Opava

Statutární město Opava
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Znak statutárního města OpavaVlajka statutárního města Opava
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0805 505927
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOpava
Okres (LAU 1)Opava (CZ0805)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
moravské enklávy ve Slezsku
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel54 840 (2022)[1]
Rozloha90,57 km²
Nadmořská výška257 m n. m.
PSČ746 01
Počet ulic421 (2020)
Počet domů7 855 (2021)[2]
Počet 8
Počet částí obce15
Počet k. ú.16
Počet ZSJ57
Kontakt
Adresa magistrátuHorní nám. 382/69
746 01 Opava
epodatelna@opava-city.cz
PrimátorTomáš Navrátil (ANO)
Oficiální web: www.opava-city.cz
Další údaje
Kód obce505927
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opava (německy Troppau,[3] slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární město v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 55 tisíc[1] obyvatel. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, resp. českého Slezska se zemskými úřady.

Sídlí zde Zemský archiv, Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo nebo Slezská univerzita, významnými památkami jsou např. konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Vojtěcha, radnice Hláska nebo kaple svatého Kříže. Každoročně se ve městě koná festival Bezručova Opava.

Název

Jméno osady bylo převzato ze jména řeky Opavy, na níž leží. Německé jméno je nejprve doloženo v podobě Oppaw, podoba Troppau vznikla ze spojení an der Opa ("na Opavě", míněna řeka), v němž (synkopovaný) člen splynul se samotným jménem.[4]

Historie

Opava na vedutě Jana Willenberga z roku 1593

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky“ spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy,[5] o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215.[6] Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou.[7] Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archivu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem knížectví, samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

Zemská sněmovna v Opavě k roku 1900

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.

V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdenník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení první světové války, kdy se převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.

Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní synagoga byla vypálena. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Ve druhé světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Většina původních obyvatel byla vysídlena a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět statutárním městem. Téhož roku zde zahájila první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila ČNR zákon o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.[8]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Město Opava je jedním z mála, které se po druhé světové válce populačně téměř nerozšířilo. Zatímco ostatní města zažívala prudký růst, Opava má podle některých odhadů dnes méně obyvatel, než před vypuknutím války (v současném územním vymezení). Žije zde přibližně 55 tisíc[1] obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.[9]

Vývoj počtu obyvatel města Opavy podle sčítání lidu[10][p. 1]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel16 60820 56222 86726 74830 76233 45736 030[p. 2]35 57642 45850 27559 38462 81561 38258 35155 146
  1. Jednotlivé části Opavy byly připojovány postupně, už v roce 1939 Jaktař, Kateřinky a Kylešovice.[11] Další až s časovým odstupem, v roce 1970 Komárov, Kravařov a Malé Hoštice, roku 1975 Podvihov, v roce 1976 Chvalíkovice (ty se roku 1991 opět osamostatnily), Milostovice, Vávrovice, Vlaštovičky a Zlatníky a v roce 1979 Suché Lazce.[12]
  2. Z toho 21 987 osob národnosti německé a 11 627 československé.[13]

Struktura obyvatelstva

Správa a instituce

Složení zastupitelstva města
     ANO 2011 (10)
     ODS, TOP 09, Soukr. a NK (6)
     Piráti & Opavané (5)
     ČSSD (4)
     Změna pro Opavu (3)
     Občané městských částí Opavy (3)
     KDU-ČSL (2)
     KSČM (2)
     Zelená pro Opavu + SZ a NK (2)
     SPD (2)

Městská samospráva

Související informace naleznete také v článku Seznam primátorů Opavy.

V čele města je primátor. V obecních volbách se volí zastupitelstvo, které má 39 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2018 jedenáct členů. Správu města vykonává magistrát. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde starostové, rady a úřady městských částí.

