Opatovický mlýn

Opatovický mlýn
Základní informace
Slohbarokní
Poloha
AdresaNovohradská 237, 379 01 Třeboň II, Česko, Třeboň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatovický mlýn je historická budova u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec, jež se stala sídlem Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR)[1]Centra ALGATECH.

Popis a historie

Původní mlýn je třípatrový[2] objekt v Novohradské ulici čp. 237, který stojí v blízkosti Zlaté stoky pod hrází Opatovického rybníka přibližně 2 km jižně od centra města Třeboň.[3] Poprvé je v písemnostech zmiňován roku 1367 v rámci řádu cisterciáků[4][5] a v první polovině 15. století byl popsán, že obsahuje sedm kol. Po sekularizaci kláštera v roce 1566, když přešel do rukou rodu Rožmberků, k mlýnu patřily také další podniky stoupa na kroupy, pila a soukenická valcha. Postupně se také rozšiřoval, přestože několikrát vyhořel, ale opati obnoveného třeboňského kláštera jej vždy nechali rekonstruovat. Během obléhání Třeboně v letech 16211622 byl kompletně do základů vypálen, poté jen částečně obnoven. Zcela byl obnoven roku 1708.[6] Kvůli letním pobytům třeboňských opatů byla ve mlýně v patře vznikla malá kaple s výklenkovým oltářem.[2] Od roku 1769 v objektu hospodařili mlynáři, kteří jej měli v emfyteutickém držení, a to i po zrušení kláštera v roce 1785.[5]

Voda k mlýnu byla nejdříve přiváděna z Lužnice takzvanou landštejnskou stokou, zmiňovanou v historických dokumentech jako 'příkop' a využitou Štěpánkem Netolickým ke stavbě Zlaté stoky.[7]

Když v polovině 50. let 20. století zemřela vdova po posledním mlynáři, objekt přešel do vlastnictví státu.[5][2] V roce 1961 byla budova vyjmuta ze seznamu kulturních památek a o rok později se stala součástí areálu Mikrobiologického ústavu AV ČR. [4] V letech 1962–1964 prošel objekt významnou rekonstrukcí, během níž byly uvnitř vybudovány byty a provedeny další změny nutné pro fungování vědeckého pracoviště, a naopak odstraněny budovy jako stáje a pila.[2] V letech 2009–2014[5] proběhla rekonstrukce celého areálu MBÚ,[8] v budově byly při ní obnoveny původní stavební prvky jako nika s kopií oltáře, došlo k odkrytí krovů a rozšíření podkroví.[5] Pro veřejnost se areál otvírá v rámci letních exkurzí.[9]

Další fotografie

Odkazy

Literatura

  • Třeboňský svět 1/2008

Reference

  1. Centrum Algatech. www.alga.cz [online]. alga.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d NOVÁKOVÁ, Renata; SUCHÝ, Pavel. Opatovický mlýn na Zlaté stoce. adoc.pub [online]. 2009 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  4. a b Opatovický mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Historie | Algatech. www.alga.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  6. Třeboňský svět 1/2008
  7. KOCIÁNOVÁ, Zdenka. Dvojice dokumentů z roku 1417 k historii mlýnů v Třeboni a k topografii tzv. landštejnské stoky. Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska. 2012, roč. 2012, čís. 24, s. 126–131. ISSN 1801-3759. 
  8. Opatovický mlýn v Třeboni | ABM architekti. www.abmarch.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  9. Centrum Algatech – Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni / Třeboňsko.cz. Třeboňsko [online]. trebonsko.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Okolo Třeboně (educational trail) at Svět 03.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Stezka Okolo Třeboně a Cesta kolem Světa u rybníku Svět v Třeboni, okres Jindřichův Hradec; cedule dál ukazují doleva k Opatovickému rybníku a doprava ke Schwarzenberské hrobce a koupališti Ostende přes most nad kanálem propojujícím oba rybníky
Třeboň, Opatovický mlýn 03.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Historická budova Opatovického mlýna v Centru Algatech u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec; vpravo socha anděla
Opatovický mlýn, interior 02.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér historické budovy Opatovického mlýna v Centru Algatech v Třeboni, okres Jindřichův Hradec – bývalá mlýnice
Třeboň, Opatovický mlýn 02 (cropped).jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Historická budova Opatovického mlýna v Centru Algatech u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec
Opatovický mlýn, interior, altar 02.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Kopie oltáře sv. Ubalda v interiéru historické budovy Opatovického mlýna v Centru Algatech v Třeboni, okres Jindřichův Hradec, s dochovaným původním rámem
Třeboň, Opatovický mlýn, front 01.jpg
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Historická budova Opatovického mlýna v Centru Algatech u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec, pohled na vstupní, jihovýchodní fasádu