Onchocerkóza

Onchocerkóza
Pacient s říční slepotou
Základní údaje
Původce	Onchocerca volvulus

Onchocerkóza (lidově také říční slepota) je chronické parazitární onemocnění způsobené hlísticemi druhu Onchocerca volvulus.^[1] Tento druh filárií se vyskytuje pouze v subsaharské Africe a velmi řídce také v Jižní Americe. Onemocnění na člověka přenáší bodavé muchničky rodu Simulium, jež se vyskytují v blízkosti tekoucích vod v tropickém pásu Afriky. Člověk figuruje jako definitivní hostitel, vektorem a zároveň mezihostitelem jsou muchničky. Při kousnutí člověka nakaženou muchničkou dojde k přenosu larev O. volvulus do krve, larvy poté putují po těle, postupně se však usadí v podkožních uzlících, kde dospělé samičky po oplození produkují larvy - mikrofilárie. Dospělci jsou schopni přežívat pod kůží 10-15 let. Samotné onemocnění se může projevovat lézemi na kůži, svěděním či zduřením mízních uzlin. Dostanou-li se vylíhlé mikrofilárie do oka, mohou způsobit závažné zánětlivé změny v rohovce vedoucí k částečnému až úplnému oslepnutí.^[2]

Příčina a diagnóza

Parazitické hlístice jsou přenášeny štípnutím muchničky z rodu Simulium.^[1] Obvykle je zapotřebí četných štípnutí, než dojde k infekci.^[3] Tyto mouchy žijí v blízkosti řek, odtud název onemocnění.^[4] Jakmile se ocitnou uvnitř lidského organismu, červi vytvářejí larvy, které putují tělem ven na kůži.^[1] Zde mohou infikovat další černou mouchu, která člověka štípne.^[1] Existuje řada způsobů, jak určit diagnózu, včetně vložení biopsie kůže do běžného fyziologického roztoku a následně čekat než larva vyleze, pátrat po larvě v oku a hledat stopy dospělých červů uvnitř boulí pod kůží.^[5]

Prevence a léčba

Vakcína proti tomuto onemocnění neexistuje.^[1] Prevencí je ochrana před štípnutím mouchy.^[6] To může zahrnovat použití repelentu hmyzu a patřičné oblečení.^[6] Mezi další snahy patří snaha o snížení populace much formou postřiku insekticidů.^[1] V mnoha oblastech světa přetrvává úsilí vymýtit tuto nemoc léčením celých skupin lidí dvakrát ročně.^[1] Infikované osoby jsou léčeny ivermektinem každých šest až dvanáct měsíců.^[1][7] Tato léčba působí na larvy, nikoliv však na dospělé červy.^[8] Zdá se, že lék doxycyklin, který hubí příbuznou bakterii nazvanou Wolbachia, oslabuje hlístice a někteří ho rovněž doporučují.^[8] Podkožní boule mohou být také odstraněny operativním zákrokem.^[7]

Objev původce slepoty

V roce 1875 irský lékař vojenského námořnictva John O'Neill (1848–1913), který působil v nemocnici Addah Fort na Zlatém pobřeží v dnešní Ghaně, prozkoumal a popsal miniaturní larvu vlasovce o velikosti 0,25 mm, jež způsobovala svědění kůže, označované místními lidmi jako kru-kru, které je jedním z charakteristických znaků onchocerciázy.

Epidemiologie a historie

V roce 1974 rozšíření onchocerciázy, zvláště v západní Africe, přimělo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) k zahájení rozsáhlé kampaně k eliminaci této choroby. Na počátku programu trpěl v západní Africe touto nemocí více než milion lidí, 100 000 z nich mělo chronické oční problémy a 35 000 bylo nevidomých. Součástí programu na kontrolu onchocerkózy (OCP) bylo omezení lokálního výskytu muchničky s využitím rozprašování larvicidů nad řekami z letadel, podáváním preparátu Ivemercin^[9] nebo Mectizan^[10] a stěhování lidí z oblastí s vysokým rizikem.

Kolem 17 až 25 milionů lidí je nakaženo říční slepotou, z nichž přibližně 0,8 milionů trpí částečnou ztrátou zraku.^[3][8] Většina infekcí se vyskytuje v subsaharské Africe, ačkoli případy byly také hlášeny v Jemenu a izolovaných oblastech Střední a Jižní Ameriky.^[1] V roce 1915 lékař Rodolfo Robles poprvé učinil spojitost mezi tímto červem a chorobou očí.^[11] Světová zdravotnická organizace zařadila tuto nemoc mezi tzv. neglected diseases.^[12]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu onchocerciáza na Wikimedia Commons
• Tropické nemoci Archivováno 3. 3. 2012 na Wayback Machine.
• Říční slepota na www.zelený zákal