Po komunálních volbách roku 2018 se utvořila koalice se zástupců z ANO 2011, České pirátské strany, KDU-ČSL, Občanů městských částí Opavy a Zelené pro Opavu, která v zastupitelstvu držela 22 hlasů z 39.[14][15]

Členění města

Opavské městské části (barevně, hranice katastrálních území bíle)

Opava je statutárním městem, které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:

Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:

  • Komárov (evidenční část Komárov tvořená většinou katastrálního území Komárov u Opavy)
  • Malé Hoštice (tvořená stejnojmenným katastrálním územím, zahrnujícím evidenční části Malé Hoštice a Pusté Jakartice)
  • Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Podvihov (katastrální území a evidenční část Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy, tvořená evidenční částí Komárovské Chaloupky)
  • Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Vávrovice (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec, a dále základní sídelní jednotkou Karlovec – díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí, a základní sídelní jednotkou Vávrovická – čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař)
  • Vlaštovičky (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice)
  • Zlatníky (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy)

V letech 1976–1991 byla součástí města i obec Chvalíkovice.[12] Většina území města leží historicky ve Slezsku, ale čtyři z jeho částí (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.[16]

Státní instituce

V Opavě sídlí mj.

Doprava

Trolejbus na Horním náměstí

Železniční a silniční doprava

Opava je poměrně důležitým železničním uzlem, východní nádraží náleží tratím 310 (do Krnova a Olomouce), 314 (do Svobodných Heřmanic, původně až do Horního Benešova, od roku 2014 pouze sezonní provoz), 315 (do Hradce nad Moravicí), 317 (do Hlučína) a 321 (do Ostravy, Havířova a Těšína). Všechny osobní a spěšné vlaky jsou integrovány v systému ODIS. To se týká i všech rychlíků do Ostravy a Moravského Berouna.

Na území města se nachází tyto železniční stanice : Opava východ, Opava západ Opava zastávka, Opava-Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice, Vávrovice

Od 15. června 2015 má město přímé vlakové spojení s Prahou spojem InterCity 513/514 Opava.[17] Ten odjíždí z Opavy v 6:00 a zpět do Opavy přijíždí v 19:59. Od 13. prosince 2015 platí mezi Opavou a Ostravou také jízdní doklady ODIS. Od 13. prosince 2015 do 15. prosince 2018, rovněž mezi Prahou a Opavou, jezdil také posilový vlak InterCity 542/543 Vladislav Vančura. V současném GVD je v provozu kromě vlaků 513/514 také nedělní vlak IC 502 s odjezdem 16:00 a příjezdem do Prahy v 19:19.

Od 10. prosince 2017 jezdí mezi Opavou a Prahou vlak společnosti Regiojet RJ 1002/1013. Odjíždí v 5:05 a zpět do Opavy přijíždí v 19:27.

Do Opavy též ze všech směrů vede několik významných silnic I. třídy. Od Olomouce sem přes Šternberk a Moravský Beroun směřuje silnice I/46, která pokračuje dále na polskou hranici. Z Polska do Opavy také vede přes Krnov silnice I/57, jež přes Hradec nad Moravicí, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín nakonec končí na hranicích se Slovenskem. Až z Hradce Králové přes Šumperk a Bruntál je sem dovedena silnice I/11, kterou se lze dále dostat do Ostravy. Do Ostravy vede z Opavy přes Hlučín také silnice I/56.

Městská hromadná doprava

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Opavě, Trolejbusová doprava v Opavě a Městská autobusová doprava v Opavě.

První tramvaje se v Opavě rozjely v roce 1905. Z hlavní tratě mezi Východním nádražím a nemocnicí se odpojovaly dvě tratě odbočné – do Městských sadů a do Kateřinek. Tratě byly prodlužovány v roce 1912 a 1948. V roce 1950 bylo rozhodnuto nahradit nevyhovující tramvaje moderními trolejbusy. Poslední tramvajová trať tak byla zrušena o šest let později.

Trolejbusy, které nahradily tramvajovou dopravu, vyjely poprvé v roce 1952. Jejich síť se postupně rozšiřovala. V 70. a 80. letech byla vzhledem k rekonstrukcím ulic v některých úsecích trolejbusová doprava zastavena. V roce 2002 byla dostavěna nová vozovna v Kylešovicích, která nahradila starší, jež byla původně určena tramvajím.

Památky, školství a kultura

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Opavě.

