Ondřej Feber

Ing. Ondřej Feber
Ondřej Feber (2020)
Ondřej Feber (2020)
2. senátor za obvod č. 74 – Karviná
Ve funkci:
19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006
PředchůdceAlfréd Michalík
NástupcePetr Vícha
4. senátor za obvod č. 75 – Karviná
Úřadující
Ve funkci od:
10. října 2020
PředchůdceRadek Sušil
Starosta obce Stonava
Ve funkci:
1990 – 17. října 2022
NástupceTomáš Wawrzyk
Zastupitel obce Stonava
(od roku 2022 také místostarosta obce)
Úřadující
Ve funkci od:
24. listopadu 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíObčanské fórum
KDS
US-DEU (1998–?)
SPOZ / SPO (2009–2014)
ANO 2011
Nestraník
v zastupitelstvuza Nestraníci (2006–2010)
za ANO 2011 (2014–?)
do Senátuza ANO 2011 (2020)
za KDU-ČSL (2006)
nezávislý (2008)

Narození19. prosince 1951 (72 let)
Stonava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostpolská, česká
Občanstvíčeské
ChoťEva
Dětidcera a syn
Alma materVŠ dopravní v Žilině
Profesepolitik
Náboženstvíkatolické
Webová stránkawww.feber.cz
CommonsOndřej Feber
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Feber (polsky Andrzej Feber) (* 19. prosince 1951 Stonava) je český politik polské národnosti,[1] v letech 2000 až 2006 senátor za obvod č. 74 – Karviná a od roku 2020 senátor za obvod č. 75 – Karviná, v letech 1990 až 2022 starosta a od roku 2022 místostarosta obce Stonava na Karvinsku, bývalý člen KDS, US-DEU a SPOZ, nyní člen hnutí ANO 2011.

Vzdělání, profese a rodina

Vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině, poté absolvoval postgraduální studium na Vysoké škole báňské. Do roku 1990 pracoval na Dole Československé armády v Karviné jako důlní technik. S manželkou Evou vychoval dceru Jolantu a syna Vojtěcha.

Politická kariéra

V roce 1990 spoluzakládál místní Občanské fórum ve Stonavě,[2] v roce 1998 se stal členem US-DEU, v roce 2009 vstoupil do SPOZ. V letech 1990 až 2022 působil jako starosta Stonavy, od roku 2022 působí jako místostarosta obce.[3][4] V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele obce Stonavy, když jako nestraník vedl tamní kandidátku hnutí ANO 2011.[5] Protože hnutí volby v obci vyhrálo (tj. 38,67 % hlasů a 4 mandáty), stal se Ondřej Feber na začátku listopadu 2014 již po sedmé starostou obce.[6]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2000 kandidoval jako člen US-DEU v rámci Čtyřkoalice v obvodu č. 74 – Karviná. V prvním kole získal 20,30 % hlasů, a postoupil tak z 2. místa do druhého kola, ve kterém porazil kandidátku KSČM Miladu Halíkovou poměrem hlasů 51,66 % : 48,33 %, a stal se tak senátorem.[7] V Senátu zasedal v Mandátovém a imunitním výboru a Ústavně-právním výboru, ve kterém v letech 2004–2006 vykonával funkci místopředsedy. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 obhajoval mandát senátora jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 74 – Karviná. Se ziskem 11,73 % hlasů však skončil čtvrtý, a mandát senátora se mu tak nepodařilo obhájit.[8]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2008 se pokoušel do vysoké politiky vrátit, když kandidoval jako nezávislý kandidát v obvodu č. 75 – Karviná. Se ziskem 14 % hlasů však skončil třetí, a senátorem se tak nestal.[9] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 neúspěšně kandidoval na 5. místě kandidátky SPOZ v Moravskoslezském kraji.[10] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval na 23. místě kandidátky hnutí ANO 2011 v Moravskoslezském kraji, ale nebyl zvolen.[11]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval za hnutí ANO 2011 v obvodu č. 75 – Karviná.[12] V prvním kole získal 26,12 % hlasů, a postoupil tak z 1. místa do druhého kola, v němž porazil kandidáta ČSSD Radka Sušila poměrem hlasů 50,62 % : 49,37 %, a stal se tak senátorem.[13]

V komunálních volbách v roce 2022 vedl ve Stonavě kandidátku hnutí ANO 2011. Mandát zastupitele obce se mu podařilo obhájit.[14] Starostou již zvolen nebyl, stal se však místostarostou obce. Dne 17. října 2022 byl novým starostou obce zvolen Tomáš Wawrzyk.[4]

Reference

  1. TRZCIONKA, Wojciech. O wójcie co śliwowicę pędzi. Gazeta Codzienna. 7-8 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22.  Archivováno 22. 10. 2007 na Wayback Machine.
  2. Profil na denikpolitika.cz[nedostupný zdroj]
  3. GABZDYL, Josef. Třetina kraje bude volit i do Senátu. Mladá fronta DNES. 17-10 2008, s. 3. ISSN 1210-1168. 
  4. a b Samospráva [online]. Obec Stonava [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  5. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo obce, Kraj: Moravskoslezský kraj, Okres: Karviná, Obec: Stonava, Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. 
  6. Usnesení z 1. ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Stonava, konaného dne 05. 11. 2014 v sále Domu PZKO ve Stonavě [online]. Obec Stonava, 2014 [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-11. 
  7. Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  8. Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  9. Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  10. Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  11. Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 
  12. Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-06-18 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  13. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 75 – Karviná [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  14. Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“