Omar Sívori
| Omar Sívori | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Celé jméno | Enrique Omar Sívori | ||||||
| Datum narození | 2. října 1935 | ||||||
| Místo narození | San Nicolás de los Arroyos, Argentina  | ||||||
| Datum úmrtí | 17. února 2005 (ve věku 69 let) | ||||||
| Místo úmrtí | San Nicolás de los Arroyos, Argentina | ||||||
| Výška | 163 cm | ||||||
| Hmotnost | 59 kg | ||||||
| Přezdívka | El Cabezón | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Pozice | Fotbalový útočník (1954–1968) Fotbalový trenér (1969–1979) | ||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| Reprezentace | |||||||
| |||||||
| Trenérská kariéra | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| Povolání | fotbalista a fotbalový trenér | ||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Enrique Omar Sívori zkráceně jen Omar Sívori (2. říjen 1935, San Nicolás de los Arroyos, Argentina – 17. únor 2005, San Nicolás de los Arroyos, Argentina) byl argentinsko-italský fotbalový útočník a později i trenér. V roce 1961 obdržel cenu Zlatý míč. S River Plate vyhrál tři tituly v lize (1955, 1956, 1957). S italským klubem Juventus vyhrál tři tituly (1957/58, 1959/60, 1960/61) a také tři domácí poháry (1958/59, 1959/60, 1964/65). Za Argentinský národní tým vyhrál Mistrovství Jižní Ameriky 1957.
V nejvyšší italské lize nastřílel 147 branek a se Spolu se Piolou drží rekord v počtu branek vstřelených v jednom zápase: 10. června 1961 vstřelil 6 branek.[1]
V roce 2000 IFFHS jej zařadila na 36. místo v žebříčku nejlepších fotbalistů 20. století.[2] Mezi Argentince se zařadil na 5. místo.[3] Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[4]
Fotbalová kariéra
Reprezentoval jak Itálii, tak Argentinu. S Argentinou vybojoval roku 1957 vítězství v Copa América, v dresu Itálie absolvoval mistrovství světa roku 1962. V argentinské reprezentaci odehrál 19 zápasů, v nichž vstřelil 9 branek, v italské 9 zápasů a dal 8 gólů. S klubem CA River Plate vyhrál třikrát argentinskou ligu (1955, 1956, 1957), s Juventusem Turín třikrát italskou ligu (1958, 1960, 1961) a dvakrát italský pohár (1959, 1960). V italské lize Sívori odehrál 278 utkání a dal 146 gólů, v argentinské 63 zápasů a vstřelil 29 gólů. Působení: River Plate (1954–1957), Juventus Turín (1957–1965), SSC Neapol (1965–1969).
Trenérské působení
Hráčskou kariéru zakončil v roce 1969. Do rodné Argentiny se vrátil jako zámožný člověk, ale z lásky ke hře neopustil fotbalové prostředí a stal se trenérem. Trénoval River Plate, Rosario Central, Estudiantes de La Plata, Racing Club a Vélez Sársfield. V letech 1972–1974 vedl argentinský národní tým, se kterým se kvalifikoval na mistrovství světa roku 1974. Do reprezentační brány postavil Ubaldo Fillola, který se stále patří k uznávaným brankářům celé argentinské fotbalové historie. Potom pracoval na plný úvazek pro Juventus jako sportovní skaut s působností pro celou Jižní Ameriku. V roce 1983 přijal funkci hlavního trenéra týmu Toronto Italia v kanadské National Soccer League.[5]
Poslední léta
V březnu 2004 jej Pelé zařadil mezi 125 největších žijících fotbalistů, součásti ankety FIFA 100.[6] V únoru následujícího roku zemřel v rodném městě na rakovinu slinivky.[7]
Hráčská statistika
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1954 | River Plate | Primera División | 16 | 8 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 16 | 8 |
