Omloop Het Nieuwsblad
| Omloop Het Nieuwsblad | |
|---|---|
 Omloop Het Nieuwsblad 2024 | |
| Originální název | Omloop Het Volk |
| Země | Belgie |
| Termín | Konec února |
| Typ | Jednodenní závod |
| Ředitel závodu | Wim Van Herreweghe |
| Pořadatel závodu | Flanders Classics |
| Historie | |
| První ročník | 1945 |
| První vítěz |  Jean Bogaerts (BEL) |
| Nejvíce vítězství | 3 – Joseph Bruyère (BEL) Ernest Sterckx (BEL) Peter Van Petegem (BEL) |
| Poslední vítěz |  Jan Tratnik (SVN) |
Omloop Het Nieuwsblad, dříve známý jako Omloop Het Volk, je jednodenní cyklistický závod v Belgii. Jeho obvyklým termínem je konec února. Je to první závod belgické cyklistické sezóny, stejně jako první závod roku v severozápadní Evropě, a i díky tomu si drží významnou prestiž. Od roku 2017 je závod součástí UCI World Tour, série nejprestižnějších cyklistických závodů.
Seznam vítězů
| Rok | Země | Jezdec | Tým |
|---|---|---|---|
| 1945 | Belgie | Jean Bogaerts | Alcyon–Dunlop |
| 1946 | Belgie | André Pieters | Alcyon–Dunlop |
| 1947 | Belgie | Albert Sercu | Bertin–Wolber |
| 1948 | Belgie | Sylvain Grysolle | Zircon |
| 1949 | Belgie | André Declerck | Bertin–Wolber |
| 1950 | Belgie | André Declerck | Bertin–Wolber |
| 1951 | Belgie | Jean Bogaerts | Starnord–Wolber |
| 1952 | Belgie | Ernest Sterckx | L'Avenir |
| 1953 | Belgie | Ernest Sterckx | L'Avenir |
| 1954 | Belgie | Karel De Baere | Mercier–BP–Hutchinson |
| 1955 | Belgie | Lode Anthonis | L'Avenir |
| 1956 | Belgie | Ernest Sterckx | L'Avenir |
| 1957 | Belgie | Norbert Kerckhove | Faema–Guerra |
| 1958 | Belgie | Joseph Planckaert | Carpano |
| 1959 |  Irsko | Seamus Elliott | Helyett–Fynsec |
| 1960 | Nejelo se | ||
| 1961 | Belgie | Arthur De Cabooter | Groene Leeuw–Sinalco–SAS |
| 1962 | Belgie | Robert De Middeleir | Wiel’s–Groene Leeuw |
| 1963 | Belgie | René Van Meenen | Wiel’s–Groene Leeuw |
| 1964 | Belgie | Frans Melckenbeek | Mercier–BP–Hutchinson |
| 1965 | Belgie | Noël De Pauw | Solo–Superia |
| 1966 |  Nizozemsko | Jo de Roo | Televizier–Batavus |
| 1967 | Belgie | Willy Vekemans | Goldor–Gerka |
| 1968 | Belgie | Herman Van Springel | Mann–Grundig |
| 1969 | Belgie | Roger De Vlaeminck | Flandria–De Clerck–Krüger |
| 1970 | Belgie | Frans Verbeeck | Geens–Watney |
| 1971 | Belgie | Eddy Merckx | Molteni |
| 1972 | Belgie | Frans Verbeeck | Watney–Avia |
| 1973 | Belgie | Eddy Merckx | Molteni |
| 1974 | Belgie | Joseph Bruyère | Molteni |
| 1975 | Belgie | Joseph Bruyère | Molteni–RYC |
| 1976 | Belgie | Willem Peeters | Ijsboerke–Colnago |
| 1977 | Belgie | Freddy Maertens | Flandria–Velda–Latina Assicurazioni |
| 1978 | Belgie | Freddy Maertens | Flandria–Velda–Lano |
| 1979 | Belgie | Roger De Vlaeminck | Gis Gelati |
| 1980 | Belgie | Joseph Bruyère | Marc–Carlos–V.R.D. |
| 1981 | Nizozemsko | Jan Raas | TI–Raleigh–Creda |
| 1982 | Belgie | Alfons De Wolf | Vermeer Thijs |
| 1983 | Belgie | Alfons De Wolf | Bianchi–Piaggio |
| 1984 | Belgie | Eddy Planckaert | Panasonic |
| 1985 | Belgie | Eddy Planckaert | Panasonic |
| 1986 | Nejelo se kvůli sněhu. | ||
| 1987 | Nizozemsko | Teun Van Vliet | Panasonic |
| 1988 | Belgie | Ronny Van Holen | Roland |
| 1989 | Belgie | Etienne De Wilde | Histor–Sigma |
| 1990 | Belgie | Johan Capiot | TVM |
| 1991 |  Německo | Andreas Kappes | Toshiba–Look |
| 1992 | Belgie | Johan Capiot | TVM–Sanyo |
| 1993 | Belgie | Wilfried Nelissen | Novemail–Histor |
| 1994 | Belgie | Wilfried Nelissen | Novemail–Histor |
| 1995 |  Itálie | Franco Ballerini | Mapei–GB–Latexco |
| 1996 | Belgie | Tom Steels | Mapei–GB |
| 1997 | Belgie | Peter Van Petegem | TVM–Farm Frites |
| 1998 | Belgie | Peter Van Petegem | TVM–Farm Frites |
| 1999 | Belgie | Frank Vandenbroucke | Cofidis |
| 2000 | Belgie | Johan Museeuw | Mapei–Quick-Step |
| 2001 | Itálie | Michele Bartoli | Mapei–Quick-Step |
| 2002 | Belgie | Peter Van Petegem | Lotto–Adecco |
| 2003 | Belgie | Johan Museeuw | Quick-Step–Davitamon |
| 2004 | Nejelo se kvůli sněhu. | ||
| 2005 | Belgie | Nick Nuyens | Quick-Step–Innergetic |
| 2006 | Belgie | Philippe Gilbert | Française des Jeux |
| 2007 | Itálie | Filippo Pozzato | Liquigas |
| 2008 | Belgie | Philippe Gilbert | Française des Jeux |
| 2009 |  Norsko | Thor Hushovd | Cervélo TestTeam |
| 2010 |  Španělsko | Juan Antonio Flecha | Team Sky |
| 2011 | Nizozemsko | Sebastian Langeveld | Rabobank |
| 2012 | Belgie | Sep Vanmarcke | Garmin–Barracuda |
| 2013 | Itálie | Luca Paolini | Team Katusha |
| 2014 |  Spojené království | Ian Stannard | Team Sky |
| 2015 | Spojené království | Ian Stannard | Team Sky |
| 2016 | Belgie | Greg Van Avermaet | BMC Racing Team |
| 2017 | Belgie | Greg Van Avermaet | BMC Racing Team |
| 2018 |  Dánsko | Michael Valgren | Astana |
| 2019 |  Česko | Zdeněk Štybar | Deceuninck–Quick-Step |
| 2020 | Belgie | Jasper Stuyven | Trek–Segafredo |
| 2021 | Itálie | Davide Ballerini | Deceuninck–Quick-Step |
| 2022 | Belgie | Wout van Aert | Team Jumbo–Visma |
| 2023 | Nizozemsko | Dylan van Baarle | Team Jumbo–Visma |
| 2024 | Slovinsko | Jan Tratnik | Visma–Lease a Bike |
Vícenásobní vítězové
Jezdci psaní kurzívou jsou stále aktivní
| Počet vítězství | Jezdec | Ročníky |
|---|---|---|
| 3 | Ernest Sterckx (BEL) | 1952, 1953, 1956 |
| Joseph Bruyère (BEL) | 1974, 1975, 1980 | |
| Peter Van Petegem (BEL) | 1997, 1998, 2002 | |
| 2 | Jean Bogaerts (BEL) | 1945, 1951 |
| André Declerck (BEL) | 1949, 1950 | |
| Frans Verbeeck (BEL) | 1970, 1972 | |
| Eddy Merckx (BEL) | 1971, 1973 | |
| Freddy Maertens (BEL) | 1977, 1978 | |
| Roger De Vlaeminck (BEL) | 1969, 1979 | |
| Fons De Wolf (BEL) | 1982, 1983 | |
| Eddy Planckaert (BEL) | 1984, 1985 | |
| Johan Capiot (BEL) | 1990, 1992 | |
| Wilfried Nelissen (BEL) | 1993, 1994 | |
| Johan Museeuw (BEL) | 2000, 2003 | |
| Philippe Gilbert (BEL) | 2006, 2008 | |
| Ian Stannard (GBR) | 2014, 2015 | |
| Greg Van Avermaet (BEL) | 2016, 2017 |
Vítězství podle zemí
| Počet vítězství | Země |
|---|---|
| 58 | Belgie |
| 5 | Itálie Nizozemsko |
| 2 | Spojené království |
| 1 | Česko Dánsko Irsko Německo Norsko Slovinsko Španělsko |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Omloop Het Nieuwsblad na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Cycling current event.svg
Autor:
Pictogram of Cycling (road) with clock to represent a "current sports or cycling event"
Autor:
- derivative work: Zzyzx11 (talk)
- Gnome_globe_current_event.svg: David Vignoni, Anomie
- Cycling_(road)_pictogram.svg: Thadius856 (SVG conversion) & Parutakupiu (original image)
Pictogram of Cycling (road) with clock to represent a "current sports or cycling event"
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
_pictogram.svg){kind=link}
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“