Ondřejský hřbitov

Ondřejský hřbitov
Pomník na Ondřejském hřbitově
Lokalita
Stát	Slovensko Slovensko
Obec	Staré Mesto
Zeměpisné souřadnice	48°8′53,19″ s. š., 17°7′21,96″ v. d.
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům.^[1] Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina.^[1][2] Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský).^[1] 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.^[3][4] Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.^[1]

Historie hřbitova

Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.^[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.^[5][1]

V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.^[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.^[1][6]

V letech 1976–1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.^[1][6]

Architektura hřbitova

Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.^[1][5]

Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.^[1]

Známí lidé

Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.^[1]

Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.^[1][5][7][8]

• Ján Melkovič (1939–2004), herec
• Július Satinský (1941–2002), herec
• Rudolf Mandera (1884–1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu (Manderlák)
• Ignác Lamar (1897–1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice ^[9])
• Alexander Albrecht (1885–1958), hudebník
• Vavro Šrobár (1867–1950), lékař a politik
• Ferko Urbánek (1858–1934), spisovatel, dramatik, úředník
• Ignác Gessay (1874–1928), novinář a politik
• Johann Nepomuk Batka mladší (1845–1917), městský archivář, hudební vědec a kritik^[10]
• Eduard Majsch (1841–1904), malíř interiérů a zátiší
• Anton von Winzor (1844–1910), rakousko-uherský generál, velitel 5. armádního sboru v Bratislavě
• Ferdinand Martinengo (1821–1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků
• Biskup Jácint Rona (1814 – 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie
• Jakub Palugyai (1819–1886^[11]), slavný hoteliér a vinař
• Jozef Danielik (1821–1886), akademik a autor několika významných knih
• Eduard František Xaver Kozicz (1829–1874), fotograf a malíř
• Jozef Kumlik (1801–1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel
• Karol Jetting (1730–1790), úředník, cestovatel a diplomat, „bratislavský Robinson“
• Jozef Szlávy (?), bývalý strážce koruny a ministerský předseda
• Hrabě Štefan Esterházy (?), prešporský hlavní župan
• Pavel Csato (?), člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti
• biskup Ferdinand Knauz (?), čestný člen Akademie Marie Terezie
• Jozef Könyöky (?), autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea
• Alexander Vutkovich (?), profesor akademie, spisovatel a novinář
• Ľudovít Marton (?), umělecký kovář
• Gyorgyi Kovács (?), hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě
• Michal Kováč (1930–2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa
• Felicián Jozef Môcik (1861–1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta

Galerie

• 
  Informační tabule v zadní části hřbitova
• 
  Slovenský prezident Michal Kováč
• 
  Slovenský herec Marián Labuda
• 
  Československý politik Emanuel Lehocký
• 
  Slovenský spisovatel Ferko Urbánek
• 
  Uherský politik hrabě Antal Szécsen
• 
  Československý politik Vavro Šrobár
• 
  Slovenský herec Martin Ťapák
• 
  Rakousko-uherský generál Anton von Winzor

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejský hřbitov na Wikimedia Commons