Opatství Herkenrode
| Opatství Herkenrode Herkenrodeabdij | |
|---|---|
 (c) Paul Hermans, CC BY-SA 3.0 Rekonstruované budovy opatství | |
| Lokalita | |
| Stát |  Belgie |
| Místo | Herkenrode (u města Hasselt) Belgie |
| Souřadnice | 50°57′23″ s. š., 5°16′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | cisterciáci |
| Zakladatel | Gerhard hrabě van Loon |
| Založení | 1182 |
| Zrušení | 1797 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatství Herkenrode bylo v letech 1182–1797 ženským klášterem řádu cisterciáků, leží nedaleko města Hasselt ve vlámské provincii Limburk v Belgii. V současnosti slouží především turistice a archeologickému muzeu, sídlí zde také malá řeholní komunita.
Historie
Ženský klášter v Kuringenu (nyní západní část Hasseltu) založil v roce 1182 hrabě Gerhard van Loon, který zahynul při návratu ze Třetí křížové výpravy roku 1194 před Akkonem. V roce 1217 bylo opatství začleněno do cisterciáckého řádu a stalo se tak prvním cisterciáckým klášterem na tehdejším území Nizozemí. od roku 1317 se stalo poutním místem zázračného zjevení Krista v hostii, k návštěvě kláštera papežové opakovaně udělovali odpustky. Postupně se rozrostlo na největší ženský klášter v diecézi Lutych. Vyšly z něj významné mystičky Elisabeth von Ryckel a Elisabeth von Spaalbeek.
V roce 1797 byl klášter i se svými 16 statky zrušen a budovy s vybavením rozprodány. V roce 1826 gotický kostel zničil požár. Z jeho zařízení se dochovala méně než polovina. V roce 1972 koupilo část budov sdružení Sepulchrine Sisters a dalo zde postavit moderní kostel a meditační centrum. Druhá část objektů byla zrekonstruována a roku 1998 otevřena pro veřejnost. Archeologický výzkum probíhal v letech 1980–2004 umožnily vzorovou rekonstrukci zařízení. Od roku 2011 slouží jako regionální centrum turistiky s muzeem, sezónními výstavami a parkem.
Architektura
Klášter s trojlodní bazilikou Panny Marie a hospodářskými budovami byl vystavěn podle ideálního cisterciáckého plánu románské architektury. Na rozdíl od vzorových staveb burgundských bylo zdivo převážně cihlové. Z původní románské, gotické a renesanční architektury zůstaly jen fragmenty archeologicky zdokumentované koncem 20. století. Klášterní areál se dochoval ve hmotě v přestavbách z 18. – 19. století.
Vybavení
Uměleckořemeslné prvky byly z větší části odstrojeny či demontovány hned po zrušení kláštera, rozprodány nebo odvezeny do jiných kostelů, mj. do katedrály v Hasseltu nebo do anglického Lichfieldu. Nejcennější soubor tvoří renesanční sklomalby z chrámových oken.[1]
Galerie
Vstupní brána
Sýpka
Procesí na odpustkové listině papeže Urbana IV. pro opatství Herkenrode (1363)
Zlomek náhrobku abatyše Margarety van Stein (†1333)
Nesení kříže, sklomalba
Odkazy
Reference
- ↑ Isabelle Lecocq - Yvette Vanden Bemden, The stained Glass of Herkenrode Abbay. Corpus vitrearum Medii Aevi VII., Great Britain. Oxford Press 2021, ISBN 978-0-19-726718-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatství Herkenrode na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Grafsteen van Margaretha van Stein, abdis van Herkenrode van 1303 tot 1333
reproductie van een ets van Remavle Leloup uit 1744
Versiering bovenaan de aflaatbrief van Paus Urbanus IV aan de Abdij van Herkenrode 1363
Autor: Paul Hermans, Licence: CC BY-SA 3.0
Poortgebouw van de Herkenrodeabdij te Kuringen, België
Autor: Willy Leenders, Licence: CC BY-SA 4.0
Glasraam afkomstig van de abdij van herkenrode, nu in de kathedraal van Lichfield