Ondřej Müller

Ondřej Müller
Narození1. ledna 1966
Praha
Povolánínakladatel, překladatel a redaktor
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo,
ČeskoČesko Česko
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ondřej Müller (* 1. ledna 1966, Praha) je český nakladatel, překladatel z němčiny a angličtiny, redaktor a autor komentářů ke sci-fi literatuře.[1]

Do roku 1993 byl šéfredaktorem nakladatelství Winston Smith, do roku 1996 šéfredaktorem nakladatelství Arkadia a od roku 1998 programovým ředitelem nakladatelství Albatros.[1][2] Kromě překladů (včetně odborných publikací) je autorem populárně-naučných knih a encyklopedií pro nakladatelství Albatros a článků a recenzí pro různá periodika (Lidové noviny, MF Dnes, Ikarie, Nemesis a další).

Dílo

Vlastní knihy

  • Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo: věda, filozofie, umění (1999), společně s Vítem Haškovcem.
  • Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo: osobnosti – Česko (2000), společně s Vítem Haškovcem.
  • Galerie géniů, aneb, Kdo byl kdo: 200 osobností kultury 20. století (2003), společně s Vítem Haškovcem.
  • Rok do kapsy (2003), společně s Irenou Tatíčkovou.
  • Nový rotum do kapsy (2004), společně s Irenou Tatíčkovou.
  • Kvízová horečka: toulky Evropou – otázky, správné odpovědi (2004), společně s Irenou Tatíčkovou.
  • Svět v souvislostech (2005), společně s Vítem Haškovcem.

Překlady z angličtiny

Překlady z němčiny

  • Michael Ende: Vězení svobody (1994).
  • Andreas Eschbach: Tkalci gobelínů (2001).
  • Andreas Eschbach: Solární stanice (2007).
  • Viktor Farkas: Zázračné skuteřnosti (1997).
  • Horst Heidbrink: Psychologie morálního vývoje (1997).
  • Wolfgang Jeschke: Temné brány času (1992).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda (2000).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a vánoční spiknutí (2001).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a tajemství sedmé okurky (2001).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a záhadná nemoc (2002).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a bdělí trpaslíci (2002).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a výkřik z ředitelny (2003).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a krokodýl z internetu (2003).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a ukradený Diamant (2004).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a podezřelý ředitel (2004).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a skandál ve škole (2005).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a osudný dřep (2005).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a stopa zapomenuté ponožky (2006).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a zrádný agent (2015).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a případ falešného kuchaře (2015).
  • Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda a loupež v galerii (2015).
  • Joachim Friedrich: Klobása 007 a SMS (2004).
  • Joachim Friedrich: Klobása 007 a internet (2004).
  • Walter Krämer: Lexikon populárních omylů (1998).
  • Michael Peinkofer: Hvězdní rytíři. Pevnost ve vesmíru (2015)

Sestavené antologie a výbory

  • Na vrcholu Zlatého věku (1996), společně s Pavlem Medkem, klasické sci-fi povídky ze 40. let.
  • Tunel do věčnosti (1999), výběr světových autorů sci-fi.
  • Strašidla, duchové & spol. (2001).
  • Přízraky, zázraky & spol. (2007).
  • Imperium Bohemorum: fantastické dějiny zemí Koruny české (2007).
  • Henry Kuttner: Past v čase (2008).
  • Robert E. Howard: Z Divokého západu (2009), společně s Pavlem Medkem.
  • Robert E. Howard: Krok ze tmy (2010), společně s Pavlem Medkem.
  • Upíři, démoni & spol. (2010).
  • Dobrodružný svět Zdeňka Buriana (2016), společně s Rostislavem Walicou – nominace na Literu za nakladatelský čin.
  • Poklad dobrodružných příběhů (2017), společně s Vítem Haškovcem.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Kdo je kdo v české a slovenské sci-fi, Nová vlna, Praha 2000, str. 49.
  2. ↑ Redakce - Albatros Media. www.albatrosmedia.cz [online]. [cit. 2016-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“