Ostende
Ostende | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 51°13′33″ s. š., 2°55′10″ v. d. |
Stát | Belgie |
Jazyk. společenství | Vlámské |
Region | Vlámsko |
Provincie | Západní Flandry |
Arrondissement | Ostende |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Oostende | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41,0 km² |
Počet obyvatel | 71 557 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 1 747,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Bart Tommelein (od 2019) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 059 |
PSČ | 8400 |
Počet zastupitelů | 41 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostende (nizozemsky Oostende) je lázeňské a přístavní město v belgické provincii Západní Flandry ve Vlámském regionu. Je největším městem belgického pobřeží a leží přibližně v jeho středu 35 km od hranic s Nizozemskem a 30 km od hranic s Francií. Žije zde přibližně 72 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Ostende byla původně vesnice na ostrově Testerep blízko vlámského pobřeží. Její název vznikl složením nizozemských slov Oost (česky „východ“) a ende (stará podoba slova einde, česky „konec“) a odráží skutečnost, že se vesnice nacházela zcela na východě ostrova. Ačkoliv bylo Ostende malé, získalo kolem roku 1265 status města, a tedy i možnost postavit tržnici a pořádat trhy.
Hlavním zdrojem příjmů obyvatel Ostende byl rybolov. Pobřeží Severního moře však bylo vždy poměrně nestabilní, a tak se roku 1395 jeho obyvatelé rozhodli, že založí nové Ostende, chráněné velikými hrázemi a ve větší vzdálenosti od moře.
Strategická poloha na pobřeží Severního moře přinášela Ostende coby přístavnímu městu řadu výhod, ale byla rovněž příčinou problémů. Město často obsazovaly a ničily nepřátelské armády. Nejdůležitější událostí bylo tříleté obléhání Ostende ze strany Španělů v letech 1601–1604, při kterém na obou stranách padlo nebo bylo raněno celkem více než 80 000 lidí.
Po období nepokojů poněkud vzrostl význam přístavu v Ostende. Jedním z důvodů byl úpadek Antverp poté, co Nizozemci uzavřeli Šeldu a Antverpy přišly o přístup k moři. Jižní Nizozemí (dnešní Belgie) bylo tehdy součástí Rakouska a rakouský císař Karel VI. udělil městu monopol na obchod s Afrikou a Dálným východem. Roku 1722 Karel VI. založil Oostendse Compagnie (česky „Ostendská obchodní společnost“), která směla zakládat zámořské kolonie. Nicméně roku 1727 byla Oostendse Compagnie kvůli nátlaku Anglie a Nizozemska nucena ukončit svoji činnost. Anglie a Nizozemsko považovaly mezinárodní obchod za své výsadní právo a nechtěly v tomto směru připustit žádnou konkurenci.
Přístav v Ostende se dál rozvíjel díky vylepšení doku a kvalitnějšímu dopravnímu spojení s vnitrozemím. Roku 1838 bylo vybudováno železniční spojení s Bruselem a roku 1846 z Ostende vyplul první trajekt do Doveru. Dnes funguje trajektové spojení mezi Ostende a Anglií pouze pro nákladní dopravu, a to jako alternativa ke spojení z francouzského Calais do Anglie. Prestiž města stoupla i díky přízni belgických králů Leopolda I. a Leopolda II., kteří v něm s oblibou trávili dovolenou. K potěšení královské rodiny zde byly budovány významné památníky a vily. Brzy se přidali další belgičtí šlechtici a Ostende se stalo známým jako „královna belgických přímořských letovisek“.
Za první světové války u města Ostende kočila západní fronta.
V České republice je podle tohoto vyhlášeného lázeňského pobřežního města pojmenováno několik rekreačních míst u vody, například pláž Ostende rybníka Svět u Třeboně nebo kemp Ostende na Boleveckém rybníku u Plzně.
Sportovní kluby
- KV Oostende (fotbal)[2]
- Basketball Club Oostende (basketbal)
Doprava
Mezinárodní letiště Oostende – Bruggy, které se nachází 5 km od Ostende, je především nákladním letištěm, ale nabízí lety cestujícím do rekreačních destinací v jižní Evropě a Turecku. TUI fly Belgium má sídlo v Ostende.[3] Pobočka TAAG Angola Airlines se nachází v areálu letiště Ostende.[4] Dále zde prochází pobřežní tramvajová trať Kusttram.
Fotogalerie
Peperbusse - místní název pro věž kostela, který byl zničen požárem
Přístav v Ostende
Nádraží
Reference
- ↑ a b Bevolking per gemeente op 1 januari 2022. Dostupné online.
- ↑ Profil klubu Archivováno 27. 2. 2014 na Wayback Machine. na transfermarkt.com (anglicky)
- ↑ "TUIfly Academy Brussels Archivováno 17. 2. 2012 na Wayback Machine.." 23. října 2009.
- ↑ "TAAG Offices Archived." TAAG Angola Airlines. 23. ledna 2010.
Související články
- Seznam belgických měst
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostende na Wikimedia Commons
- Galerie Ostende na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka Ostende — informace v nizozemštině a v omezeném rozsahu také ve francouzštině, angličtině and němčině
- Oostende, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR – česky
- Oostende.net — neoficiální stránka v nizozemštině, francouzštině a angličtině
- Oostendse verhalen — stránka o ostendském dialektu a kultuře s pravidly ostendské mluvnice (zejména v nizozemštině a ostendském dialektu)
- Fotografie Ostende
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Oostende train station, Belgium
Autor: No machine-readable author provided. Friedrich Tellberg assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Beschreibung: Ostende (Belgien, Prov. Westflandern), Hafen und Petri- und Paulikirche. Blick vom Bahnhofplatz.
- Datum: 10. Juni 2006
- Fotograf: Friedrich Tellberg
Autor: Marc Ryckaert, Licence: CC BY 3.0
Ostend (Province of West Flanders, Belgium): sea front and Europacentrum building
Autor: Ghouston, Licence: CC0
the 'Peperbusse', remains of the burnt-down church St-Pieterskerk in 1896; Oostende, Belgium.
Flag of the city of Ostend, Belgium.
The municipal flag of Ostend is horizontally divided red-yellow.(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Belgium