| 1955 | Primera División | 23 | 11 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 23 | 11 | |
| 1956 | Primera División | 23 | 10 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 23 | 10 | |
| 1957 | Primera División | 1 | 0 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 1 | 0 | |
| 1957/58 | Juventus[8] | Serie A | 32 | 22 | IP | 8 | 9 | - | 0 | 0 | 40 | 31 |
| 1958/59 | Serie A | 24 | 15 | IP | 3 | 5 | PMEZ | 2 | 1 | 29 | 23 | |
| 1959/60 | Serie A | 31 | 28 | IP | 4 | 3 | - | 0 | 0 | 35 | 31 | |
| 1960/61 | Serie A | 27 | 25 | IP | 1 | 2 | PMEZ | 1 | 1 | 29 | 28 | |
| 1961/62 | Serie A | 25 | 13 | IP | 0 | 0 | PMEZ | 5 | 2 | 30 | 15 | |
| 1962/63 | Serie A | 33 | 16 | IP | 4 | 3 | - | 0 | 0 | 37 | 19 | |
| 1963/64 | Serie A | 28 | 13 | IP | 2 | 1 | Vel.P | 4 | 0 | 34 | 14 | |
| 1964/65 | Serie A | 15 | 3 | IP | 1 | 1 | Vel.P | 3 | 2 | 19 | 6 | |
| 1965/66 | Neapol | Serie A | 33 | 7 | IP | 1 | 0 | Stř.P | 1 | 0 | 35 | 7 |
| 1966/67 | Serie A | 20 | 2 | IP | 0 | 0 | Vel.P | 5 | 3 | 25 | 5 | |
| 1967/68 | Serie A | 7 | 2 | IP | 0 | 0 | Vel.P | 0 | 0 | 7 | 2 | |
| 1968/69 | Serie A | 3 | 1 | IP | 0 | 0 | Vel.P | 2 | 0 | 5 | 1 | |
| Celkem | 341 | 176 | - | 24 | 24 | - | 27 | 15 | 392 | 215 | ||
Hráčské úspěchy
Klubové
- 3× vítěz argentinské ligy (1955, 1956, 1957)
- 3× vítěz italské ligy (1957/58, 1959/60, 1960/61)
- 3× vítěz italského poháru (1958/59, 1959/60, 1964/65)
Reprezentační
- 2× na CA (1956 – bronz, 1957 – zlato)
- 1× na MS (1962)
Individuální
Související články
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Omar Sívori na italské Wikipedii.
- ↑ https://www.transfermarkt.de/juventus-turin_fc-internazionale/index/spielbericht/2392867
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/iffhs-century.html#world
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/iffhs-century.html#argpoy
- ↑ Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
- ↑ COSGROVE, Michael. Italia takes final over Panhellenic. The Globe and Mail. 29 August 1983, s. S4.
- ↑ Pele's list of the greatest. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 4 March 2004. Dostupné online [cit. 15 June 2013].
- ↑ Calcio: è morto Omar Sivori [online]. Il Corriere della Sera, 18 February 2005 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ https://www.myjuve.it/statistiche-giocatori-juventus/omar_enrique-sivori-statistiche-totale-40-Tot.aspx
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Omar Sívori na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarktu
- Profil trenéra na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
- Portrét na Eurofotbal.cz
- Portrét na Biografias.es
- Nekrolog v deníku The Telegraph
Média použitá na této stránce
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg){kind=link}
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Turin (Italy), Communal Stadium, February 14, 1962. Before the match between Juventus F.C. and Real Madrid C.F. (0-1), 1st leg of the 1961–62 European Cup quarter-finals, Juventus' forward Omar Sívori (right) receives France Football's 1961 Ballon d'Or as best European footballer — as an Italian-Argentine Oriundo —; observes the scene Umberto Agnelli, Juventus' president (2nd from left).
Enrique Omar Sívori. Argentine football player
Enrique Omar Sívori as manager of Rosario Central.
Il calciatore italo-argentino Omar Sívori alla Juventus F.C. nella stagione 1963-64.