Ondřej Havelka
MgA. Ondřej Havelka | |
---|---|
(c) Blanka Borová, CC BY-SA 4.0 Ondřej Havelka (2018) | |
Základní informace | |
Narození | 10. října 1954 (69 let) Praha Československo |
Žánry | jazz, swing |
Povolání | zpěvák, tanečník, herec, režisér |
Hlasový obor | tenor |
Vydavatel | EMI |
Příbuzná témata | Melody Makers |
Děti | Hugo Havelka Vojtěch Havelka Rozálie Havelková Terezie Kolínská |
Rodiče | Svatopluk Havelka Libuše Havelková |
Web | Stránky Melody Makers |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřej Havelka (* 10. října 1954 Praha) je český režisér, herec, zpěvák, tanečník a scenárista. Je čestným občanem městské části Praha 5.[1]
Jako všestranný umělec je uměleckým ředitelem a zároveň frontmanem orchestru Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, zaměřeného na autentickou interpretaci historického jazzu a swingu meziválečného období 20. století. Při produkcích se svým orchestrem si pohrává s rolí klasického swingového entertainera se všemi typickými atributy této profese: zpěv, mluvené slovo, tanec, step.
Rodina, studium
Je synem české herečky Libuše Havelkové a hudebního skladatele a profesora Akademie múzických umění Svatopluka Havelky.
Po absolvování herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) v Praze v roce 1980[2] postgraduálně studoval operní režii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně (absolvoval v roce 1988).[3][4][5]
Po studiích na DAMU působil šest let v pražském divadle Ypsilon.
V letech 1976 až 1995 vystupoval jako frontman Originálního Pražského Synkopického Orchestru. Po odchodu z něho si založil vlastní jazz-band (Ondřej Havelka a jeho Melody Makers), se kterým působí dodnes.
Divadlo a film
Po roce 1989 začal pracovat i jako scenárista a režisér v televizi. V roce 1999 režíroval celovečerní filmový portrét Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský, pro který také napsal scénář a ve kterém si zahrál sám sebe. V roce 1990 napsal scénář a režíroval hudební dokument Originální pražský synkopický orchestr, který získal cenu "Stříbrná růže" na festivalu televizní zábavy v Montreux v roce 1991. V roce 1995 byl autorem scénáře a režie televizního dokumentu Mezzosoprano Magdalena Kožená a v roce 2008 režisérem dokumentárního filmu Magdalena, opět o Magdaleně Kožené. V roce 2012 natočil dokumentární film Perla baroka o zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově.[3]
Od roku 1988 se věnuje také divadelní režii.
V roce 2014 dosáhl mezinárodního uznání se svou režijní prací na zfilmování opery Orfeo ed Euridice od Christopha Willibalda Glucka v Zámeckém divadle v Českém Krumlově a v interiérech tamějšího zámku.[zdroj?] Jako umělecký poradce působil při natáčení tohoto filmu americký kontratenorista Bejun Mehta, který také ztvárnil hlavní roli Orfea. Televizní film byl uveden mj. 19. července 2014 na německo-rakousko-švýcarské stanici 3sat.
V roce 2018 byl do kin uveden jeho první celovečerní film Hastrman.
Filmografie
Herec
Jako herec účinkoval v těchto filmech:
|
|
|
Filmová hudba
- Pěsti ve tmě (1986)
- Podfuk (1985)
- Princ a Večernice (1978)
Operní režie
- Nagano (Martin Smolka, Jaroslav Dušek, hokejová opera, 2004, Stavovské divadlo, Národní divadlo, Praha)
- Prodaná nevěsta (Bedřich Smetana, 2006, Národní divadlo Brno)
- Gianni Schicchi / I Pagliaci (Giacomo Puccini / Ruggero Leoncavallo, 2008, Národní divadlo Brno)
- La bohème (Giacomo Puccini, 2008, Státní opera Praha, Praha)
- Hoffmannovy povídky (Jacques Offenbach, 2010, Národní divadlo)
- Netopýr (Johann Strauss mladší, 2010, Národní divadlo Brno)
- Dove e amore e gelosia (Giuseppe Scarlatti, 2011, Zámecké divadlo, Český Krumlov)
- Příhody lišky Bystroušky (Leoš Janáček, 2014, Národní divadlo)
- Orfeo ed Euridice (Christoph Willibald Gluck, 2014, filmová verze, Český Krumlov)
Muzikálové režie
- 1988 Carlo Goldoni, Adolf Hoffmeister, Jaroslav Ježek: La Caffeteria, divadlo Studio Ypsilon
- 1990 Martin Vačkář na motivy Woody Allena: Tenhleten Manhattan, Divadlo Reduta
- 1993 Martin Vačkář na motivy Vladislava Vančury: Má férová Josefina, Hudební divadlo Karlín
Činoherní režie
- 2007 Karel Poláček, Martin Vačkář: Muži v ofsajdu, Městské divadlo Mladá Boleslav
- 2010 Zdeněk Jirotka, Martin Vačkář: Saturnin, Divadlo ABC
- 2011 Martin Vačkář: Zločin v Posázavském Pacifiku, Divadlo Kalich a Městské divadlo Mladá Boleslav
- 2015 Ondřej Havelka, Martin Vačkář: V rytmu swingu buší srdce mé (pocta Jiřímu Traxlerovi), Národní divadlo[6]
Režie baletní inscenace
- Zlatovláska (Karel Jaromír Erben, Vladimír Franz, 2006, Národní divadlo)
Odkazy
Reference
- ↑ https://www.praha5.cz/sest-osobnosti-prevzalo-cestna-obcanstvi-prahy-5/
- ↑ Absolventi DAMU 1949–2017, vyd. Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2018, str. 40
- ↑ a b Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 8 Dostupné online
- ↑ Havelka a Melody Makers: něco starého i zcela nového [online]. Brnensky.denik.cz, 2007-12-01 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
- ↑ ZDÍLNA, Stanislav. Všestranný Ondřej Havelka: Režie je z poloviny umění diplomacie [online]. Regiony.rozhlas.cz, 2016-07-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 6, 10
Literatura
- Informační zpravodaj Národního divadla, č. 1, září 2015, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2015, str. 6–8, 10–11. Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Havelka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ondřej Havelka
- Stránky orchestru Melody Makers
- Ondřej Havelka ve Filmovém přehledu
- Ondřej Havelka na Kinoboxu
- Ondřej Havelka v Česko-Slovenské filmové databázi
- Ondřej Havelka – video z cyklu České televize Na plovárně
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Blanka Borová, CC BY-SA 4.0
Fotky z novinářské projekce 18. 4. 2018
Autor: Blanka Borová (Karolína Černá) pro Kritiky.cz