Významné stavby

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Městská radnice s věží Hláska
Sobkův palác
Kostel sv. Vojtěcha
Obchodní dům Breda
Kostel sv. Hedviky

Gotika

Renesance

Baroko

19. století

Počátek 20. století

  • Městský dům kultury Petra Bezruče (Obchodní a živnostenská komora)
  • Spořitelna
  • Budova bývalého Zemského finančního ředitelství
  • Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita)
  • Budova bývalé Státní banky
  • Jubilejní Schillerova škola
  • Marianum – Ústav kongregace Dcer božské lásky
  • Kaple Povýšení sv. Kříže
  • Vila Soví Hrádek
  • Domy na Olomoucké ulici
  • Další historizující a secesní domy

Moderní architektura

Školy v Opavě

Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet:

Základní školství

  • Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
  • Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
  • Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
  • Základní škola Mírová
  • Základní škola Mařádkova
  • Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
  • Základní škola T. G. Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
  • Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
  • Základní škola Boženy Němcové
  • Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
  • Základní škola Vrchní
  • Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami
  • Církevní základní škola svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí – odloučené pracoviště Slavkovská 2, Opava-Jaktař
  • Základní umělecká škola Opava se zaměřením na hudbu, tanec, divadlo a výtvarné umění

Střední školství

Vyšší odborné školství

  • Církevní konzervatoř Opava (kombinuje SŠ a VOŠ)
  • Vyšší odborná škola a Hotelová škola
  • Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola

Vysoké školství

Související informace naleznete také v článku Slezská univerzita v Opavě.

První vyšší školou v Opavě byla jezuitská kolej, založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení univerzity, avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta, základ pozdější Ostravské univerzity (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě).

Teprve po sametové revoluci byly dány podmínky proto, aby i v Opavě vznikla samostatná vysoká škola. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala Masarykova univerzita v Brně, která k roku 1990 zřídila filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Z nich pak na základě zákona České národní rady ze dne 9. července 1991 vznikla Slezská univerzita jako jedna z pěti nově zřízených českých univerzit.[8] Ve městě sídlí její rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta, fakulta veřejných politik a matematický ústav.

Pravidelné kulturní festivaly

Slezské zemské muzeum
Slezské divadlo Opava
  • Bezručova Opava – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění
  • Opava Cantat – Soutěžní festival pěveckých sborů
  • Altrock – Hudební festival skupin z Opavy a okolí
  • Další břehy
  • Opavský páv – Mezinárodní festival studentských filmů

Hudba

Pěvecké sbory

  • Pěvecké sdružení slezských učitelek
  • Domino
  • Jeřabinka
  • Luscinia
  • Sbor Studánka (ZŠ Mařádkova, prac. Krnovská)

Hudební skupiny

Mezi významnější hudební tělesa patří:

  • Opavský studentský orchestr
  • Expedice Apalucha
  • KOFE-IN
  • Sonyk bel
  • EvJazz
  • Phoibos
  • Bardo Thödol
  • Ladě
  • Psychonaut

Pověsti

Zvon z kostela v Jaktaři, největší zvon na Opavsku, byl nalezen na louce. Na místě nejprve ryla svině a potom kanec, až se pasákům ukázal okraj zakopaného zvonu. Zvon prý při zvonění vyvolává svůj původ: „Sviňa ryla, nevyryla, kanec ryl, ten vyryl!“[18]

Média

Momentálně vychází v Opavě každý den lokální Opavský a Hlučínský deník. Kromě toho vychází ve městě týdeníky Region, Region Opavsko a 5+2 Opava. Magistrát vydává každý měsíc měsíčník Hláska.

Sport

(c) www.thai-fussball.com, CC BY 4.0
Stadion v Městských sadech
Basketbalisté Opavy ve finále českého poháru 2019
(c) Vladimír Jadrný, CC BY 3.0
V Hale Opava hrají basketbalisté

V Opavě působí fotbalový klub Slezský FC Opava. V sezóně 1995/96 se prvně v historii probojoval do české nejvyšší soutěže. Od té doby tam odehrál jedenáct sezón, přičemž nejvíce se mu dařilo hned v té úvodní, kdy obsadil celkové šesté místo. Díky tomu si zahrál Pohár Intertoto 1996. V současnosti působí v druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy sehrává na stadionu v Městských sadech s kapacitou 7550 diváků. Ke známým fotbalistům, kteří oblékali modro-žlutý opavský dres, patří Alois Grussmann, Zdeněk Pospěch, Edvard Lasota, Jan Nezmar, Michal Horňák, Martin Kotůlek, Petr Švancara nebo Libor Kozák.

