Oněžské jezero

Oněžské jezero
na břehu jezera
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Rusko Rusko
Republika/Oblasti	Karelská republika, Leningradská oblast, Vologdská oblast
Rajóny	Přioněžský, Kondopožský, Pudožský, Medvežjegorský (K), Vytegorský (V), Podporožský (L)
Oněžské jezero
Zeměpisné souřadnice	61°41′26″ s. š., 35°39′20″ v. d.
Rozměry
Rozloha	9700 km²
Délka	250 km
Šířka	91,6 km
Objem	292 km³
Max. hloubka	127 m
Ostatní
Typ	tektonicko-ledovcový
Nadm. výška	33 m n. m.
Přítok vody	Šuja, Suna, Vodla, Vytěgra, Andoma, Megra
Odtok vody	Svir
Ostrovy	Kiži, Velký Klimecký, Velký Lelikovský
Sídla	Petrozavodsk, Kondopoga, Medvežjegorsk.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oněžské jezero (rusky Онежское озеро nebo Онего,^[1] finsky Ääninen nebo Äänisjärvi) je jezero na severozápadě evropské části Ruska. Rozkládá se převážně v Karelské republice. Jižní část jezera tvoří hranici mezi Karelskou republikou a Leningradskou a Vologdskou oblastí. Je to druhé největší jezero v Evropě. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými ledovci. Má rozlohu 9 720 km²^[1] (včetně ostrovů 9 950 km²). Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250 km a maximálně 91,6 km široké.^[1] Průměrnou hloubku má 30 m a maximální 120 m.^[1] Celkový objem vody je 292 km³. Nadmořská výška hladiny jezera je 33 m.

Pobřeží

Vysoké skalnaté břehy na severu a severozápadě jsou složené z krystalických hornin (žula, rula). Pobřeží je velmi členité. Úzké zálivy (Petrozavodskaja guba, Kondopožskaja guba, Povenecký záliv aj.) jsou hluboce zařezané do souše. Břehy na severovýchodě a jihovýchodě jsou převážně nízké a nečlenité. Tvoří je písky a hlíny, často jsou bažinaté a zatopené při vysokém stavu vody.

Dno

Reliéf dna severozápadní části je značně složitý. Střídají se hluboké propadliny (do 100 až 115 m) a rozlohou nevelké vyvýšeniny. Na jihu je dno rovné s hloubkou do 50 m.

Ostrovy

Na jezeře je 1 369 ostrovů o celkové rozloze 250 km². Největší ostrovy jsou Velký Klimecký a Velký Lelikovský. V severní části jezera leží ostrov Kiži, na němž se nachází muzeum ruské dřevěné architektury. Jeho součástí jsou dva dřevěné kostely z 18. století a mnoho dalších dřevěných staveb (část z nich byla na ostrov dovezena). Ostrov je pod ochranou UNESCO.

Vodní režim

Do jezera ústí 58 řek. Největší z nich jsou Šuja, Suna, Vodla, Vytěgra, Andoma a Megra. Z jižní části jezera odtéká řeka Svir, tvořící jižní hranici Karelské republiky, která spojuje Oněžské jezero s Ladožským jezerem. Odtok je regulován Hornosvirskou hydroelektrárnou, která přeměnila jezero na přehradu (viz také Hornosvirská přehrada). Řeky tvoří 75 % přírůstku vodní bilance jezera (15,6 km³/rok). 25 % tvoří atmosférické srážky. 84% úbytku vodní bilance připadá na řeku Svir (průměrně 17,6 km³ vody za rok) a 16% na vypařování z vodní hladiny. Nejvyšší úrovně hladiny dosahuje v červnu až srpnu a nejnižší v březnu a dubnu. Absolutní rozsah kolísání hladiny je přibližně 190 cm (v průběhu roku průměrně asi 50 cm). V důsledku vlivu větru činí rozdíl úrovně severní a jižní části 60 až 65 cm. Na jezeře se vyskytují stojaté vlny s dlouhou periodou (сейши).

Vlastnosti vody

Pro Oněžské jezero jsou charakteristické rozdíly v teplotním režimu v hluboké prostřední části a v mělkých pobřežních vodách. Nejvyšší teplota povrchové vody v odkryté části je v srpnu 20 až 24 °С, v zálivech pak 24 až 27 °С. Vrstvy vody u dna mají teplotu 2 až 2,5 °С v zimě a 4 až 6 °С v létě. Jezero zamrzá v prostřední části v lednu, u pobřeží a v zálivech na konci listopadu a v prosinci. Na konci dubna rozmrzají ústí přítoků, odkrytá část pak v květnu. Průzračnost vody je 8 až 9 m, u břehů 1 až 4 m. Voda je sladká s mineralizací 35 mg/l.

Fauna

Jezero obývá 47 druhů ryb, ze kterých 17 má průmyslový význam. Nejvýznamnější jsou lososi, mníci, marény, síhové, candáti, cejni, okouni, štiky a korušky.

Využití

Doprava

Jezero je spojené Bělomořsko-baltským kanálem s povodím Baltského a Bílého moře. Volžsko-baltská vodní cesta ho spojuje s povodím Volhy. Jezero má velký význam pro vnitroruskou i mezinárodní lodní dopravu.

Osídlení pobřeží

Na pobřeží Oněžského jezera leží města Petrozavodsk (hlavní město Karelské republiky), Kondopoga, Medvežjegorsk.

Historie

V letech 1918–1920 byla oblast na západ od jezera místem zuřivých bojů mezi Bílými Finy a Rudou armádou.

Za druhé světové války (v letech 1941–1944) se stala oblast kolem Oněžského jezera a řeky Svir bojištěm, na němž se odehrávaly ostré střety mezi jednotkami Rudé a Finské armády. Finská armáda si totiž řeku a jezero zvolila jako mez svého postupu a přirozené přírodní opevnění a na závěr své ofenzívy v roce 1941 dobyla Petrozavodsk.

Odkazy

Reference

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Онежское озеро“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oněžské jezero na Wikimedia Commons