Omočený obvod
Omočený obvod je v hydraulice délka styku kapaliny s pevnými stěnami (např. koryta nebo potrubí) na průřezu všude kolmém na směr proudnic. Jako pevná stěna se uvažuje i povrch pískového či štěrkového dna toků, v nichž dochází k pohybu splavenin. Základní jednotkou je metr. Pro jednoduchá koryta (zpravidla umělá) ji lze určit analyticky, pro koryta přirozená (vodní toky) je obvykle nutné ji stanovit na základě zaměření tvaru koryta a polohy hladiny
Příklady jednoduchých koryt
Pro obdélníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: | |
Pro lichoběžníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: | |
Pro trojúhelníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: | |
Pro částečně plněný kruhový průřez je omočený obvod dán vztahem: |
Přirozené koryto
Ve vytyčeném příčném řezu se v řadě bodů vhodným způsobem (např. technickou nivelací nebo sondováním) zjistí poloha dna, současně je nutné stanovit horizontální vzdálenost tohoto měřeného bodu od břehové hrany. V případě, že je příčný profil zaměřen nivelací, je nutné současně zaměřit polohu hladiny vody, pokud možno u obou břehů. Pokud se v měrném profilu vyskytují ojedinělé větší balvany (častý případ zejména horských řek), nebere se na ně zřetel (v hydraulických výpočtech je jejich výskyt zahrnut např. v součiniteli drsnosti).
Pokud je koryto zaměřeno nivelací, z polohy hladiny a dna vypočteme hloubky vody v jednotlivých měrných bodech, pokud bylo sondováno, jsou výsledkem měření přímo hloubky v jednotlivých bodech.
Máme-li zaměřeno bodů dna o souřadnicích , omočený obvod se pak vypočte jako
Média použitá na této stránce
jednoduche schema trojuhelnikoveho koryta
Jednoduché schema obdélníkového koryta
Jednoduché schéma lichoběžníkového koryta