Olorun

Olorun (v jorubském jazyce: Ọlọrun), nebo též Olodumare, je nejvyšším bohem v jorubském náboženství.[1] V jorubském náboženství je uctíván jako stvořitel světa a všeho živého. Je vnímán jako soucitný bůh, který chrání své stvoření a je považován za všemocného, ​​vševědoucího a všudypřítomného. Lidé neuctívají Oloruna přímo, ale prostřednictvím nižších božstev – tzv. orišů.[2] Olorun je bůh vzdálený a nedostupný, proto nemá na zemi žádné svatyně. Olorun nemá v jorubské teologii žádné ženské či mužské charakteristiky, je to ryze duchovní entita.[3]

Olorun (nebo též Olodumare) je největší z desítek orišů. Všechna božstva – orišové – jorubského panteonu by měla být syny a dcerami Oloruna.[4] Jméno boha je složeninou ze slov „vlastník zdroje stvoření, jenž se nevyprázdní“.[2] Olorun po stvoření světa seslal oriši vedené Obatalou, aby dotvořili podmínky pro lidský život. Obatala podle tradice založil město Ife, které je považováno za centrum jorubského náboženství.[5] Zde měl Olorun stvořit první lidi; stvořil je z hlíny a poté obdařil dechem života.[3]

Nejvyšší bůh Olorun sesílá na zemi oriši, aby propojovali duchovní nesmrtelný svět se světem fyzickým, a těm, kdo vyznávají jorubské náboženství, pomáhají duchovně růst a naplňovat svůj pozemský osud, aby se nakonec s bohem spojili v jedno. V některých verzích jsou Olodumar a Olorun odlišné božské entity, nejčastěji jde ale o jednoho nejvyššího boha a pouze odlišná jména.[2] Předpokládá se, že duch každého člověka se po smrti nakonec spojí s bohem stvořitelem Olorunem.[6]

Reference

  1. ↑ ASANTE, Molefi; MAZAMA, Ama. Encyclopedia of African Religion. [s.l.]: SAGE Publications, Inc. Dostupné online. DOI 10.4135/9781412964623. (anglicky) 
  2. ↑ a b c HAVELKA, Ondřej. The Yoruba Religion, Chrislam and Selected Syncretisms in Nigeria. Acta theologica et religionistica. 2022, roč. 11, čís. 2, s. 57–62. 
  3. ↑ a b ABIMBOLA, Kola. Yoruba Culture: A Philosophical Account. 1. vyd. Birmingham: Iroko Academic Publishers, 2006. S. 47–76. 
  4. ↑ HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2021-12-03]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky) 
  5. ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 292–310. Dostupné online. 
  6. ↑ LAWSON, Thomas E. Náboženství Afriky: Tradice v proměnách. 1. vyd. Praha: Prostor, 1999. S. 75–78.