Ombilin
| Uhelné důlní dědictví Ombilinu v Sawahlunto | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
foto z roku 1971 | |
| Smluvní stát |  Indonésie |
| Souřadnice | 0°41′ j. š., 100°46′1″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 1610 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2019 (43. zasedání) |
Ombilin je uhelný důl na ostrově Sumatra, v indonéské provincii Západní Sumatra. Nachází se v úzkém údolí podél pohoří Barisanského pohoří v blízkosti města Sawahlunto, které vzniklo souběžně s dolem. Je znám jako jedno z největších a nejstarších míst těžby uhlí v jihovýchodní Asii. Uhlí objevil v polovině 19. století nizozemský inženýr Ir. de Gereve, a těžba byla spuštěna v 1876. Největšího rozmachu dosahovala těžební aktivita v pozdním 19. století a na začátku 20. století. Samotný důl Ombilin, stavby v Sawahlunto spojené s těžbou, s ale i části železnici spojující důl s přístavem v Padangu byly v roce 2019 zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Při zápisu na seznam památek UNESCO bylo zdůrazněno, že celý průmyslový areál postavený pro těžbu, zpracování a přepravu kvalitního uhlí v nepřístupném regionu ostrova, byl realizován vládou nizozemské Východní Indie v globálně důležitém období industrializace od konce 19. do začátku 20. století. Pracovní síla byla najímána z řad místního obyvatelstva Minangkabau a byla doplněna jávskými a čínskými smluvními pracovníky a odsouzenými dělníky z Nizozemskem kontrolovaných oblastí. Zahrnuje těžební místo a město, sklady uhlí v přístavu Emmahaven a železniční síť spojující doly s pobřežními zařízeními. Důlní těžba uhlí Ombilin byla postavena jako integrovaný systém, který umožnil efektivní těžbu, zpracování, železniční a lodní přepravu uhlí pocházejícího z hlubiného dolu. Je to také vynikající doklad o výměně a fúzi mezi místními znalostmi a postupy a evropskými technologiemi.
Fotogalerie
foto z přibližně 1915
foto z přibližně 1900
foto z přibližně 1920
foto z přibližně 1920
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ombilin ve Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
bendera Indonesia
(c) Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0
Foto. Tunnelbouw bij de steenkolenmijnen van Sawahloento
(c) Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0
foto. Arbeiders bij wagons met materiaal uit de mijnen bij Sawahloentoe die met een kabelbaan worden aan- en afgevoerd
Coalmine Ombilin at Sawahlunto.
(c) Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0
Lorries at an entry of the Ombilin coal mines
(c) Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0
Repronegatief. Het Ombilin-kolenveld bij Sawah Loento werd ontdekt in 1868, maar het duurde geruime tijd voor het in exploitatie werd genomen. Eerst moest er namelijk voor gezorgd worden dat det transport van de gedolven steenkool in orde was. In 1887 werd daarom besloten tot de bouw van een spoorweg dwars door het Barisangebergte naar de wegkust evenals de aanleg van een aparte haven (Emmahaven). Pas in 1892 begon de ontginning van het eerste kolenveld en wel in overheidsexploitatie. De mijnen waren dus van het begin af aan van rails voorzien, waarmee niet alleen kolen werden afgevoerd maar waarmee ook mijnhout voor het stutten van de mijngangen werd aangevoerd. (P. Boomgaard, 2001). Stapelplaats voor mijnhout nabij zeefhuis