Olomoucký úděl

; vlajka	; znak
	geografie
hlavní město:	Olomouc
nejdelší řeka:	Morava
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Moravané, Slezané (kmen Holasiců usídlený v Holasické provincii)
jazyky:	pračeština
náboženství:	katolické křesťanství,; slovanské křesťanství
	státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská; země:	České knížectví; Svatá říše římská
závislá; území:	provincie
	státní útvary a území
	České knížectví
	Moravské knížectví
	Moravské markrabství
	Arcidiecéze olomoucká

Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců.

Centrem údělu byl hrad Olomouc. Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).^[1]

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Kníže Vratislav II. se stal prvním českým králem, byť jen pro svoji osobu. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107–09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze.

Větev olomouckých Přemyslovců vymřela osobou Sifrida roku 1227. On však již Olomoucku nevládl, neboť se věnoval církevní kariéře (královský kaplan, děkan Olomoucké kapituly). V roce 1205 se spolupodílel na založení prvního moravského cisterciáckého kláštera, a to na Velehradě, jehož vlastním donátorem byl moravský markrabě Vladislav Jindřich (jenž vládl Moravě, jako bratr českého krále), spolu s Olomouckým biskupem Robertem. Ten také roku 1207 založil při sv. Petru v Olomouci na Předhradí klášter augustiniánek a nadal jej majetkem. Olomoucko bylo po roce 1200 ve správě Přemysla Otakara I. a teprve po Zlaté bule Sicilské (1212), bylo s celou Moravou vloženo Vladislavu Jindřichovi v léno. Na území Olomouckého údělu založil stará královská města Uničov (1213) a ještě předtím Bruntál.

Údělná knížata olomoucká

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Vratislav	1055–1056	Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2	Vratislav	1058–1061	Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. Od roku 1085 králem.
3	Ota I. Olomoucký	1061–1087	Syn Břetislava I.
4	Boleslav	1090–1091	Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5	Svatopluk Olomoucký	1091–1107	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
6	Ota II. Olomoucký	1091–1110	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská.
7	Vladislav I.	1110-1113	syn krále Vratislava II.
7	Ota II. Olomoucký	1113–1126	Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8	Václav (I.)	1126–1130	Syn Svatopluka Olomouckého
9	Lupolt Olomoucký	1135–1137	Syn knížete Bořivoje II.
10	Vladislav Olomoucký	1137–1140	Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11	Ota III. Dětleb	1140–1160	Syn Oty II. Olomouckého
12	Bedřich	1164–1173	Syn Vladislava II., kníže.
13	Oldřich	1173–1176	Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14	Václav II.	1177–1178	Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15	Konrád III. Ota	1180–1182	Syn Konráda Znojemského, také kníže brněnského a znojemského údělu, budoucí český kníže.
16	Vladimír Olomoucký	1185–1199?	Syn Oty III. Dětleba, nar. 1145, bratr Břetislava Olomouckého, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.
17	Břetislav Olomoucký	1185–1200	Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Měl syna Sifrida.

Reference

↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

Související články

[1] SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály

Olomoucký úděl

Údělná knížata olomoucká

Reference

Související články

Média použitá na této stránce