Opatská zahrada (Strahovský klášter)

Opatská zahrada
Strahovský klášter
Strahovský klášter
LokalitaHradčany, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′12,12″ s. š., 14°23′22,92″ v. d.
Kód památky11720/1-904 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Strahovský klášter)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatská zahrada je jedna ze zahrad Strahovského kláštera.

Základní informace

Zahrada se nachází v městské části Praha 6, kat. území Hradčany, na adrese Strahovské nádvoří 1, čp. 132. Zahrada na výměru 0,2 hektaru, nachází v nadmořské výšce 285 m n. m.. Zahrada společně se Strahovským premonstrátským klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Opat Kašpar z Questenberka

O tom, že strahovský opat Kašpar z Questenberka, působící od roku 1612 udělal mnohé stavební počiny, se všeobecně ví. Pokud se zahrad a vinic týče, pak proslul zejména založením Opatské zahrady v roce 1613[2] a jejími úpravami. Podílel se na nich také podpřevor Amand Fabius, který měl nemalé zásluhy právě na venkovních úpravách, především výsadbách dřevin, mezi nimi ořešáků (Juglans sp.) a dokonce teplomilných kaštanovníků jedlých (Castanea sativa).[3] Architektonický návrh na Opatskou zahradu vypracoval Giovanni Battista Bossi.[4]

Zajímavost

Turecká líska na Strahově byla podle pověsti vysazena kolem roku 1613 při založení Opatské zahrady. [5]

Opat Kryšpín Fuk z Hradiště

Pod zahradami byly objeveny vydatné prameny, které byly využívány pro hospodářské stavení. V r. 1632 svedl Kryšpín Fuk štolou do rybníka na Pohořelci jeden z hlavních pramenů. Kryšpín Fuk se v r. 1640 stal opatem. S postupem let přibývaly další štoly k posílení vodovodu. V souvislosti se stavbou opevnění, která ovlivnila zdejší vodní režim, dochází v roce 1676 ke vzniku Šancovní štoly, vedoucí od původní Lohelovské prelatury, přes Konventní zahradu pod Letní refektář a pod klášterem dále až pod východní okraj budov do Opatské zahrady, kde klesá ve svahu k současné 'vyhlídkové cestě'. V r. 1693 byla následně postavena nová Velká odpadní štola od secesu v opatství do dolní části Opatské zahrady, kde se napojila právě na stávající Šancovní štolu.[6] Všechny tyto poznatky byly získány při průzkumu v r. 1980, kdy byly prováděny sondážní práce v Opatské zahradě.[7]

Současnost

Opatská zahrada je dnes využívána komerčně, a to pro účel letní restaurace s překrásnou vyhlídkou na Prahu. Zahrada přiléhá přímo ke zdi konventu. V zahradě se nachází jedna z kašen Břevnovského kláštera a souvisí podle všech poznatků s výstavbou nového opatství v roce 1625. Zdrojem vody pro fontánu byl pramen, který byl objeven při zemních pracích. Kašnu tvoří sokl na kterém stojí tři putti., nesoucí profilovanou mísu.[8] V 80. letech byla Opatská zahrada pro havarijní stav uzavřena.[9]Až roku 1991 započala její obnova dle plánů architekta Karla Kuči.[10] Zahrada, k níž patří i volně přístupná malá vinice, byla obnovena do roku 1994.[11]

Reference

  1. ↑ Strahovský klášter (Praha 1 - Hradčany) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Strahovský klášter na Petříně. homolinka2.blog.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  3. ↑ Velká strahovská zahrada - historie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  4. ↑ NABÍDKA POZNÁVÁNÍ MÉNĚ ZNÁMÝCH A OPOMÍJENÝCH BAROKNÍCH PAMÁTEK V PRAZE, Bakalářská práce, Martin Švanda, Jihlava 2009
  5. ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. S. 90–91. 
  6. ↑ PRAŽSKÁ PODZEMÍ A JEJICH ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA, Václav Cílek. www.nautilus.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. ↑ Podzemí Kláštera premonstrátů na Strahově. www.nautilus.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  8. ↑ Kašna v Opatské zahradě Strahovského kláštera. www.prazskekasny.net [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  9. ↑ Opatská zahrada kláštera Na Strahově. www.prahazelena.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24. 
  10. ↑ Pražské zahrady, Zastavení páté - zahrady Petřína
  11. ↑ SION MEZI PETŘÍNEM A HRADČANAMI - HISTORIE PREMONSTRÁTŮ V ČECHÁCH. www.czech-press.cz [online]. [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23. 


Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Strahovský klášter z Petřína.JPG
Autor: Ondrej.konicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Strahovský klášter z Petřínské rozhledny