death Worm – theories Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Původně soubor načetl Pieter0024 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 1.0
This is an image for the article about the Allghoi Khorkhoi