Basketbalový BK Opava, který hraje nejvyšší basketbalovou ligu, je nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě. Má na svém kontě již čtyři mistrovské tituly (1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03). Vzestup opavské košíkové byl raketový, klub získal první titul hned při svém prvém startu v nejvyšší soutěži. Od té doby ji opustil jen na tři sezóny. Své domácí zápasy odehrává v hale Opava s kapacitou 3006 diváků. Patří k nejmodernějším v NBL, základní kámen k výstavbě byl položen 4. července 2002 a již 26. září 2003 byla nová hala otevřena. Původně se o ní basketbalisté dělili s extraligovým volejbalovým klubem VK Opava, avšak majitel klubu po neshodách s městem prodal v roce 2009 prvoligovou licenci klubu ČZU Praha.[19] Z této rány se opavský volejbal dosud nevzpamatoval.

Hokejový HC Slezan Opava hraje třetí nejvyšší hokejovou soutěž.[20] Sídlí na zimním stadionu Opava s kapacitou 6000 diváků. V roce 1956 byl teprve třetím zastřešeným stadionem v republice. Dnes dosluhuje a v roce 2023 byl měl být nahrazen novým stadionem s odvážným architektonickým řešením.[21] Mezi českou elitu se Opavané prvně podívali již v ročníku 1951/52. Za existence Československa v ní pobyli čtyři sezóny. V éře samostatného Česka si klub vybojoval tři extraligové sezóny (1996/97, 1997/98, 1998/99). Ve všech se jeho osudem stala baráž o udržení a ve třetím případě již klub extraligovou příslušnost neudržel. Již před válkou strávil dva ročníky v nejvyšší československé soutěži německý klub Troppauer EV (1936/37, 1937/38). V roce 1931 dokonce získal stříbro v předligovém Mistrovství Československa.

V Opavě se nachází také florbalový klub S.K. P.E.M.A. Opava. Florbalisté momentálně hrají Národní ligu, což je třetí nejvyšší florbalová liga.

Rodáci a další osobnosti

Partnerská města

V minulosti:

