Olomoucký úděl

Olomoucký úděl
 České knížectví
 Moravské knížectví
10551182Moravské markrabství 
Arcidiecéze olomoucká 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
dědičná monarchie
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
provincie
státní útvary a území
předcházející:
České knížectvíČeské knížectví
Moravské knížectvíMoravské knížectví
následující:
Moravské markrabstvíMoravské markrabství
Arcidiecéze olomouckáArcidiecéze olomoucká

Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců.

Centrem údělu byl hrad Olomouc. Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).[1]

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Kníže Vratislav II. se stal prvním českým králem, byť jen pro svoji osobu. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107–09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze.

Větev olomouckých Přemyslovců vymřela osobou Sifrida roku 1227. On však již Olomoucku nevládl, neboť se věnoval církevní kariéře (královský kaplan, děkan Olomoucké kapituly). V roce 1205 se spolupodílel na založení prvního moravského cisterciáckého kláštera, a to na Velehradě, jehož vlastním donátorem byl moravský markrabě Vladislav Jindřich (jenž vládl Moravě, jako bratr českého krále), spolu s Olomouckým biskupem Robertem. Ten také roku 1207 založil při sv. Petru v Olomouci na Předhradí klášter augustiniánek a nadal jej majetkem. Olomoucko bylo po roce 1200 ve správě Přemysla Otakara I. a teprve po Zlaté bule Sicilské (1212), bylo s celou Moravou vloženo Vladislavu Jindřichovi v léno. Na území Olomouckého údělu založil stará královská města Uničov (1213) a ještě předtím Bruntál.

Údělná knížata olomoucká

#JménoVládaPoznámky
1Vratislav1055–1056Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2Vratislav1058–1061Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. Od roku 1085 králem.
3Ota I. Olomoucký1061–1087Syn Břetislava I.
4Boleslav1090–1091Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5Svatopluk Olomoucký1091–1107Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
6Ota II. Olomoucký1091–1110Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7Ota II. Olomoucký1113–1126Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8Václav (I.)1126–1130Syn Svatopluka Olomouckého
9Lupolt Olomoucký1135–1137Syn knížete Bořivoje II.
10Vladislav Olomoucký1137–1140Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11Ota III. Dětleb1140–1160Syn Oty II. Olomouckého
12Bedřich1164–1173Syn Vladislava II., kníže.
13Oldřich1173–1176Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14Václav II.1177–1178Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15Konrád III. Ota1180–1182Syn Konráda Znojemského, také kníže brněnského a znojemského údělu, budoucí český kníže.
16Vladimír Olomoucký1185–1199?Syn Oty III. Dětleba, nar. 1145, bratr Břetislava Olomouckého, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.
17Břetislav Olomoucký1185–1200Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Měl syna Sifrida.

Reference

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Související články

Média použitá na této stránce

Banner of the Margraviate of Moravia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Přemyslovci erb.svg
Erb rodů Přemyslovců
Olomouc diocese.png
Erb olomoucké diecéze
Banner of Přemyslid family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG