Omnia (edice)

Omnia byla knižní edice zčásti vázaných a zčásti brožovaných knih menšího formátu, které vycházely od roku 1967 do roku 1996 resp. 1997 (vročení 1997 má jen jeden svazek) v nakladatelství Svoboda. Šlo o jednu z profilových edic nakladatelství, převažovala překladová literatura, ale zastoupeny byly i knihy československých a českých autorů. Zaměření edice bylo velmi široké: vycházelo zde mnoho žánrů beletrie, ale také literatura faktu.^[1][2] Celkem bylo v této edici vydáno přes 300 knih.^[3][4]

Počet vydaných knih

DatabázeKnih.CZ obsahuje náhledy obálek a krátké popisky (případně také uživatelské recenze) 296 knih.^[3] V katalogu Národní knihovny ČR lze dohledat nejméně 308 titulů edice, některé jsou navíc dvousvazkové.^[4] Katalog Národní knihovny však neumožňuje přímé vyhledávání podle edic, je nutné zadat kombinovaný dotaz (nakladatelství + název edice kdekoli) a nepatřící tituly poté ručně odfiltrovat. Jednotlivé tituly navíc (na rozdíl od řady dalších edic) nejsou číslovány (číslo svazku není uvedeno ani v knihovních katalozích), což znemožňuje ověřit počet vydaných titulů tímto způsobem.

Formát a zaměření edice

Edice Omnia byla jedna z hlavních edic nakladatelství Svoboda, která měla velmi široký profil. Z beletrie zde vycházely knihy mnoha různých literárních žánrů: „klasický román“, soudobý román, detektivní a krimi literatura, dobrodružné knihy nebo vědecko-fantastická literatura ap. Kromě beletrie byla v edici zastoupena i literatura faktu, a to opět z různých oblastí.^[2] V souladu s tím byl zvolen menší formát knih (cca 20 × 13 centimetrů). Většina knih byla také spíše menšího rozsahu, ale nechyběly ale ani velmi rozsáhlé svazky. Přibližně dvě třetiny knih měly stránkový rozsah od 100 do 300 stran (tři knihy s nejmenším počtem stran: 101, 108 a 109), necelých 60 titulů (přibližně pětina) měla stránkový rozsah od 300 do 400 stran (celkem tedy skoro 85 % titulů mělo do 400 stran). Ale přes 40 titulů (skoro 14 procent) mělo více než 400 stran, přičemž maximum bylo 729 stran (Pánův hlas: výbor povídek, her a scénářů od Stanislava Lema) a několik dalších titulů muselo být dokonce rozděleno do dvou svazků, přičemž titul Josef Balsamo : paměti lékařovy od Alexandra Dumase má 682 a 699 stran.^[4]

Na rozdíl od některých jiných „předlistopadových“ edic, knihy v rámci edice Omnia vycházely ještě poměrně dlouho po roce 1989. Zpočátku byl počet ročně vydávaných titulů vysoký (12 v roce 1991, 13 v roce 1992 a dokonce 19 v roce 1993), poté však rychle klesal (7 v roce 1994, po dvou v letech 1995 a 1996, jediný titul v roce 1997).^[4] V roce 1998 vstoupilo do likvidace celé nakladatelství Svoboda.^[1]

Autoři a překladatelé

Mezi autory klasické literatury, kteří vyšli v rámci edice Omnia, lze uvést např. tato jména: Honoré de Balzac, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Alexandre Dumas, Denis Diderot, Paul Féval, James Fenimore Cooper, Jack London, Mark Twain nebo Émile Zola, z českých autorů např. Alois Jirásek (dva svazky, z toho jeden obsahuje dvě díla). Početně byla zastoupena detektivní a kriminální literatura, a to jak díla již v té době „klasiků žánru“, např. Agatha Christie, James Hadley Chase, Dashiell Hammett, Maurice Leblanc, Dorothy L. Sayersová, Edgar Wallace nebo Georges Simenon (tomu v edici vyšlo hned 9 titulů, přičemž bohatě jsou zastoupena i jeho díla z jiných žánrů). Současně se čtenáři mohli seznámit i s díly autorů, kteří v době vydání u nás nebyli ještě tak známí, ale již také dosáhli proslulosti, např. od švédské autorské dvojice Maj Sjöwallová, Per Wahlöö v této edici vyšly hned tři romány a další dva, které Per Wahlöö napsal samostatně.

Z tzv. „Velké trojky science fiction“^[5] byly svými díly v této edici zastoupeni dva autoři: Isaac Asimov (román Ani sami bohové, který získal obě nejvýznamnější ocenění v žánru: Huga i Nebulu) a Arthur C. Clarke (romány 2001: Vesmírná odysea a Setkání s Rámou. Dále tak významní autoři jako např. Ray Bradbury, Frank Herbert (pět svazků), Stanisław Lem nebo bratři Arkadij a Boris Strugačtí. Z jiných žánrů lze uvést např. tato jména: Arthur Hailey (tzv. profesní román), James Grady (dvě vydání jeho nejznámějšího díla Šest dnů Kondora, později zfilmovaný jako Tři dny Kondora s Robertem Redfordem v hlavní roli), John le Carré (špionážní a politické romány), Stephen King (horory) nebo John McNeil (román Poradce z počítačového prostředí, rovněž úspěšně zfilmován). Dále možno zmínit např. historické romány Jarmily Loukotkové, literatura faktu byla zastoupena např. několika tituly Václava Pavla Borovičky. Lze tedy konstatovat, že žánrové složení edice bylo opravdu pestré.

Na úspěchu knih této edice se významně podíleli renomovaní překladatelé. Z angličtiny to byly např. František Jungwirth, Ladislav Jehlička, Jaroslava Moserová, Josef Škvorecký, Zora Wolfová, Hana Žantovská nebo Michael Žantovský. Z němčiny např. František Gel (v rámci edice přeložil také knihy z angličtiny), Kristián Mikulejský, Karel Paťha, Jitka Soukupová nebo Vojtěch Steklač. Z francouzštiny např. Zdeněk Frýbort, Ladislav Jehlička, Jiří Pechar, Kristian Mikulejský nebo Vilém Opatrný. Z italštiny opět Zdeněk Frýbort nebo Josef Hajný. Z ruštiny Eva Dolejšová, Libor Dvořák nebo Anna Nováková. Ze španělštiny např. Alena Poková nebo Zdeněk Šmíd, z maďarštiny např. Anna Rossová nebo Milan Navrátil. Ze švédštiny a dalších severských jazyků např. František Fröhlich, Dagmar Hartlová či Jiřina Vrtišová.

Grafická úprava a ilustrátoři

Přebal, vazbu a typografickou úpravu velkého počtu svazků navrhl Milan Jaroš, edice si tak po většinu doby zachovávala jednotnou grafickou úpravu a formát.^[2] Pro tuto úpravu bylo charakteristické rozdělení přední strany obálky na několik různě velkých a širokých obdélníků pomocí tenkých čar. Zcela vlevo (svisle podél hřbetu) bylo úzké pole na výšku, v němž dole bylo umístěno logo edice Omnia. Nahoře v rámci tohoto pole (opět svisle, otočeno o 90 stupňů proti směru hodinových ručiček bylo jméno autora, přičemž křestní jméno bylo drobným písmem, příjmení bylo mnohem větším a výraznějším písmem, ale minuskulemi. Zbytek obálky byl rozdělen do tří nestejně velkých polí pod sebou, orientovaných vodorovně. V horním poli byl zpravidla vybraný citát z textu knihy. V prostředním úzkém poli bylo vodorovně jméno knihy a v největším dolním poli byla ilustrace, která ovšem přesahovala (méně důležitými části) i do ostatních polí a až do okraje. Nápis „Nakladatelství Svoboda“ byl opět svisle, zpravidla zcela vpravo dole, někdy byl ovšem umístěn i vlevo, vedle loga Omnia. Zpravidla tehdy, když autorů bylo více a levé pole proto muselo být širší. Typografickou úpravu některých svazků, zejména po roce 1990, vytvořili jiní grafici, především Jan Jiskra nebo Miloslav Žáček.^[4] Jako zajímavost lze uvést knihu Futurologický kongres z roku 1977 od Stanislava Lema, ve které byly použity původní ilustrace autora.

Knihy vydané v edici

Protože číslo svazku není u této edice uváděno ani v knihovních katalozích, čísla uvedená v tabulce nemusí odpovídat skutečnému číslu svazku. Některé tituly vyšly v rámci edice dvakrát a opět není zřejmé, zda nové vydání použilo původní či nové číslo svazku (v jiných knižních edicích se vyskytují oba přístupy). Přehled byl sestaven primárně na základě údajů z katalogu Národní knihovny ČR, v případě potřeby doplněno z jiných zdrojů.^[4]