Odkazy

Reference

  1. a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 737. Dále jen Historický místopis země Moravskoslezské. 
  4. 184-186.
  5. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I.. Praha: [s.n.], 1904-1907. 568 s. Dostupné online. S. 317–318. (latinsky) [nedostupný zdroj]
  6. BAKALA, Jaroslav. Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Brno: Martin Wihoda a Petr Elbl, 2002. 558 s. ISBN 80-86488-08-X. Kapitola Počátky města Opavy. 
  7. WIHODA, Martin; KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor. Hrady českého Slezska. [s.l.]: Archeologický ústav Akademie věd ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. S. 426–427. 
  8. a b Zákon č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. Dostupné online.
  9. Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  12. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 195, 236, 251, 302, 319, 409, 507, 555, 575, 610. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89. 
  14. Pirmátorem bude Navrátil. Zastavení prodeje fotbalu, opraví se bazán. Region Opavsko. 23. října 2018, roč. 12, čís. 43, s. 3. ISSN 1802-730X. 
  15. Opava má nového primátora a vedení města [online]. Statutární město Opava, 2018-11-05 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  16. Historický místopis země Moravskoslezské, s. 714–716, 727.
  17. Z Opavy poprvé jezdí rychlík do Prahy. Mládek o něm notoval jen kvůli rýmu. ostrava.idnes.cz [online]. 2015-06-15 [cit. 2016-07-09]. Dostupné online. 
  18. GLOS, Tomáš. Co si vypravují moravské zvony. IN: Český lid 1904, str. 354 – 358
  19. BRHEL, Roman. Je to definitivní! Volejbalová extraliga v Opavě nebude. Opavský a hlučínský deník. 2009-05-19. Dostupné online [cit. 2022-08-02]. 
  20. 2. liga [online]. Praha: BPA sport marketing a.s. [cit. 2015-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18. 
  21. Opavský zimní stadion získá novou podobu. Opava-city.cz [online]. Statutární město Opava, 2022-02-03 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Opava (Troppau) - kostel svatého Vojtěcha.jpg
Autor: Pudelek (Marcin Szala), Licence: CC BY-SA 4.0
Opava (Troppau) - kostel svatého Vojtěcha
Opava, konkatedrála (5x5).jpg
Autor: Jan Polák, cut Ulamm (diskuse), Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Opava, Horní náměstí, Škoda 32Tr SOR č. 314 (2019-08-14; 02).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Trolejbus Škoda 32Tr SOR č. 314 Městského dopravního podniku Opava na lince 206 v zastávce Divadlo, Horní náměstí, Opava
Radnice Hláska na Horním náměstí.jpg
Opava - radnice "Hláska" na Horním náměstí
Sv hedvika.JPG
Kostel svaté Hedviky Slezské v Opavě, Česká republika.
Final4 BK Opava-ČEZ Basketball Nymburk (36).jpg
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Finální zápas českého poháru mužů v basketbalu Hyundai Final4 BK Opava-ČEZ Basketball Nymburk (Nový Jičín 10. února 2019)
Opava CoA.svg
Znak Opavy
Opava - Jan Willenberg, 1593.png
Autor: Jan Willenberg, Licence: CC BY-SA 4.0
Opava - Jan Willenberg, 1593 (B. Paprockiː Zrdcadlo Slawneho Margrabstwij Morawskeho, 1593)
Opava Flag.svg
Vlajka Opavy
Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif
Zemská sněmovna v Opavě
Víceúčelová hala, Opava - panoramio - Vladimír Jadrný.jpg
(c) Vladimír Jadrný, CC BY 3.0
Víceúčelová hala, Opava
Opava - zastupitelstvo 2018.svg
Autor: Silesianus, Licence: CC BY-SA 4.0
Složení zastupitelstva města po komunálních volbách v říjnu 2018.
Opava - bývalý obchodní dům Breda.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
bývalý obchodní dům Breda v Opavě, district Opava, Czech Republic
Opava 05.jpg
Autor: Scotch Mist, Licence: CC BY-SA 4.0
Opava is a city in the northern Czech Republic on the Opava River, located to the north-west of Ostrava. The historical capital of Czech Silesia, Opava is now in the Moravian-Silesian Region, and is located on the Opava Hilly Land (a part of the Silesian Lowlands) on the Opava River (left tributary of the Oder River) and Moravice River (right tributary of the Opava River). Opava was first documented in 1195. First mention of Magdeburg city rights came from 1224. It was capital of the Silesian, Bohemian and finally Austrian Duchy of Opava. In 1614 Karl I of Liechtenstein became Duke of Opava. After the majority of Silesia was annexed by the Kingdom of Prussia during the War of the Austrian Succession after 1740, the remaining Silesian territory still under the control of the Habsburg Monarchy became known as Austrian Silesia, with its capital in Troppau (1742–1918). The Congress of Troppau took place there in the period 27 October- 17 December 1820. After the defeat of Austria-Hungary in World War I, Troppau became part of Czechoslovakia in 1919 as Opava. While the Duchy of Opava has ceased to exist, the title of Duke of Troppau lives on to present day, with Hans-Adam II, Prince of Liechtenstein being the current incumbent.
The Scotch Mist Gallery contains many photographs of historic buildings, monuments and memorials of Poland and beyond.
Stadion v Městských sadech.jpg
(c) www.thai-fussball.com, CC BY 4.0
Stadion v Městských sadech
Opava - Sobkův palác.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Barokní Sobkův palác v Opavě, district Opava, Czech Republic
Opava, Horní náměstí (srpen 2022).jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Hlavní náměstí v Opavě v srpnu 2022
Opavské současné městské části.png
Autor: Jfblanc, Licence: CC BY-SA 4.0
Opavské současné městské části s katastrálními územími
Sčítání obyvatelstva 2011, 505927 Opava, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Opava ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Historická výstavní budova v roce 2012.jpg
Autor: Slezské zemské muzeum, Licence: CC BY-SA 3.0
Historická výstavní budova po rekonstrukci v roce 2012