Olomoucký kraj

Olomoucký kraj
Hrad Šternberk
znakvlajka
Území
Sídlo kraje	Olomouc
Region soudržnosti	Střední Morava
Historická země	Morava Slezsko Čechy (nepatrná část v obci Malá Morava)
Stát	Česko Česko
NUTS 3	CZ071
ISO 3166-2	CZ-71
RZ	M
Zeměpisné souřadnice	49°43′ s. š., 17°6′ v. d.
Vznik	1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha	5 271,54 km² (2020)[1]
Počet obyvatel	632 864 (2024)[2]
Hustota zalidnění	120,1 obyv./km²
Nejvyšší bod	Praděd (1 491 m n. m.)
Počet okresů	5
Počet ORP	13
Počet POÚ	21
Počet obcí	401 z toho 31 měst a 12 městysů
Počet voj. újezdů	1
Kontakt
Adresa krajského úřadu	Jeremenkova 1191/40a 779 00 Olomouc posta@olkraj.cz
Hejtman	Ladislav Okleštěk (ANO)
Oficiální web: www.olkraj.cz
Další údaje
Kód kraje	124
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Geograficky zahrnuje sever a severozápad Moravy a západ Českého Slezska. Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem, na severu pak hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. Žije zde přibližně 633 tisíc^[2] obyvatel. Sídlem kraje je Olomouc.

Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem, na jejímž styku s dnešním územím Polska (Kladského výběžku) poblíž hory Smrk, 5 km severozápadně od Ramzové, se nachází i nejsevernější bod Moravy. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a města na Hané.

Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.

V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−404 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je 473,5 m, což ji činí nejhlubší zatopenou propastí na světě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes několika kilometrů, čemuž nasvědčuje teplota a chemické složení vody v jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření potvrdil v září 2016 ovládaný robot, když dosáhl rekordní hloubky 404 m.

Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.

Na území kraje se nacházejí dva euroregiony:

• Glacensis
• Praděd

Území kraje je vymezeno územím pěti okresů:

• Olomouc
• Přerov
• Prostějov
• Šumperk
• Jeseník

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:

• Hranice
• Konice
• Lipník nad Bečvou
• Litovel
• Mohelnice
• Šternberk
• Uničov
• Zábřeh

V kraji je 401 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Status města má 31 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje, kde je proto umístěn i jeho krajský úřad, je statutární město Olomouc.

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Zákonem č. 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.

Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na tři úděly: Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský. Další reformou roku 2000 vznikl na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj, opět zahrnující jak část historického území Moravy, tak i Slezska (téměř celý okres Jeseník, okolo 13 % území kraje)

Olomouc je také sídlem arcibiskupství katolické i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.

• Jan Březina (2000–2004)
• Ivan Kosatík (2004–2008)
• Martin Tesařík (2008–2012)
• Jiří Rozbořil (2012–2016)
• Oto Košta (2016–2017)
• Ladislav Okleštěk (2017–2020)
• Josef Suchánek (2020–2024)
• Ladislav Okleštěk (od 2024)

• Faunapark
• Zoologická zahrada Olomouc
• Hrad Šternberk
• Hrad Bouzov
• Hrad Helfštýn
• Zámek Úsov
• Tovačovský zámek
• Zámek Jánský Vrch
• Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník
• Zbrašovské aragonitové jeskyně
• Jeskyně Na Pomezí
• Javoříčské jeskyně
• Hranická propast
• přírodní rezervace Rejvíz
• Hrubý a Nízký Jeseník
• Muzeum papíru – ruční papírna ve Velkých Losinách
• Zámek Velké Losiny
• Hanácký skanzen Příkazy
• Muzeum výroby Olomouckých tvarůžků
• Vlastivědné muzeum v Olomouci
• Flora Olomouc
• Acrobat Park ve Štítech
• Arcibiskupský palác v Olomouci
• Muzeum umění Olomouc
• Katedrála svatého Václava
• Kašny v Olomouci
• Vlastivědné muzeum Jesenicka
• Vlastivědné muzeum v Šumperku
• Muzeum Komenského na zámku v Přerově
• Muzeum a galerie v Prostějově
• Muzeum Litovel
• Expozice času Šternberk
• Vědecká knihovna v Olomouci
• Muzeum silnic ve Vikýřovicích
• Dětské muzeum Javorník
• Svatý Kopeček
• Zámek Plumlov
• Zámek Náměšť na Hané
• Zámek Čechy pod Kosířem

Ze západu na východ krajem prochází český „hlavní železniční tah“ z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jižně na Brno a Vídeň. Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Záložní letiště se smíšeným provozem se nachází 4,5 km od Přerova a byla zde 23. vrtulníková základna Dr. Edvarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci (Letiště Olomouc) a Prostějově (Letiště Prostějov).

