Oparno (hrad)

Oparno
Nádvoří
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	před rokem 1344
Zánik	před rokem 1536
Stavebník	Smil z Vchynic
Další majitelé	Vchyničtí
Poloha
Adresa	Ostroh severně od vsi Oparno, Velemín, Česko Česko
Souřadnice	50°32′32″ s. š., 14°0′36″ v. d.
Oparno
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46592/5-2211 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oparno je zřícenina hradu, která se nachází nedaleko Lovosic v katastrálním území Oparno obce Velemín, severně od vsi Oparno v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století Smilem z Vchynic a jeho potomkům patřil až do začátku šestnáctého století. V jeho první polovině bylo panství hradu rozděleno na dvě poloviny, z nichž jednu získali páni z Vřesovic a druhou Bořitové z Martinic, ale v té době už byl hrad pustý. Od roku 1964 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hrad byl založen před rokem 1344 Smilem z Vchynic,^[2] který se roku 1354 v přídomku psal seděním na Oparně. Smilových šest synů si roku 1378 rozdělilo dědictví po otci na drobné statky, přičemž hrad se vsí Vchynice připadl Smilovi. Ten s bratrem Martínkem, kterému patřily Měrunice, uzavřel dohodu, že v případě úmrtí jednoho z nich druhý zdědí jeho majetek. Když o deset let později Smil zemřel, byl Martínek už mrtev. Měrunice tak zdědil Martínkův syn Smil mladší z Vchynic a roku 1417 mu připadlo i Oparno. Když byl medvědický a vchynický statek po strýci Bohuslavovi prohlášen za odúmrť, prokázal Smil mladší svůj majetkový nárok a vesnice získal on.^[3]

Smil mladší z Vchynic se objevoval jako účastník mnoha soukromých jednání v letech 1430–1455. Zemřel nejspíše bez potomků, a majetek po něm zdědil Jan Dlask z Vchynic, po kterém hrad převzal Bohuslav Dlask z Vchynic připomínaný poprvé v roce 1486. Poslední zmínka o něm je z roku 1515, kdy svědčil při dělení majetku Brozanských z Vřesovic. V té době byl hrad rozdělen nejspíše na dva díly, protože při stejné události svědčil také Bohuslav ze Žeberka a na Opárně.

Bratři Jaroslav, Adam, Zikmund a Vilém, snad synové Bohuslava Dlaska, prodali polovinu oparenského statku Albrechtovi Kyšperskému z Vřesovic. Podle Augusta Sedláčka byl při prodeji hrad Oparno označen jako pustý. Tento díl byl poté spravován z Vchynic a později připojen k Lovosicím. Polovinu Bohuslava ze Žeberka neznámým způsobem získali Bořitové z Martinic. Když v roce 1536 došlo k dělení majetku mezi Volfem a Janem z Martinic, byl hrad označen jako pustý.^[3]

Stavební podoba

Oparno patřilo ke hradům s plášťovou zdí. Na jihozápadě se nacházelo předhradí oddělené od zbytku ostrožny a hradního jádra příkopy vysekanými ve skále. Jádro má tvar obdélníku se zaoblenými nárožími a přibližnými rozměry 40 × 20 metrů. Obíhá ho z větší části dochovaná plášťová hradba s částečně dochovaným cimbuřím. Uvnitř jádra stály minimálně dvě stavby. Z paláce se dochovalo klenutá spodní úroveň.^[2]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná po zeleně značené turistické cestě Oparenským údolím z Malých Žernosek, tak i od blízké železniční zastávky Oparno na železniční trati Lovosice – Teplice v Čechách.^[4]

Galerie

• 

  Severní předhradí se stopami budovy

• 

  Severní příkop

• 

  Klenutý sklep pod palácem

• 

  Východní hradba

Odkazy

Reference

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 661 s. Dostupné online. Kapitola Oparno – hrad, s. 360. 
• NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Průzkum jádra hradu Oparno. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. 1. vyd. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 233–256.

Související články

• Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oparno na Wikimedia Commons
• Hrad Opárno – 16. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2021-03-04 [cit. 2021-03-22]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.