Opatija

Opatija
vlajka
Poloha
Souřadnice	45°20′5″ s. š., 14°18′25″ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Župa	Přímořsko-gorskokotarská
Opatija
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 659 (2011)
Správa
Starosta	Ivo Dujmić
Oficiální web	www.opatija.hr
Telefonní předvolba	(+385) 051
PSČ	51 410
Označení vozidel	RI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatija (italsky Abbazia, německy Sankt Jakobi) je chorvatské město a turistické letovisko na východním pobřeží Istrie u Kvarnerského zálivu na úpatí pohoří Učka, 11 km západně od Rijeky. V roce 2011 zde žilo přes 11 500 obyvatel.

Město stává z deseti místních částí: Dobreć, Ičići, Ika, Mala Učka, Opatija, Oprič, Pobri, Poljane, Vela Učka a Veprinac, volněji se k němu váže osada Volosko.

Jméno města Opatija vzniklo v 15. století díky benediktýnskému opatství (chorvatsky opatija), které zde bylo. Dnešní Opatija byla do roku 1844 malou a nevýznamnou. V tomto přelomovém roku ji objevil bohatý obchodník z Rijeky Iginio Scarpa. Nechal zde pro sebe postavit luxusní letní vilu jménem Angiolina. Měla velmi rozlehlý subtropický a přímořský park. Zde ho pak v letních měsících navštěvovali bohatí přátelé z habsburské monarchie. Rekreační centrum se z Opatije stalo v roce 1882 díky tehdejšímu řediteli železnice Friedrichu Schüllerovi, který si zde tehdy koupil vilu.

Netrvalo dlouho a začaly se tu stavět luxusní hotely: hotel Kvarner z roku 1884 byl prvním hotelem na Jadranu, soukromé vily (vila Angiolina) a sanatoria rakousko-uherské šlechty. Status klimatických lázní získalo město v roce 1899 (tehdy byl postaven hotel Imperial), a tím se stalo velmi vyhledávaným místem evropské společenské smetánky, především v zimních měsících.

Úpadek města začal hlavně za italské správy, kam se Istrie a Kvarner dostaly. Návrat města nastal v 60. letech 20. století. V této době zde bylo postaveno několik nových budov. Zároveň se rekonstruovaly staré hotely, které ještě slouží k ubytování. Opatija je jedno z měst, kde se hotely opravovaly, i díky tomu se stala známou oblastí, kterou začínají vyhledávat turisté. Město se zároveň může pyšnit kongresovou halou, která slouží nejen pro konání kongresů, ale i různých besed. Opatija dnes patří k poměrně dosti navštěvovaným kongresovým místům Chorvatska.

• Kostel Zvěstování P. Marie
• Kostel sv. Jakuba
• Kristův kostel
• Hotel Kvarner z roku 1884 - první na Jadranu
• Císařská villa Amalia

• Andrija Mohorovičić (1857–1936), chorvatský seismolog a geofyzik, narodil se ve Volosku-Opatiji
• Frank Horvat (1857–1936), fotograf, zdejší rodák
• Český houslista Jan Kubelík zde vlastnil vilu Rosalia, kde v letech 1922–1932 trávil s rodinou vždy značnou část roku.^[1] Před vilou Angiolina stojí jeho socha.
• Leo Sternbach (1908–1997), americký chemik a farmaceut, zdejší rodák; vynalezl valium

• 
  Kristův kostel
• 

  (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0
  Kostel Zvěstování Panny Marie
• 
  Kostel sv. Jakuba
• 

  (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0
  Villa Angiolina
• 

  (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0
  Hotel Kvarner
• 

  (c) Berthold Werner, CC BY-SA 3.0
  císařská Villa Amalia
• 
  Noční Opatija
• 
  Přístav
• 
  Socha Jana Kubelíka

• Kristův kostel (Opatija)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatija na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Abbazia v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
• PERGLER, Jan. Lázně Opatija - Nikdy neztracený lesk. Hospodářské noviny [online]. 2005-06-15 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.