Olomoucké barokní slavnosti

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem barokní hudby, které uvádějí díla zapomenutých českých i zahraničních autorů. Festival každoročně probíhá během letních měsíců v Olomouci již od roku 2013.

Cílem je představit pestrý program s objevnou dramaturgií v podání předních souborů a jednotlivců věnujících se historicky poučené interpretaci. [1]

Kmenovým souborem je Volantes Orchestra, nový orchestr, který vznikl pod taktovkou umělecké platformy Studio Volantes.

Festival Olomoucké barokní slavnosti je výjimečný svou objevnou dramaturgií, která zahrnuje uvádění zapomenutých děl českých i zahraničních autorů. Dramaturgyně festivalu, Veronika Manová, čerpá převážně z Hudebního archivu Kroměřížského zámku a dalších archivů na území střední Evropy.

Jednotícím prvkem devátého ročníku jé téma „Cesty“. Návštěvníci festivalu se mohou přenést do vzdálených krajů prostřednictvím hudebních i hudebně dramatických představení - od Gusmanova dobrodružství ve Španělsku až po nesnáze Andromedy v dávné Etiopii.[2]

Ročník 2020 se začal pomalu a jistě odvíjet odklonem od tradičních barokních slavností minulých let. Přinesl mnohem více programové pestrosti v podobě komorních a vokálně-instrumentálních koncertů i nově zařazených divadelních představení.

V rámci festivalu pořadatelé zavedli diváky na různá sakrální a historicky významná místa Olomouce jako například do kostelu Panny Marie Sněžné, kostelu sv. Mořice či do Slavnostního sálu Arcibiskupského paláce. Celé slavnosti se časově prodloužily až do září a stylově obsáhli období od baroka až po raný romantismus.[3]

7. ročník uvedl díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), Johanna Heinricha Schmelzera (1620–1680), Pietra Andrey Zianiho (1616–1684) a Františka Antonína Míči (1696–1744). V průběhu měsíce července pořadatelé uvedli čtyřiadvacet večerů s celkem šesti různými inscenacemi. Pět z těchto představení vzniklo nově přímo pro tento festival a zaznělo ve svých novodobých premiérách. [4]