V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí. V kraji funguje Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK).

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla založena v roce 1573, a je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší na českém území. K roku 2025 měla okolo 23 tisíc studentů studujících na osmi fakultách.^[4]

V kraji působí i dvě soukromé vysoké školy neuniverzitního typu. V roce 2005 byla založena Moravská vysoká škola Olomouc^[5] sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. K roku 2025 zde studovalo 321 studentů^[6] na jedné fakultě se třemi obory. Od roku 2004 působí v Přerově Vysoká škola logistiky realizující bakalářské, magisterské a MBA studium.^[7]

• Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
• Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
• Caritas – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
• Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS

Nejvíce obyvatel pracuje v průmyslu (zpracovatelsko-strojírenský, kovodělný, elektrické a optické přístroje, částečně textilní a oděvní). Plochy zemědělské půdy jsou rozsáhlé, přesto se zaměstnanost v zemědělství neustále snižuje. Avšak je to vhodné prostředí pro brigádníky. Celý kraj je atypický. U hranic s Polskem je nížina, pak Jeseníky a na jihu opět nížinatý povrch doplněný typickými bohatými hanáckými městy a obcemi protkanými železniční sítí, i vznikající hustou sítí dálnic.

• Moravské železárny Olomouc (nově UNEX)
• Hanácké železárny
• Sigma Group Lutín
• Mora Moravia Olomouc
• Meopta - optika, s.r.o.
• Cement Hranice
• Tondach Hranice
• Precheza Přerov
• Solné Mlýny Olomouc
• A.W. s.r.o (Olomoucké tvarůžky)
• Nestlé Česko (závod ZORA)
• OLMA a.s.
• Adriana Litovel
• PANAV, a.s., Senice na Hané
• GEMO Olomouc
• Timken v Olomouci
• Hella Mohelnice
• Siemens Mohelnice
• RESTA s. r. o.
• SULKO s. r. o. Zábřeh
• EXCALIBUR ARMY spol. s r.o. (opravy, modernizace a výroba vojenské techniky)
• Honeywell Aerospace Olomouc (výroba leteckých motorových dílců)
• PSP Engineering a.s. (Přerovské Strojírny)
• PSP Speciální strojírna a.s. (Přerovské Strojírny)
• PSP Slévárna a. s. (Přerovské strojírny)
• PSP Pohony a.s. (Přerovské strojírny)
• DT výhybkárna a strojírna, a.s., Prostějov
• Slévárna ANAH, Prostějov, s.r.o.
• Mubea Prostějov
• TDK Electronics s.r.o. Šumperk
• Pars nova Šumperk
• Toray Textiles Central Europe, s.r.o., Prostějov
• Koutný Prostějov (výroba zejména pánské konfekce)

• Region Jižní Dánsko, Dánsko
• Opolské vojvodství, Polsko
• Autonomní oblast Vojvodina, Srbsko
• Provincie Reggio Emilia, Itálie
• Župa Baranya, Maďarsko
• Kostromská oblast, Rusko
• Landkreis Würzburg, Bavorsko, Německo
• Green River Area Development District, Kentucky, USA

• Zastupitelstvo Olomouckého kraje
• Seznam hejtmanů Olomouckého kraje
• Krajský úřad Olomouckého kraje
• Morava
• Slezsko
• Země Moravskoslezská
• Olomoucký kraj (1948–1960)
• Jihomoravský kraj (1960–2020)
• Severomoravský kraj
• Mikroregiony v Olomouckém kraji
• Seznam hradů v Olomouckém kraji
• Seznam rozhleden v Olomouckém kraji
• Seznam zámků v Olomouckém kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olomoucký kraj na Wikimedia Commons
• Kategorie Olomoucký kraj ve Wikizprávách
• Krajský úřad
• Český statistický úřad o kraji
• Portál veřejné správy
• Fotogalerie, památky a další informace o Olomouckém kraji Archivováno 11. 10. 2007 na Wayback Machine.
• Turistický portál Olomouckého kraje