Ondřejov (Pláně)

Ondřejov
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPláně
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°58′ s. š., 13°20′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel42 (2021)[1]
Katastrální územíOndřejov nad Střelou (1,48 km²)
PSČ331 01
Počet domů21 (2021)[2]
Ondřejov
Další údaje
Kód části obce121428
Kód k. ú.721425
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejov je vesnice, část obce Pláně ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severozápadně od Plas. Katastrální území Ondřejov nad Střelou měří 147,88 ha.

Ondřejov sousedí na severovýchodě s Mladoticemi, na jihozápadě s Pláněmi a na severozápadě s Křečovem. Ondřejov od Mladotic dělí především hluboké údolí řeky Střely a od Křečova neméně hluboké údolí říčky Chladné. V okolí Ondřejova je mnoho rekreačních chat soustředěných okolo silnice vedoucí na Mladotice.

Název

Vesnice je pojmenována po svém zakladateli, kterým byl opat plaského kláštera Ondřej Trojer. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Ondržegow (1785) a Ondřejow (1838).[3]

Historie

Okolní krajina byla osídlena již v pravěku. V blízkosti vesnice se stávala dvě eneolitická sídliště. První sídliště se nachází na břidlicovém hřbetu nad soutokem Střely a bezejmenného potoka asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice.[4] Bylo osídleno lidem chamské kultury a opevněno příkopem s náznakem valu.[5] Druhé sídliště bývalo na ostrožně nad soutokem Střely s Chladnou. Nalezené keramické střepy neumožnily přesnější datování, ale podle charakteru lokality bylo osídleno nejspíše v eneolitu.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1681.[6] Opat Ondřej Trojer na konci 17. století založil novou ves nedaleko lokality zaniklé středověké vsi Ozřany, ves dostala jméno po svém zakladateli.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 155 obyvatel (z toho 79 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 94 římských katolíků, 24 členů církve československé a 37 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vsi žilo 128 Čechoslováků: 75 římských katolíků, 24 členů církve československé a 29 lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1471311351481661551287972637255544442
Počet domů222324242426262727211820201621

Obecní správa

Při sčítání lidu v roce 1869 Ondřejov byl osadou obce Štichovice v okrese Kralovice. V letech 1880–1959 byl osadou obce Křečov, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od 1. ledna 1960 do 31. prosince 1985 byl částí obce Pláně v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1992 byl částí města Plasy v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1993 je opět částí obce Pláně v okrese Plzeň-sever.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ondřejov, s. 275. 
  4. ↑ a b BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, čís. 2, s. 163. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Ondřejov, s. 226. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 397. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Náves v Ondřejově.jpg
Autor: Slafra, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na náves a kapličku v Ondřejově