Poznámky k tabulce

A. Pokud jsou ve sloupečku Vydání uvedena dvě čísla a druhé je v závorce, první znamená počet vydání celkem a druhé v nakladatelství Svoboda, např. řádek 008, román Nebeští jezdci od Filipa Jánského vyšel v roce 1969 celkem již ve 4. vydání, ale v nakladatelství Svoboda to bylo 1. vydání.
B. Pokud jsou ve sloupečku Vydání uvedena dvě nebo více čísel oddělená lomítkem, jednotlivá čísla se vztahují k jednotlivým románům, které vyšly společně v jednom svazku, např. řádek 007, Strýčkův sen Fjodora Michajloviče Dostojevského vyšel v 1. vydání, zatímco Ves Stěpančikovo a její obyvatelé vyšel ve stejném svazku již ve 2. vydání.
C. Pokud jsou ve sloupečku Stran uvedena dvě čísla oddělená lomítkem, znamená to, že daný titul edice vyšel (pro velký stránkový rozsah) fyzicky jako dva svazky, např. řádek 007 Josef Balsamo : paměti lékařovy od Alexandra Dumase. V tomto případě první svazek má 682 a druhý 699 stran.

Statistiky a zajímavosti

V počtech jsou zahrnuty i případná opakování vydání stejného titulu.

Jednotlivé země v edici

Českoslovenští a čeští autoři jsou v edici zastoupeni poměrně výrazně (44 titulů edice, druhé místo), celkově však výrazně převažuje překladová literatura, která představuje přibližně 85 % vydaných titulů. Uvedeny jsou země, jejichž autoři byly v rámci edice Omnia vydání 5x a více.

• 54: Francie,
• 44: Československo a Česká republika,
• 42: USA (43 včetně Joshua Slocuma),
• 37: Německo (SRN i NDR),
• 31: Spojené království,
• 25: Rusko (nebo Sovětský svaz),
• 9: Polsko,
• 8: Itálie a Maďarsko,
• 5: Švédsko a Belgie,
• 5: Kanada (pokud započteme spisovatele Joshua Slocuma, který byl kanadského původu).

Nejvydávanější spisovatelé

• 9: Georges Simenon: 9 různých titulů, z toho 6 knih obsahuje dva romány v jednom svazku: Evertonský hodinář + Cizinci v domě, Augustinova smrt + Neděle, Vlak + Měsíční úžeh, Vdova Coudercová + Mladý Cardinaud, Kočka + Cizinci v domě, 2x komisař Maigret.
• 8: Alexandre Dumas: osm různých titulů, z toho pět jsou dvousvazkové (fakticky tedy 13 knih).
• 6: Paul Féval.
• 5: Frank Herbert.
• 4: Per Wahlöö: z toho dvě knihy samostatně (Vražda v jedenatřicátém poschodí + Ocelový skok v jednom svazku, Pověření k sebevraždě), dvě knihy společně s Maj Sjöwallovou (Säffleská bestie, Vrah policistů + Teroristé v jednom svazku), fakticky tedy 5 různých románů.
• 4: Arkadij a Boris Strugačtí: z toho román Je těžké být bohem vyšel v edici Omnia dvakrát, nejprve v roce 1973 samostatně, v roce 1983 (2. vyd.) společně v jednom svazku s románem Les (1. vyd.). Román Je těžké být bohem později vyšel ještě několikrát v jiných nakladatelstvích.
• 4: Philippe Hériat.
• 4: Helena Šmahelová.

Nejčastější překladatelé

Uvedeni jsou překladatelé, kteří přeložili 3 a více titulů.

• 9: Vilém Opatrný,
• 9: Zdeněk Frýbort (z toho 5x samostatně, 4x se na překladu daného titulu podílel s jiným překladatelem (překladatelkou),
• 6: Jiří Pechar,
• 5: Ladislav Jehlička,
• 4: Vojtěch Gaja, Veronika Volhejnová, Oldřich Černý, Libor Dvořák, Ivan Němeček, Anna Rossová,
• 3: Vladimír Svoboda, Miloš Calda, Ladislav Smutek, Helena Stachová, Gustav Hajčík a Zdeněk Koňák, Dana Melanová, Dagmar Hartlová, Bohumila Sinecká.

Odkazy

Reference

Literatura

• HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3.
• PONDĚLÍČEK, J. Edice Svobody: Omnia. Typografia: časopis pro technické a společenské zájmy tiskařů. 12. 1984, roč. 87, čís. 12, s. 452–454. ISSN 0322-9068. (čeština)

Související články

• Nakladatelství Svoboda
• Čtení na dovolenou: jiná multižánrová edice (nakladatelství Odeon)

Externí odkazy

• DatabázeKnih.cz: neúplný přehled svazků edice Omnia (obsahuje též ukázky obálek).